Někde více, někde méně, ale prakticky po celém světě dnes stavaři pociťují krizi ve svém oboru. Poté, co státy po těžkém boji s covidem začaly otvírat hranice a znovu šlapat na plyn, se totiž na trhu surovin a materiálů vytvořila velká převaha poptávky nad nabídkou. A ochromený svět se znovu zpomalil.
„Problémy s covidem omezily či zastavily výrobu v některých provozech a měly zásadní dopad na import. Spojením s velkou poptávkou po výstavbě zejména v okolí velkých měst tak na trhu vzniká přechodný nedostatek některých materiálů,“ popisuje základní příčiny Petr Hána, analytik poradenské společnosti Deloitte.
Materiálová nouze
Konkrétně jde o nedostatek stavebních materiálů vázaných například na dodávky kovů – ať už železa, mědi, či hliníku. „S tím souvisí třeba prudce narůstající cena betonářské výztuže, kde kilogram zdražil na téměř dvojnásobek, měděných kabelů, jejichž cena narostla o 69 procent, nebo ocelových potrubí a motorických součástí technologických zařízení budov,“ popisuje Pavel Jelínek, hlavní inženýr ve společnosti AFI Europe pro Českou republiku.
Obdobný trend vykazují také izolační materiály jako polystyren nebo minerální vata, neminul však ani plast či dřevo. Výsledek? Stále nižší schopnost dodavatelů garantovat dodávky v dohodnuté ceně a čase a problémy s logistikou u dováženého zboží.
Různící se názory
Ne všichni ovšem reagují stejně. „Jsou dodavatelé, kteří se na tuto situaci připravili a očekávali ji. Ostatní firmy narážejí na nedostatek některých stavebních prvků,“ upozorňuje Marek Padevět, ředitel rezidenčních projektů ve společnosti PSN.
Podle něj i dalších oslovených developerů však problémy se zdržováním stávajících projektů zatím nejsou. „Pravidelně s našimi zákazníky probíráme potenciální rizika, ale řešení hledáme a dodáváme sami,“ dodává. Podobně reaguje David Jirušek ze společnosti Finep: „Vzhledem ke kvalitě a předvídavosti našich generálních dodavatelů zatím prodlužování termínu na našich projektech nepředpokládáme.“
Cizí ručičky
Tím ovšem problémy v českém stavebnictví zdaleka nekončí. Do rostoucích cen se totiž propisuje i nedostatek pracovní síly, jehož geneze se datuje už od dob minulé krize v letech 2008 až 2013. „Tehdy odešlo mnoho pracovníků do jiných oborů a firmy zmenšily své kapacity. Po oživení realitního a stavebního trhu v roce 2014 se ale lidem zpět již nechtělo,“ vysvětluje Petr Hána, proč dnes tento sektor u nás stojí na cizincích. Což se mu jako bumerang vrátilo během covidového omezení migrace.
„Pracovní síla na trhu stále chybí. I před pandemickou krizí volaly stavební firmy stát o pomoc v podobě uvolnění požadavků na vstup do Česka za účelem práce. Bohužel se dá konstatovat, že bez odezvy. Nyní je situace ještě horší, což má vliv na výši ceny za pracovní sílu. Práce se tak zdražuje,“ říká Padevět s tím, že v některých případech to PSN řeší výměnou stavebního materiálu za jiný, obdobný, nicméně levnější.
Horská dráha u konce
Přes velké turbulence však současná krize zřejmě nebude mít dlouhého trvání – podle Petra Hány jde o krátkodobý výkyv, který ovlivní trh zejména v letošním roce. Se stoupající proočkovaností, ustupující pandemií a otevřením hranic i náběhu výroby se podle něj dá v budoucích letech očekávat postupné narovnání situace.
Stejný optimismus zaznívá i na straně stavařů, o tom, že cena nemovitostí dlouhodobě poroste, se přitom nepochybuje. „Nikdo v oboru nečeká, že se za pár měsíců vrátí ceny vstupů na úroveň 2020. Co skončí, jsou extrémy ve stovkách procent, kde je růst tažený spekulacemi. Zůstane ale strukturální zdražení, tažené celosvětovou poptávkou. Tu podporují pumpované peníze skoro všech vlád západního světa. V kombinaci s levnou přepravou to zdraží i české nemovitosti,“ soudí Jan Priškin, ředitel nákupu ve společnosti Porr.
