Elektromobilita je v Česku stále v samých počátcích. Osobních aut do zásuvky na silnicích postupně přibývá, ke konci loňského roku jich tu jezdilo bezmála 23 tisíc, ale pořád je to jen zanedbatelný zlomek celkového vozového parku čítajícího přes šest milionů automobilů. Doprava na elektřinu má být nicméně budoucností a už na konci dekády by se měly v tuzemsku prohánět řádově statisíce aut čistě na baterie. Ty jejich řidiči obvykle dobíjejí zhruba z osmdesáti procent doma či v práci. V případě kancelářských budov už dnes bývá dobíjecí infrastruktura jedním ze základních požadavků potenciálních nájemců.
Otázka konkurenceschopnosti
„Nutnost vybavit kancelářské budovy dobíjecími stanicemi pro elektromobily se stává stále naléhavější. Souvisí to s přípravou na rozšíření elektromobility, které je v budoucnu nevyhnutelné, a zároveň s implementací normy Euro 7, která výrazně omezí používání čistě spalovacích motorů,“ říká Tereza Jelínková, vedoucí služeb ESG a udržitelnosti pro střední a východní Evropu v realitní a poradenské společnosti Cushman & Wakefield. Developeři či majitelé kancelářských budov se podle ní tomuto trendu musejí přizpůsobit, chtějí-li si udržet konkurenceschopnost.
Svou roli hraje také úsilí firem o udržitelnost a snaha splnit požadavky skrývající se pod zkratkou ESG, aby získaly pro budovu ekologickou certifikaci. Ta totiž zvyšuje její hodnotu i atraktivitu pro investory i nájemce a může být jedním z rozhodujících kritérií při zvažování koupě či pronájmu. „Například u nás nejrozšířenější certifikace budov BREEAM stanovuje kvantitativní kritérium, aby zhruba tři procenta ze všech parkovacích míst byla vybavena dobíjecí stanicí,“ podotýká Tereza Jelínková.
Tomuto požadavku odpovídá i současná praxe. Dobíjení začíná být standardem v kancelářských budovách nové generace, tedy ve stavbách budovaných zhruba od roku 2018/2019, říká Lena Popová z realitně–konzultantské společnosti 108 Agency. Podíl míst osazených parkovacími body ale podle ní zůstává velmi nízký, dá se mluvit přibližně o dvou až čtyřech stáních vybavených pro elektromobily na 100 až 200 stání pro vozidla se spalovacími motory. Navíc převládají pomalejší střídavé AC nabíječky.
Poptávka se přitom zvedá a zájem potenciálních nájemců o možnost dobíjet elektroauta rok od roku roste. „První záznamy evidujeme zhruba od roku 2020. Dnes už to začíná být jeden ze základních požadavků. Zvlášť v případě nadnárodních společností, které zvažují stěhování kanceláří do nového sídla,“ říká Popová. V současnosti podle ní existuje málo firem, které již disponují převážně elektrickou služební flotilou, nicméně chtějí mít tuto možnost otevřenou do budoucna, protože berou v potaz, že si kancelář pronajímají na léta dopředu.
Komplexní řešení pod jednou taktovkou
Developery ale nutí myslet na budoucnost i platná legislativa. Novela vyhlášky o technických požadavcích na stavby říká, že v nových či rekonstruovaných nebytových budovách, které mají více než deset parkovacích stání, musí být instalována jedna dobíjecí stanice. Pro nejméně každé páté stání musí být připraveny kabelovody, které umožní instalaci dobíječky v budoucnu.
„Instalace rozvodů elektřiny pro dobíjecí infrastrukturu znamená zvýšenou investici, která se ale vyplatí. Ač to možná nyní nevypadá, přechod k elektromobilům může výrazně zrychlit v momentě, kdy automobilky přestanou vyvíjet a inovovat klasická auta kvůli zákazu prodeje spalovacích motorů od roku 2035, a naopak začnou ještě výrazněji zlepšovat nabídku bateriových vozů,“ říká Ivo Hykyš ze společnosti Unicorn, která pod značkou ChargeUp dodává komplexní řešení pro dobíjení elektromobilů. Nebylo by to podle něj poprvé v historii, kdy společnost poměrně náhle opustí technologii, která je sice stále funkční, ale lidé už ji považují za překonanou.
Vzestupu e-mobility navíc pomůže i nevyhnutelný rozvoj trhu ojetin. Optimistický scénář rozvoje e-mobility v Česku předpokládá, že by zde na konci dekády mohlo jezdit až 500 tisíc čistě bateriových vozů, podle Iva Hykyše to však ve skutečnosti může být ještě výrazně více.
Expert z Unicornu proto považuje za prozíravé na takovou budoucnost v kancelářských projektech pamatovat. „Určitě dává smysl řešit dobíjecí infrastrukturu komplexně s možností dalšího výrazného rozšiřování. Zároveň že je vhodné, aby byl celý systém centrálně ovládán a kontrolován. Chytrý software dnes dovede sledovat činnost dobíjecích stanic a spotřebu energie, regulovat jejich výkon, aby nebyla překročena dostupná kapacita v energetické síti objektu, i autorizovat oprávněnost přístupu ke každému dobíjecímu bodu,“ vyjmenovává Hykyš.
