Předmětem soutěže byl návrh přemostění řeky Svitavy včetně návrhu křižovatkové větve vedoucí na západ směrem k ulici Svitavské nábřeží a nájezdů na most z ulice Nová Šámalova a Nová Dukelská. Odborná porota vybírala ze sedmi návrhů domácích i zahraničních architektonických týmů. Jako nejlepší vyhodnotila návrh britského ateliéru William Matthews Associates ve spolupráci s českými krajináři Šmídová Landscape architects.
Vítězný ateliér William Matthews Associates stojí za oceňovanými projekty, jako je pěší most Tintagel Castle v severním Cornwallu nebo Canada Square Pavilion v londýnské čtvrti Canary Wharf. Podílí se také na projektu britské vysokorychlostní železnice na nádraží Euston. Ateliér Štěpánky Šmídové patří mezi nejvýraznější krajinářské ateliéry u nás. Mimo jiné má na svém kontě návrh celého krajinářského řešení prémiové rezidenční oblasti OAKS či Letenské sady v Praze.
Hledání pravé podoby
V rámci řešeného území měla být koncepčně navržena přilehlá veřejná prostranství nábřeží řeky Svitavy, včetně návrhu řešení protipovodňových opatření. Konkrétní podoba mostu přes Svitavu měla být rovněž podmíněná navrženými protipovodňovými opatřeními. V rozsahu navazujících území bylo předmětem návrhu ideové řešení veřejných prostranství včetně způsobu napojení prodloužení Dačického ulice do ulice Svitavské nábřeží, a to v kontextu návrhu řešení mostu a přilehlých ploch.
Příroda ve městě
„Krajinářské řešení organicky pracuje s tvarem břehů a vrací jim jejich biologickou hodnotu, řece umožňujeme její přirozený rozliv. Divokost a přirozenost místa vytvoří protipól jinak velmi urbanizované a pozměněné krajiny města,“ vysvětluje Štěpánka Šmídová, vedoucí krajinářské části autorského týmu. „V návrhu vegetace pracujeme s tématem geografické zonace s přechodem od měkkého luku, přes tvrdý luk až po městskou variantu dubohabřiny s cíleným doplněním nepůvodních dřevin,“ doplňuje.
Park by měl být vhodným prolnutím urbánního charakteru místa s vodním živlem, jakýmsi mezistupněm mezi často radikálními zásahy člověka do místa a (kdysi) nespoutanou řekou. „Celkově pak bude plocha parku ponechána řízené sukcesi (s podporou spontánně vznikající vegetace), jen ve vybraných exponovaných plochách budou pak tyto bylino-travní společenstva cíleně vysety. V takto divokém prostředí pak vysazené dřeviny vytvářejí výraznou liniovou strukturu, mimo jich však předpokládáme rozvoj dalších spontánních druhů dřevin, například vrby jívy,“ doplňuje způsob, jakým by měl přírodní park v místě vzniknout. „Městská divokost přináší hodnotu nejen pro lidi, ale i pro další organismy,“ dodává. Celý návrh se snaží maximálně respektovat kulturní a přírodní priority místa, zároveň má být i zodpovědně hospodárný a udržitelný.
Konec brownfieldů
Historicky lokalitu ovládal průmysl – jedna strana řeky patřila výrobě v brněnské Zbrojovce, ta druhá Motorárně Zetoru. Místo zanedbaných brownfieldů přibydou nové byty, kanceláře, služby i nová zeleň. Město slibuje, že díky dlouhodobé spolupráci soukromého a veřejného sektoru navíc investoři pokryjí také část nákladů na veřejnou infrastrukturu. Brno si proto od nového mostu slibuje nejen řešení dopravní situace – nad řekou se propojí vznikající ulice Nová Dukelská ze směru od Tomkova náměstí a Nová Šámalova od Zábrdovické ulice – ale že umožní další rozvoj lokality a zároveň se stane impulzem k proměně nábřeží s připravovaným poříčním parkem, který překlene.
Podoba mostu
Most by měl být přibližně 30 metrů široký a 85 metrů dlouhý a měl by mít dva pruhy pro veřejnou dopravu a dva pro individuální automobilovou dopravu. Nechybí ani samostatné oddělené cyklostezky a prostor pro pohyb pěších. Stavba bude připravena na příchod stoleté povodně. Náklady projektu jsou odhadovány na více než 220 milionů korun.
Odborná porota se shodla, že návrh vhodně integruje klíčové historické hodnoty s požadavky nového rozvoje na síť veřejných prostranství a požadovanou veřejnou infrastrukturu, ale také umožňuje jinak městem svázané řece si trochu oddechnout. „Navržená veřejná infrastruktura se sestává z elegantního mostu, který překlenuje park nabízející divokost a přirozenost jako alternativu urbanizované krajiny města a řeky. Navržen je funkční systém respektující kulturní a přírodní priority, který je zároveň zodpovědně hospodárný a udržitelný,“ píše se v hodnocení. „Při svém hodnocení jsme ocenili především štíhlou ocelovou konstrukci mostu a velkorysý povodňový park rozšiřující nábřeží řeky do obou stran. Řešení je jednoduché, prostorově velkorysé, flexibilní, dostatečně prostupné pro různé druhy pohybu návštěvníků i velkým potenciálem plnit funkci biokoridoru,“ doplňuje hlavní městský architekt Michal Sedláček.
