Zdeněk Pohlreich je prostě Šéf. Díky známému televiznímu pořadu mu toto přízvisko už nikdo neodpáře. Kdo chce vidět Šéfa v akci nebo ochutnat jídla s jeho rukopisem, má šanci v Café Imperial, italsky zaměřeném Divinis nebo v Next Door by Imperial. V jeho čele už od založení stojí Ondřej Jíňa. Ten získal kuchařské zkušenosti u další významné osobnosti světové gastronomie – šéfkuchaře Pavla Pospíšila, který jako první Čech obdržel v roce 1980 michelinskou hvězdu pro svou restauraci Merkurius v západoněmeckém Baden-Badenu.
Volba Ondřeje Jíni nebyla náhodná. Několik let vedl Pohlreichovu švýcarskou restauraci TriBeCa nedaleko Bodamského Jezera. Když se Šéf rozhodl soustředit své podnikatelské aktivity výhradně do Česka, TriBeCu zavřel a Jíňu postavil do čela nově otevíraného podniku Next Door by Imperial.
Restaurace replikuje osvědčený koncept úspěšného Café Imperial. Pohlreich umístil Next Door do nového hotelu od stejné společnosti, která provozuje Art Deco Imperial Hotel, naproti přes ulici. Zatímco škrobenější Imperial dlouho sázel na českou kuchyni, Next Door se od počátku rozkročil do celé Evropy. Servis sice také obléká bílé rukavičky a je velmi uctivý, leč o něco méně sešněrovaný.
Interiér restaurace kombinuje krásu staré pražské architektury s malovanými stropy, štuky a výraznými zdobenými zrcadly, jednoduchým pohodlným moderním nábytkem a lesknoucí se otevřenou kuchyní. V ní mohou hosté pozorovat kuchaře při přípravě pokrmů. I v tomto případě vsadil Pohlreich na osvědčenou kartu, tedy na italského architekta Luciana Belcapa, který navrhl i interiér komornější restaurace Divinis.
Od brzkého rána
Next Door přivítal první hosty na podzim roku 2016 a od té doby se v něm dveře netrhnou. Na oběd i večeři je lepší si rezervovat stůl, na večeře i několik dní předem. Můžete si tu dát také opulentní snídani, a to jak formou bufetu spolu s hotelovými hosty, tak à la carte. V nabídce nechybí anglická snídaně, vejce Benedikt nebo lívance. Jedinou nevýhodou je, že hostům z ulice je vyhrazena jen malá část restaurace hned u vchodu, takže krásu interiéru si příliš neužijí. I tak místní snídaně rozhodně stojí za to a podávají se už od sedmi hodin.
Sotva dosnídají poslední hosté, začne se restaurace plnit byznysmeny, kteří sem chodí pravidelně na obědy či pracovní schůzky. Jejich spokojenosti nahrává rychlý a diskrétní servis spolu se stabilní kvalitou kuchyně. Menu se za více než šest let existence podniku příliš nezměnilo, a tak tu konzervativní strávníci nepřicházejí o svá oblíbená jídla. Stálý jídelní lístek vždy doplňují sezonní speciality.
Mezi předkrmy najdete líbivou klasiku v nezvyklém provedení, jako dobře dochucený hovězí tatarák s omáčkou ze žloutků a divokého pepře nebo restovaná foie gras s hráškem, houbami a kachním jelítkem. Nebojte se vykročit ze své komfortní zóny a sáhněte po carpacciu z telecí hlavy. Je servírované s čerstvým křenem, výhonky chmele, tenkými plátky ředkviček, vejcem a kousky šafránové buchty. Nevynechejte ani račí polévku s armagnacem a raviolkami. V menu najdete i šneky po pražsku s omáčkou z česneku a petržele, kteří přijdou k chuti i jindy než o Vánocích. Už jen tento stručný výčet předkrmů dobře vypovídá o kreativitě a schopnostech šéfkuchaře, který nabídku poskládal tak, aby potěšil místní i zahraniční hosty.
Česká klasika
Ve stálém jídelním lístku je také česká klasika v podobě hovězí svíčkové na smetaně, jak jinak než s houskovým knedlíkem a brusinkami, a kachního stehna s karamelizovaným bílým zelím a bramborovými šiškami se strouhankou. Trojici jídel označených jako české speciality doplňuje ještě smažený telecí řízek s bramborovou kaší, ale tam lze asi o českosti pokrmu s úspěchem pochybovat.
Faktem je, že výběr z tohoto tria potěší každou zahraniční návštěvu, která si neodpírá maso a touží ochutnat něco tradičního ve vyšším restauračním provedení. Stejně jako telecí kýta s nadýchaným petrželovým knedlíkem a voňavou houbovou omáčkou, která je další stálicí mezi hlavními chody.
Zkrátka tu nepřijdou ani ti, kteří se konzumace masa dobrovolně či nedobrovolně zřekli. Next Door nabízí příjemně ochucenou drobnozrnnou čočku z Puy se ztraceným vejcem a bylinkovou omáčkou nebo krokety z pečeného lilku a batátů s omáčkou z kukuřice. V obou případech se jedná o dobře provedená zábavná jídla, která potěší i ty, kteří si jinak kousek masa rádi dají.
Speciální dršťky a ledvinky
V neposlední řadě je třeba zmínit dvě speciality šéfkuchaře, které jinde neochutnáte. Jsou jimi dršťky na uzené paprice s pražskou šunkou a majoránkovou buchtou a dále králičí ledvinky v hořčicové omáčce s kapustou a bramborovou koblihou. Stejně jako v případě šneků a telecí hlavy stojí za to zapomenout na předsudky. Zejména pikantní dršťky s osmaženou na tenké nudličky nakrájenou šunkou podávané s notně mastnou buchtou s výraznou chutí majoránky vás mile překvapí a možná si díky tomuto jídlu dršťky skutečně oblíbíte.
Pohlreich s Jíňou se nesnaží šokovat a dělat za každou cenu něco, co bude vzbuzovat velké emoce. Jídelní lístek je velmi konzervativní a čas ukázal, že dobře funguje. Nezdráhejte se ochutnat prakticky cokoli, zklamání nehrozí.
A na závěr si neodpírejte dezert, protože i místní cukrárna funguje skvěle. Léty prověřený je čokoládový dome v podobě čokoládové koule s višňovou náplní, praženými mandlemi a čokoládovou trubičkou, ale snadno se necháte zlákat i některým z dortů.
