Uměleckoprůmyslové muzeum v Brně, znovu otevřené od konce listopadu loňského roku, patří mezi deset nejstarších muzeí svého druhu v Evropě. V roce 1873 jej založili a dále financovali zdejší textilní továrníci a podnikatelé, členové Moravského průmyslového spolku a Obchodní a živnostenské komory. Jejich jména jsou na věčnou paměť vytesána do kamene votivního sálu na podestě muzea. Tento nástropními malbami bohatě zdobený sál snad prostřednictvím poct dřívějším donátorům inspiruje i budoucí podporovatele kreativních průmyslů.
Na přelomu minulého století bylo Brno textilní metropolí. Výrobní sortiment brněnské vlnařské produkce zahrnoval velmi kvalitní sukna a pevný kazamír určené pro výrobu běžných oděvů, ale také vojenských uniforem. Například Offermannův podnik exportoval své látky srbské, rumunské, turecké, řecké a egyptské armádě. V meziválečném období v Brně pracovalo téměř čtyřicet velkých vlnařských továren a jejich kvalitní vlněné látky představovaly obávanou konkurenci britským firmám. Brnu se tehdy přezdívalo Moravský Manchester. Historii i současnost zdejší textilní tradice se ne náhodou propisuje do nových expozic Uměleckoprůmyslového muzea.
Moravská galerie již několika výstavními projekty posledních let dokázala do Brna přivést zvučná jména designu a uspořádala v Uměleckoprůmyslovém muzeu dočasné výstavy Maxima Velčovského či Olgoj Chorchoj. Sbírku porevolučního designu založila galerie zhruba před pěti lety právě díky těmto výstavním projektům, protože za posledních třicet let byl nákup užitého umění téměř nulový. V létě roku 2020 vyhlásila Moravská galerie výzvu na nové akvizice z oblasti módy, šperku, produktového a grafického designu. Odborná porota vybrala z téměř šesti set realizací šedesát osm špičkových děl. První prezentace nákupu proběhla v říjnu 2020 v pražském klášteře svatého Gabriela v rámci Designbloku. Za výstavu si tehdy Moravská galerie odnesla první cenu v kategorii Mimořádný počin. Na letošním Designbloku galerie představila průřez dvaceti lety tvorby oděvní návrhářky Liběny Rochové postavený na devíti modelech, které letos autorka do Brna věnovala.
Současné designéry v brněnském Uměleckoprůmyslovém muzeu zastupují nejen jejich díla, ale také expozice, interiéry a exteriéry podle jejich návrhu. Maxim Velčovský spolu se studiem Edit! a teoretikem Radkem Wolhmuthem uspořádali otevřené depozitáře skla, porcelánu a keramiky a navrhli způsob jejich instalace znásobující divácký zážitek. Studio Olgoj Chorchoj protkalo architektonicky zajímavý světlík muzea soustavou lávek poskytujících návštěvníkům maximální průhled do interiérů a expozic. Zprůchodnění terasy muzea skrze odpočinkovou zónu a kavárnu navrhli David Karásek a Marek Štěpán, podle kterého vzniká také na terase muzea interaktivní objekt s názvem Mrak. S audiovizuálními technologiemi pracoval Tomáš Svoboda, který společně s kolektivem BCAA studio zprostředkuje pomocí autorského videa proměny práce a života na pozadí čtyř průmyslových revolucí.
Součástí stálé expozice je i dílo Krištofa Kintery Démon růstu, které přerůstá ochoz muzea a vytváří tak pomyslný most mezi volným uměním a designem. Návštěvnický servis zahrnující pokladnu, šatnu a designshop navrhla Eva Eisler, se kterou již Moravská galerie spolupracovala na výstavním projektu pro další výstavní prostor Moravské galerie – Jurkovičovu vilu. K dosažení obecného povědomí o současném designu a jeho možných přístupech budou přispívat výstavní dramaturgie Uměleckoprůmyslového muzea i Jurkovičovy vily.
Tu ovládne téměř až do poloviny roku 2022 projekt Do It Yourself dua designérů Herrmann&Coufal. Tito mladí tvůrci se již několik let zabývají přesahy mezi rolemi designéra a uživatele, kterého vtahují do hry tím, že z něj činí spolutvůrce produktu. Jejich práce se promítne i v Uměleckoprůmyslovém muzeu, kde v budoucnu vystaví svou intervenci.
S otevřením Uměleckoprůmyslového muzea představila renomovaná designérka Lucie Koldová v Brně site specific instalaci z průřezu svých děl z designu nábytku i svítidel. Při této příležitosti muzeum uvedlo vůbec první jubilejní retrospektivu designéra, jehož vliv dalece přesáhl hranice republiky – Jiřího Pelcla. Během své čtyřicetileté kariéry prošel několika tvůrčími obdobími a pracoval s celou řadou materiálů, a to jak v originálních kusech, tak v sériově vyráběných předmětech denní potřeby. Výstava přibližuje návštěvníkům možnosti a hranice zpracování různých materiálů i zákulisí designérské praxe, proces samotného návrhu, který bývá vedle finálního výrobku často upozaděn, a přitom samotná idea výrobku je jednou z nejdůležitějších ingrediencí dobrého designu.
Součástí nové vize Uměleckoprůmyslového muzea je expozice módy. Její podstatná část věnuje pozornost desítkám současných českých módních návrhářů, mezi nimiž zaujímá přední místo Liběna Rochová, která v letošním roce darovala většinu svých módních kolekcí do sbírek Moravské galerie.
Designu se v Brně daří. A Moravská galerie má ambice a schopnosti zde oživit zapomenutou tradici a městu znovu získat důležitou roli ve světě designu. Splnit cíle, které si kladli na konci devatenáctého století zakladatelé zdejšího Uměleckoprůmyslového muzea.
Autor: Michaela Kádnerová
Foto: Moravská galerie v Brně, se svolením Jiřího Pelcla, Martin Chum
