Roni Horn, narozená roku 1955, se ve své tvorbě vždy zabývala tématem času. Na výtvarnou scénu vstoupila v raných 80. letech a jednou z prvních prací, která je otevřenou sérií a neustále se k ní navrací, jsou Pair Objects (od 1980). Dílo představuje dvojici identických soch umístěných na různých místech uvnitř galerijního prostoru tak, aby si divák uvědomil, že není možné stejnou věc vnímat dvakrát. Entita času se propsala do ojedinělého projektu Library of Water(2007). V lokální knihovně islandského města Stykkishólmur vznikla instalace 24 skleněných sloupů, které uchovávají vzorky vody místních ledovců. Jedná se o rozsáhlý výzkum geografie, klimatu a kultury Islandu, jež jsou celoživotní fascinací této umělkyně.
Odraz životního místa
Její osobnost se vždy vyznačovala vysokým intelektem a zachováním si odstupu. Mnohatýdenní pobyty na Islandu daly vzniknout řadě multidisciplinárních děl včetně kreseb, soch, fotografií i vlastní literární tvorbě. Relace vody a počasí, reflexe, iluminace a vztahů těchto fenoménů k lidské identitě se propisují do všech rovin uvažování o umění a společnosti. Zároveň výběr média, materiálů a náročných technologií determinují podobu Roniných děl.
Skleněná bublina
Od poloviny 90. let vytváří ikonické sochy z litého skla, které se vyznačují minimalistickou formou asociující přírodní útvary a nádhernou průzračností. Boční stěny jsou ponechány neopracované, což vytváří silný kontrast k perfektně vyleštěnému povrchu. Dokonalost těchto čirých ploch vtahuje divákův pohled do nitra sochy, jako by se jednalo o vodní hladinu. Přirozená reflexe slunečního světla a stínů opět referuje o dualismu našeho vnímání umění a zároveň vnímání nás samotných. Je to neustálá ambivalence mezi váhou a lehkostí, pevností a proměnlivostí, která odmítá stabilní vizuální identitu.
Záznam aktuálnosti
Na jaře 2019 se Roni rozhodla, že začne každý den zaznamenávat cokoli, co jí dávalo v daný okamžik smysl. Nedala si žádná omezení či pravidla. Vše zredukovala na jeden záznam, a to se jí stalo obsesivní povinností. Téměř 14 měsíců vznikal soubor více než čtyř set prací, který silně reflektuje osobní citlivost umělkyně. LOG (March 22, 2019–May 17, 2020), jak zní oficiální název díla, je součástí newyorské výstavy Recent Works v galerii Hauser & Wirth.
31. 3. 2020
Výraznou kresbou celého souboru je záznam z 31. března 2020, který vizualizuje repliku komičky Marie Bamfordové: „I Am Paralyzed With Hope.“ Je to palčivé spojení v reálném čase ve vztahu k současné politice, klimatickým změnám a aktuálně k pandemii.
Série LOG se stala jednou z prvních a zásadních výpovědí počátků světového lockdownu. Je to jakýsi sdílený záznam samoty, který se může stát obrazem našich vlastních prožitků z tohoto období.