V Česku se snaží etablovat nový systém vlastnictví rekreačních nemovitostí – zájemce si díky němu koupí třeba jen osminu vily v atraktivních lokalitách typu Costa del Sol či alpských rezortů. Po vzoru americké společnosti Pacaso, která v roce 2020 s řízeným spoluvlastnictvím přišla jako první, nabízí u nás službu již několik subjektů. Jestli mají šanci, ale rozhodne z velké míry i česká mentalita.

Když si Austin Allison, zakladatel a CEO společnosti Pacaso, pořídil před deseti lety s manželkou chalupu v kouzelné přírodě u jezera Tahoe na hranicích Kalifornie a Nevady, uvědomil si, že si tím nekoupil jen samotnou nemovitost, ale i další komunitu, skupinu přátel, a tak trochu i druhý život odlišný od toho, který žijí ve svém primárním domově.

A vzápětí si uvědomil také hlavní problém tohoto druhu bydlení – prázdné ulice, zavřené kavárny nebo půjčovny kol v okolí včetně nárůstu místních cen jako důsledek faktu, že majitelé druhého bydlení v něm obvykle pobývají třeba jen měsíc či dva v roce. A protože měl za sebou kariéru v exekutivních pozicích společnosti Zillow, která je čelným hráčem v digitálním prodeji nemovitostí, rozhodl se zkušeností využít pro svůj nevšední projekt.

Založil startup, jenž se stal pouhých pět měsíců od spuštění v USA jednorožcem a dnes i průkopníkem nového byznys modelu. Princip je jednoduchý – zájemce může spoluvlastnit zlomek nemovitosti – nejčastěji osminu až polovinu – s dalšími jednotlivci či rodinami, kteří se v užívání objektu po dohodě střídají a všechny starosti spojené s provozem nechávají na bedrech správcovské společnosti. Současně vydělávají na růstu ceny nemovitosti, který je dán jejím umístěním v lukrativních lokalitách typu vinařské Napa Valley v Kalifornii nebo luxusního Cabo San Lucas v Mexiku.

V Evropě si zájemci mohou koupit podíl na vilce či apartmánu třeba v Chorvatsku, Španělsku, Itálii nebo Rakousku. A to proto, že Pacaso již získal další následovníky. Včetně několika českých společností, které se pokoušejí zopakovat úspěch amerického předchůdce.

Bezúplatné užívání

„Češi mají o tento model čím dál větší zájem. Cení si toho, že jde o skutečné vlastnictví, nikoli o pronájem, a mohou tak svou investici zhodnocovat díky růstu cen nemovitostí. Zároveň nemusí platit celou částku za nemovitost, což výrazně snižuje počáteční náklady,“ uvádí Tomáš Dočekal, zakladatel společnosti Tuseca, za níž stojí také zkušení partneři v oblasti nemovitostí – brněnská BRE Investment, stavební společnost Finesta a další akcionáři včetně Zdeňka Komendy, jenž dříve působil v Kiwi.com, Václava Strýhala z Keenspire Investments a mezinárodní platformy v oblasti prodeje letenek Pelikán.

Tuseca má přitom oficiální sídlo v Rakousku, což má svůj důvod – zájemci o nemovitost totiž nekupují podíl v daném objektu, ale v komanditní společnosti podle rakouského práva, založené pro tento účel. Právě ta je vlastníkem nemovitosti. Oproti variantě české s. r. o. to má jisté výhody – vedle kredibility, s níž Tuseca vystupuje před svými zahraničními zákazníky ve středoevropském prostoru, mohou spoluvlastníci objekt bezúplatně užívat. Což v případě s. r. o. založené za účelem zisku, kterou používá konkurence Tusecy, je reálné jenom s určitými úpravami smlouvy.

Spory mezi spolumajiteli se nevyskytují ani v případě domlouvání termínů – kolize předem vyloučí chytrý rezervační systém, který zaručuje spravedlivé rozdělení časových slotů a možnost plánování až na 24 měsíců dopředu. Vedle toho mohou spoluvlastníci profitovat z pronájmu objektu, pokud nevyužijí všechny své pobytové dny.

Tuseca se přitom zaměřuje výhradně na luxusní nemovitosti, protože podle jejího zakladatele model nejlépe akceptují právě movitější klienti hledající kombinaci investice a rekreačního využití bez starostí s údržbou nemovitosti.

Otevřené masám

V segmentu luxusních realit ostatně začínala i společnost Pacaso, která do své nabídky zprvu zahrnula pouze nemovitosti v hodnotě řádu několika milionů dolarů. Nejnižší cena podílu začínala na půl milionu. I to se ovšem změnilo. Od letošního roku se platforma snaží přiblížit masám a nabízet také podíly začínající na 200 tisících dolarech.

Podobným směrem jde od počátku i tuzemská společnost Flatels Fractional, za níž stojí manželé Chloubovi. Místo exkluzivních novostaveb se zaměřují na již hotové objekty vhodné k redesignu ve výrazně nižších cenových hladinách s cílem zprostředkovat obchodní model širší veřejnosti – v nabídce tak mají například osminový podíl za 375 tisíc v chalupě na Vysočině, ale i za 1,65 milionu v apartmánu v italské Riva del Garda.

Podle svých slov jsou ovšem stále na začátku. „Web jsme spustili koncem května a mluvili se zhruba 300 zájemci,“ říká Lukáš Chlouba, že je potřeba ještě hodně edukace. „Je těžké posouvat lidi k důvěře vůči tomuto modelu. Většina lidí chce vlastní nemovitost,“ dodává Chlouba. I Tomáš Dočekal si nemyslí, že model spoluvlastnění se stane přímo masovým. Jde podle něj o niche market, kterým také zůstane.

Problém není ani případný prodej podílu, k němuž může stávající majitel přistoupit U Tusecy nejdříve za rok od jeho koupě. U konkurenční společnosti Flatels Fractional ještě o šest měsíců dříve.

Text: Andrea Votrubová