Ořechovka

O lokalitě

Ořechovka je jednou z nejstarších pražských vilových čtvrtí. Dříve se jmenovala Vořechovka a dnes se jedná o součást pražské čtvrti Střešovice. Na místě dnešní čtvrti Ořechovka dříve ležela takzvaná Bořkova zahrada, kterou nechal vystavět Jan Kryštof Bořek roku 1710. Zahrada byla zbudována ve francouzském stylu a nalézal se v ní i letní barokní zámeček. Lidově pak byla nazývána Bořekovka, z čehož později vznikl název Ořechovka. Dnes je Ořechovka považována za jednu z nejluxusnějších adres v Praze. Dříve však tomu tak úplně nebylo.

Koncepční urbanistický plán a zástavba přišla na Ořechovku až po první světové válce. Vznik nových státních institucí v nově založené republice vyžadoval v hlavním městě výstavbu bytových jednotek pro nově přicházející úředníky. Roku 1922 byly Střešovice společně s dalšími obcemi připojeny k Velké Praze, ale již roku 1919 započalo plánování výstavby nové čtvrti s domky pro úřednictvo. Soutěž tehdy vyhráli architekti Jaroslav Vondrák a Jan Šenkýř, kteří zaujali koncepcí tzv. zahradního města inspirovaného britskými příklady.

První část výstavby začala v roce 1922. Během jednoho roku bylo postaveno celkem 197 domů s 224 byty. Všechny bytové jednotky, v jejichž stylu se zrcadlí tehdejší národní styl, moderna i prvky originálního futurismu, obklopovaly centrální budovu, která se stala společenským a kulturním centrem celé čtvrti. Byly zde obchody, kino, lékař, kavárna i restaurace. Její společenská funkce přetrvává dodnes. Druhá etapa pak probíhala až do začátku třicátých let. Kromě úřednictva přilákala malebná zahradní čtvrť také umělce. Bydleli tu Emil Filla, Karel a Jan Čapkovi, Iša Krejčí nebo Bohumil Kafka.

Svou malebnost si Ořechovka zachovala dodnes. Unikátní historické lokality i domy, které zaujímají svá místa v dějinách architektury, jsou dnes obývány starousedlíky i novými majetnými rezidenty. Ořechovka je zkrátka noblesní čtvrtí, která bude neustále svým rezidentům nostalgicky připomínat zlaté časy první republiky. Její výstavba je v podstatě uzavřena a tvoří tak unikátní urbanistický celek.

I přestože se jedná o zahradní město, chybí zde větší veřejné zelené plochy, za kterými musíte nejblíže do Stromovky nebo do obory Hvězda. Nedostatek zeleně i jakéhokoliv kulturního života však vyvažuje intimita přilehlých zahrad a pitoresknost celé čtvrti, která připomíná atmosféru idylického venkova. I dopravně je čtvrť relativně odříznuta. Spojení s centrem Prahy či dalšími přilehlými oblastmi zajišťuje několik tramvajových linek.

 

Kultura

_________________________

Centrální budova

Podlouhlá stavba kulturního a společenského centra byla jednou z prvních dokončených realizací v nově budované čtvrti. Jejím autorem je Jaroslav Vondrák. Dodnes je tato expresivně pojatá stavba centrem společenského života Ořechovky. Je tu kino a divadlo či klasická Restaurace na Ořechovce a mexická restaurace Calvera.
 

Architektura

_________________________

Vila bratří Čapků

Dvojvila, kterou si ve dvacátých letech postavili bratři Jan a Karel Čapkovi, by se již v roce 2018 mohla otevřít veřejnosti. Unikátní interiér s dobovými a osobními reáliemi vypráví příběh jedné z největších uměleckých dvojic své doby. Autorem vily je architekt Ladislav Machoň, který ji vystavěl v koncepci dobového národního stylu.

Müllerova vila
Zámožný majitel stavitelské firmy František Müller si nechal v letech 1928–1929 postavit podle návrhu architektů Adolfa Loose a Karla Lhoty unikátní rodinnou rezidenci. Vzniklo tak nejucelenější dílo vídeňského pionýra moderní architektury a Ořechovka se dostala na mapu světového architektonického vývoje. Po důkladné rekonstrukci je vila otevřena veřejnosti. muzeumprahy.cz/mullerova-vila/

Vondrákova vila
Vlastní třípodlažní vila architekta Jaroslava Vondráka je dominantou západní strany Macharova náměstí. Byla navržena v roce 1929 ve specifickém expresivním výrazu, který v sobě kombinuje prvky moderny, rondokubismu i futurismu.

Traubova vila
Renomovaný berlínský architekt Bruno Paul vystavěl na Ořechovce v roce 1929 exkluzivní rodinnou vilu pro továrníka Edmunda Trauba. Dům, ve kterém dnes sídlí maďarská ambasáda, byl na svou dobu unikátním technicko-výtvarným projektem. Prvky modernismu zkombinoval architekt s rustikálním charakterem kamenného zdiva i dekorativními detaily.

Stavební družstvo výtvarných umělců a spisovatelů
V letech 1923–1924 vystavělo Stavební družstvo výtvarných umělců a spisovatelů několik rodinných domů, ve kterých se usídlili přední čeští umělci. Skupinu vil pro sochaře Bohumila Kafku a jeho ženu Bertu, malíře Emila Fillu, Vincence Beneše a psychologa Františka Krejčího navrhl významný moderní architekt Pavel Janák. Vytvořil jednoduché tvary domů, ve kterých použil cihlové zdivo a jeho plastický charakter.

Kompletní popisek
Tyto stránky používají cookies. Používáním těchto stránek vyjadřujete souhlas s jejich používáním.