Táhnou se od Veselí nad Moravou až k Valašským Kloboukám a na Slovensku k Púchovu a Trenčínu. Ve své moravské části patří Bílé Karpaty k horám s největším druhovým zastoupením vzácných orchidejí v celé střední Evropě. Ne nadarmo se jim často říká Orchidejové hory. O jejich přírodu pečují místní také každoročním kosením bělokarpatských luk, které probíhá například v okolí Valašských Klobouk. Ruční sečení horských luk pomáhá chránit karpatské biotopy i vzácné druhy rostlin a živočichů.
Díky staletím pasení oveček na místních stráních mají Bílé Karpaty specifický ráz. Mezi bohatými horskými lesy a pralesy, které nepotřebují zásah člověka, najdete horské lučiny se solitérními stromy. Můžete se toulat prastarou krajinou, usednout pod košaté stromy nebo se kochat roubenými dřevěnkami roztroušenými po stráních. Nejvyšším vrcholem Bílých Karpat je Velká Javořina, na jejímž úpatí se rozléhá bukový prales. Už více než 200 let je přírodní rezervací ponechanou svému přirozenému vývoji. Kromě javorinského pralesa tu najdete třeba Havraní vodopád, přírodní rezervaci Vlčí prameny, orchidejové louky Dobšena nebo jedlový prales Ščúrnica u Valašských Klobouk.
„Bílé Karpaty jsou místem, kde je dodnes vidět krajina, jakou znali naši předkové před dvěma sty lety,” říká Jana Pastyříková z destinační společnosti Zlínsko a Luhačovicko, na jejímž území se nachází část bělokarpatského pohoří. „Snažíme se hledat místa pro turisty nepříliš známá, pomáhají nám s tím místní, kterým říkáme “výletníci”. Díky nim jsme objevili třeba malebné výhledy z Vršatce nebo motýlí louky na hranicích se Slovenskem. Pečlivě je popisujeme na našem webu, aby všichni, kdo chtějí objevovat neznámé Bílé Karpaty, měli kde čerpat inspiraci,” pokračuje.
Hory, kde jsou tradice pořád živé
Východní část Bílých Karpat je místem, kde jsou tradice, řemesla i lidová architektura stále vepsány do krajiny i paměti obyvatel. Každoročně se ve Valašských Kloboukách pořádá Valašský mikulášský jarmek, na kterém uvidíte více než sto let staré masky čertů, které se lišily od vesnice k vesnici. V létě tu místní pořádají Kosení luk, Valašské kumštování, Živé dřevěnice nebo prohlídky starých sušíren, které se podařilo renovovat v nedalekých Vlachovicích.
„Kterýkoli pátek od května do září mohou návštěvníci zažít exkurze do tradičního Bednářství Fryzelka, na rodinnou farmu Květomluva za vůněmi čajů a sušeného ovoce a do malebného Muzea lidové kultury a tradic Vlachovska. Nahlédnou do výroby, navštíví tradiční sušírnu nebo si poslechnou vyprávění místních,“ přibližuje Jana Tesařová z mikroregionu Valašské Klobucko. Roubené „sušárně“ ve Vlachovicích se povedlo zachránit díky spolku Dokopy. Ten se nyní stará o osm tradičních dřevěných sušíren, které většinou sestávají z hliněné pece s komínem a z místnosti s dřevěnými rámy, do kterých se vkládají síta na sušení. Říká se jim tu „lésy” a suší se v nich jak ovoce nebo bylinky, tak houby nebo zelenina. Naši předkové tak zpracovávali úrodu a připravovali si zásoby na zimu. Ve Vlachovicích tak dodnes funguje obecní sušení a každý, kdo má přebytky ze zahrady, je může usušit ve starých sušírnách.
„Zachoval se tu úžasný kus historie a tradic, který jinde nenajdete,” zve turisty na výlet do Vlachovic Jana Pastyříková. „Staleté sušírny, v nichž místní dodnes suší ovoce, jsou nejen ukázkou jedinečné architektury, ale také místem, kde se lidé i dnes rádi setkávají. Příkladem je oblíbená akce Den otevřených sušíren. Při putování po sušírnách poznáte, jak se ovoce zpracovávalo, ochutnáte sušené i tekuté produkty a užijete si muziky. Bonusem je procházka přírodou a nádherné výhledy do kraje,” dodává. V létě a na podzim to kolem dokola nádherně voní sladkou vůní ovoce a bylinek. Před čtyřmi lety vznikla naučná stezka, která vás provede sušírnami. Loni v létě se k ní navíc přidal program Za vůní dřeva, ovoce a bylin. Kromě ovocnářství mají ve východní části Bílých Karpat velkou tradici také řemesla jako je papučářství, řezbářství nebo modrotisk. Se všemi se dnes můžete setkat jak v muzeu ve Valašských Kloboukách, tak u malých řemeslníků, kterých je v okolí nepočítaně.
První secesní dům v Česku
Přestože jsou na stráních Bílých Karpat rozesety stovky malých dřevěnic a lidových staveb, Valašské Klobouky drží prvenství v úplně jiném slohu. Přímo tady, v Kloboukách, se narodil architekt Hubert Gessner, který tu také postavil první secesní stavbu na území České republiky.
Dům Josefa Bratmanna stojí jen kousíček od náměstí. Ve Valašských Kloboukách najdete i další Gerssnerovy realizace, k nimž předloni přibyly dvě expozice věnované tvorbě slavného rodáka. Město Valašské Klobouky připravilo Instastezku, která vás po unikátní secesní architektuře provede.
Krajinou Gabry a Málinky
V Bílých Karpatech se odehrává hned několik slavných příběhů. Mezi nimi třeba Žítkovské bohyně Kateřiny Tučkové nebo Želary Květy Legátové. Ve východní části, která patří ke Zlínsku a Luhačovicku, měly svůj domov dvě vykutálené sestřičky Gabra a Málinka. Jejich autorka, Amálie Kutinová, v nich ztělesnila své vlastní vzpomínky na dětství ve Štítné nad Vláří. Pokud byste se chtěli podívat na pohádková místa z knížky, vydejte se ze Štítné na Pláňavy a Javorník.
Bílými Karpaty na kole nebo pěšky
Krajina Bílých Karpat není na rychlé sbírání turistických cílů stavěná. Mnohem víc si ji užijete, vydáte-li se objevovat pěšky a velmi pomalým tempem. Také proto tu stojí hned několik rozhleden nebo dřevěná pozorovatelna Durch. Milovníci cykloturistiky ocení také možnost projet se po dálkové mezinárodní cyklotrase Bevlava, která vás provede krásnou krajinou česko-slovenského příhraničí, od Beskyd, přes Bílé Karpaty až do Pováží. Destinační společnost Zlínsko a Luhačovicko a mikroregion Valašské Klobucko připravili celou řadu cyklo tipů na výlety bělokarpatskou krajinou, ze kterých si vyberou zkušení terénní jezdci, ale i nenároční cyklisté.
