Na půli cesty mezi Prahou a Kolínem na okraji Doubravčic vyrostlo sanatorium, které bude vracet do života lidi závislé na návykových látkách. Skryté za topolovou alejí poskytne klientům soukromí, intimitu i pocit odstřižení od okolního světa, aby se mohli plně oddat léčbě. Zahojit duši jim pomůže i nadčasové pojetí interiérů a exteriérů, které vychází z nejlepších tradic české architektury první poloviny dvacátého století.

„Nechte na sebe působit prostory, jejich atmosféru, jejich spojení s okolní přírodou, s člověkem uvnitř, a pokud nejvýraznější pocit, který ucítíte, bude pravda, tak jste na správném místě.“ To bylo hlavní motto projektu, který začal v září 2022 a letos na podzim se dočkal svého dokončení. Bude sloužit jako sanatorium Novus Via pro léčbu psychosomatických potíží a adiktologických poruch. Lidé, kteří se chtějí zbavit všech symptomů spojených s těmito problémy, potřebují nejen správnou lékařskou péči, ale i odpovídající prostředí.

Proto bylo cílem investorů, mezi něž patří jeden za zakladatelů Avastu Pavel Baudiš nebo investor do nemovitostí Ivan Bubeníček, i architekt Martin Pračka, aby z domu byla cítit snaha o vytvoření historické hodnoty, pohodlnosti, důkladnosti, účelnosti, o vytvoření prostředí, které není zasaženo hektičností dnešního života, ale vytváří svému uživateli azyl v uspěchané době.

Nepodlehnout působení času

Celý dům je navržen jako plynoucí prostor. Tato myšlenka vychází už ze zakomponování stavby do okolního terénu, kde byla snaha v co největší míře zachovat vzrostlou zeleň, a prostupuje plynule i do pojetí interiéru budovy. Hlavní pavilon stojí na hektarovém pozemku v obci Doubravčice, k němu přiléhá parkoviště propojené vrátnicí s areálem. Hlavní budova je ve své severní, příjezdové části dvoupodlažní, z jižní strany byl snížen terén pozemku tak, aby umožňoval přidání jednoho podlaží bez zvýšení sanatoria, a nemovitost svým tvarem podkovy tak mohla poskytovat maximální soukromí hospitalizovaným klientům.

Snaha vytvořit objekt navazuje na nejlepší tradice architektury první poloviny 20. století, kdy se architektura revolučně osvobozovala od její svázaností s dobou. Architekti v sanatoriu navrhli prostor, v němž jeho jednotlivé prvky nepodléhají působení času.

V celé stavbě jsou potřeny hranice mezi interiérem a exteriérem, přesto má vnitřek domu pevný a jasně definovaný řád. Stavba je navržena jako prostor, ne jako půdorysy, fasády, řezy, pohledy. Jednotlivé místnosti tvoří dojmově velký, zároveň však velmi intimní prostor.

Čistota interiéru

V interiéru je použito jen několik druhů materiálů, aby vynikla čistota, dokonalost proporcí a elegance každého detailu. Použité materiály mají navodit pocit neměnnosti a věčnosti. Každé podlaží, interiér, terasa a předzahrádky nabízí jiný, ale vždy fascinující výhled.

Půdorys otevřeného bloku umožňuje výhodně spojit prostřednictvím centrálních chodeb všechny prostory objektu. V centru severní části se nachází hlavní vstupní hala. Její dominantní význam je posílen tím, že se na rozdíl od ostatních částí areálu otevírá do horních pater.  

Architekti využili svažující se pozemek a rozhodli se zapustit spodní podlaží do terénu. Vytvořili tak otevřený centrální vnitřní dvůr pod úrovní hlavního nástupu do objektu. Zahradní plochy jsou rozděleny do dvou základních částí. Plocha při obvodu areálu slouží pro komunikační zajištění objektu (hlavní příjezd, zásobování, podružné vstupy do objektu apod.). Zároveň poskytují odclonění od vnějšího okolí a vytváří reprezentativní předprostor před hlavním nástupním průčelím sanatoria. Druhou část tvoří centrální dvůr, který slouží jako klidová zóna parkového typu.

Prověřené principy přírody

Objekt byl vybudován dotvořením prostoru nabídnutého přírodou s použitím minimalistických prvků. Tak jako příroda se řídí věky prověřenými základními, jednoduchými a funkčními principy, tak i lidské postupy ve všech oborech konání, které z těchto principů vycházejí, budou proto ve svém důsledku nadčasové. Je to souznění s okolím, pocit klidu a bezpečí.

Při opuštění těchto pudových pravidel se může stát, že duch stavby podlehne tlaku stále se zrychlujícího tempa života a technického vývoje. To však autoři nedopustili. Těžit z toho budou klienti, kteří v této oáze dostanou šanci změnit svůj život.