Přívlastek ostrov medvědů si Kodiak vysloužil právem, je totiž domovem medvěda kodiaka, největšího poddruhu medvěda hnědého. Ten patří k největším medvědům, příčku před ním obsadil pouze lední medvěd. Oproti grizzlymu, jehož váha se pohybuje okolo 270 kilogramů, může mít kodiak až dvojnásobek. Uprostřed divočiny, ve světě tak odlišném, než na který jsme zvyklí, v jehož stopách většina z nás neumí číst, se těžko ubráníte pocitům lehkého mrazení v zátylku. Jeden z největších suchozemských predátorů je určitě poblíž a dívá se na vás, aniž byste měli nejmenší tušení. Vaše smysly otupělé civilizací z vás dělají jednoduchou kořist. „A jaká jsou bezpečnostní pravidla při setkání s medvědem?“ ptám se průvodce. Na jindy kamenné Mikeyho tváři se objeví náznak pousmání. „S medvědy je to jako s lidmi, co kus, to osobnost. Nejlepší je sklopit zrak, nedělat prudké pohyby a tvářit se submisivně. Na každého to ale neplatí.“ Útoky medvěda na člověka ale nejsou běžné, obvykle se jedná o lidskou chybu či hodně špatnou shodu okolností.
Do sbírky životních zážitků
Dopravním prostředkem číslo jedna je hydroplán, na jehož palubě můžete absolvovat řadu výletů, které se zařadí mezi vaše životní zážitky. Z ptačího pohledu vystoupí na povrch monumentálnost aljašské krásy, která není jen drsná, zdobí ji jezera i hluboké lesy, chrání ji strmé hory a vybrušují úzké fjordy. Panenská čistota v té nejvyšší koncentraci. Tři čtvrtě hodiny trvá let z Kodiaku do národního parku Katmai, jenž patří mezi vulkanicky nejaktivnější místa na zemi. Jeho odlehlost a špatná dostupnost znamená, že můžete v tichosti žasnout nad divy přírody, aniž byste se tlačili mezi davy návštěvníků. Park o impozantní rozloze 15 000 km² je dokonalým místem k pozorování medvědů. Žije jich zde okolo dvou tisíc. Nejznámější snímky z Aljašky, kdy těmto predátorům doslova padají ryby do tlamy, jsou od vodopádů Brook Falls, nacházejících se v nitru parku. Každý rok se stane zázrak. Lososi vyslyší volání přírody, překonají čtyři tisíce kilometrů dlouhou pouť z oceánu, aby v jezeře Brook dali základ nové generaci. Než se tak stane, čeká je Taxisův příkop v podobě 1,8 metru vysokého vodopádu, u něhož mají doširoka rozevřené tlamy medvědi. Děje se tak hlavně v červenci, druhý tah lososů přichází v září a už není tak silný.
Na kajaku za velrybami
Kodiak nemá své velikány jen na souši, zdejší vody má rád i plejtvák obrovský, největší žijící tvor planety, a další druhy velryb. Expedice za pozorováním těchto fascinujících tvorů patří k vyhledávaným kratochvílím návštěvníků ostrova. Duben je hlavním obdobím, kdy se plejtvákovec šedý vrací ze svého zimního exilu v Mexiku zpět do Beringova moře. V červnu se pak do místních vod vracejí i další druhy velryb, jako například keporkakové. Pozorovat tyto majestátní kytovce v jejich přirozeném prostředí a být součástí okamžiku, kdy se savec o velikosti ponorky vynořuje nad hladinu, aby se nadýchl, patří k zážitkům z jiného světa. Vnímat divočinu ještě intenzivněji můžete z mořského kajaku. Na ostrově operuje řada společností, které vám tuto nezapomenutelnou zkušenost zprostředkují. V kajaku s vámi bude vždy průvodce, a tak se není třeba čehokoliv obávat.
Golf na poslední hranici
Milovníci greenu se své vášně nemusejí vzdát ani na Kodiaku, kde medvědi doslova dávají dobrou noc. V údolí nazvaném Bear Valley se nachází devítijamkové hřiště, vzdálené pět kilometrů od největší základny pobřežní stráže v USA. Právě lidé, kteří chrání severní hranici a zachraňují mořské vlky v nesnázích, jsou nejčastějšími návštěvníky tohoto greenu, jehož pozemek náleží základně. Hřiště je unikátní v mnoha směrech, svou polohou, počasím i vydrami, které se tu rády pohybují. Na Kodiaku prší 193 dní v roce a 133 dní jsou teploty pod bodem mrazu. Hrát proti dešti a větru se zdá jako dost dobrý golfový trénink. Pokud se vám podaří udržet míček na hřišti, jste skutečně dobrý hráč, jestliže spadne do lesa, nikdy nevíte, koho tam potkáte.
Výšlap na Pillar Mountain
Nad městečkem Kodiak se vypíná hora Pillar Mountain, která je skvělým důvodem pro lehký výšlap. Odměnou vám budou krásné výhledy, obzvlášť úchvatné jsou při východu a západu slunce. Ráno můžete pozorovat, jak se život na ostrově dává do pohybu. Dole v přístavu je rušno, rybáři mají plné ruce práce a piloti hydroplánů startují motory. Na ruch maloměsta shlížejí z hory větrné mlýny, které pro Kodiačany vyrábějí zelenou energii.
Ruské dědictví
Kodiak je také domovem vydry mořské, největší vydry na zemi. Kožešina tohoto vrcholového predátora sem přilákala Grigorije Ivanoviče Šelechova, ruského námořníka, který k nelibosti domorodých obyvatel dorazil roku 1784 na ostrov spolu se dvěma loděmi. Místní, kteří se nepodrobili jeho vůli, zlomil silou, ostatní pro něj byli nuceni lovit. Šelechov si vydobyl autoritu a založil první ruskou osadu na Aljašce, postavil školu, aby se domorodci naučili ruštinu, a seznámil je s pravoslavným křesťanstvím. V roce 1790 převzal vládu nad kolonií Alexandr Andrejevič Baranov, který ji přesunul do oblasti s dostatkem dřeva, vybral místo, kde se dnes nachází Kodiak, hlavní město stejnojmenného ostrova. Až se jím budete toulat, určitě narazíte na mnoho cedulí s ruskými jmény jako Panamaroff, Pestrikoff, Shelikoff a podobně. K symbolům města patří bílý kostel s modrými kupolemi, kdybyste nevěděli, že jste na Aljašce, dali byste ho do ruské pohádky. Za návštěvu stojí Muzeum historie (do roku 2019 známé jako Baranovo), nachází se v budově z roku 1810, jedná se o nejstarší ze čtyř dochovaných staveb postavených Rusy na Aljašce, kdy byla jejich územím.
Královské úlovky
Ostrov Kodiak není místo, které by se objevovalo na gastromapách, nenajdete tu michelinskou restauraci, ani podnik, jenž by si vysloužil oficiální vavříny na kulinářské scéně. Michelinští inspektoři by zřejmě ani tak dalekou cestu neabsolvovali – a je to chyba, protože najíst se tu můžete skvěle. Kodiak je druhým největším rybářským přístavem ve Spojených státech, gastronomie se tady točí kolem ryb a mořských plodů, které čerstvější být nemohou. Během podzimu nastává krátké období zasvěcené lovu největší místní delikatesy, krabů královských. V Beringově moři kvůli nim rybáři riskují své životy. Povolání aljašského lovce krabů je považováno za nejnebezpečnější na světě, jak mohli vidět diváci Discovery Channel v pořadu Nejsmrtelnější úlovek. O to více oceníte tuto královskou specialitu na talíři v některém z místních podniků. Kodiačané stejně jako Češi milují pivo, mají i vlastní pivovar, navštívit některý z pubů a ochutnávat zlatavý mok z ostrovní produkce se také řadí k autentickým zážitkům.
Halibuti na udici
Ostrov se svými 13 500 obyvateli je rázovité místo, na kudrlinky si tu nepotrpí, hlavní je účelnost, ať jde o oblékání, či ubytování, outfitem pravověrného Kodiačana jsou holínky a maskáčový oděv. Vzhledem k počasí brzy pochopíte, že je to nejlepší volba. Ve městě najdete obchody, kde si můžete po vzoru místních svou outdoorovou výbavu vylepšit. Prodávají se i spreje k zaplašení medvědů. Hledači designových trendů zde svůj svatý grál nenajdou, hledači ryzích zážitků tu naopak dosáhnou nirvány. Nejlepším hotelem v Kodiaku, hlavním městě ostrova, je Best Western, pro naprostou většinu návštěvníků slouží jako přestupní stanice, než se hydroplánem přesunou do nitra ostrova. Tam už lze najít pár lodží, kde by byla radost uváznout na více dní, než se umoudří počasí. Příkladem je Kodiak Legends Lodge vyhledávaná pro exkluzivní zážitky spojené s rybařením. Nemusíte být Jakub Vágner, skvělé úlovky, jako jsou halibuti, lososi, tresky, tu z moře tahají i úplní amatéři.
Svoboda za všechny peníze
Na Kodiaku dostává pojem jako přepych či nadbytek zcela jiný rozměr. Bohatství je tady skryto ve skutečné divokosti ostrova, která nás vrací k lidské podstatě bytí, kdy člověk žil, a nikoliv přežíval v šedi dní. Dýcháte svobodu a jste naplněni touhou být součástí přírody, kde vše má svůj smysl a řád. Zatímco pod tlakem civilizace přicházíme o tu nejcennější komoditu vyměřující délku našeho pobytu na zemi, čas, zde plynou minuty jiným tempem. Nepadají do nicoty, neprotékají beze smyslu mezi prsty, ale dávají nám tu vzácnou možnost žít přítomností. Jen teď a tady.
