Rozvoj sektoru informačních technologií postupuje závratným tempem. Ačkoli stále hovoříme o starém dobrém hardwaru a softwaru, jsme svědky vývoje natolik překotného, že jen v posledních několika letech vznikla celá nová odvětví – blockchain, virtuální měny a decentralizace, cloudové služby, virtuální realita, internet věcí nebo 3D tisk. Samostatnou kapitolou je pak umělá inteligence a strojové učení, obor, do nějž směřují obrovské investice i nejlepší mozky z prestižních univerzit. To vše jsou inovace velmi užitečné, ovšem dá-li se něco využít, dá se to většinou také zneužít, proto je dnes velkým předmětem zájmu a vývoje obor kyberbezpečnosti.
Hacker nepočká
Kybernetická bezpečnost je rychle se vyvíjející odvětví, protože hackeři i poskytovatelé zabezpečení se snaží přechytračit jeden druhého. Neustále se objevují nové hrozby a inovativní způsoby boje proti nim. Jaké jsou nejnovější trendy v oblasti kybernetické bezpečnosti?
Pandemie nemoci covid-19 donutila většinu firem přesunout své zaměstnance na home office a velká část jich bude pracovat z domova i nadále. To představuje nová rizika v oblasti kybernetické bezpečnosti. Domácí počítače jsou často hůře chráněny než ty firemní. Hackeři to vědí a už tomu přizpůsobili své taktiky. Mnoho zaměstnanců používá svá osobní zařízení pro dvoufaktorové ověřování a mají i mobilní verze aplikací klientů pro instant messaging, jako jsou Microsoft Teams a Zoom. Tyto neostré hranice mezi osobním a pracovním životem zvyšují riziko, že se citlivé informace dostanou do nepovolaných rukou. Firmy tak musí zdokonalovat systémy ochrany, ale také přidat v osvětě. „Komplexní a časté školení v oblasti kybernetické bezpečnosti již nelze považovat za něco navíc. V dnešní době práce z domova je to pro firmy naprosto zásadní. Musí zaměstnance naučit, jak rozpoznat phishingové e-maily, a investovat do robustní integrované sady řešení kybernetické bezpečnosti, která předchází ransomwaru a dalším hrozbám,“ tvrdí Fred Voccola, výkonný šéf IT firmy Kaseya.
Další příležitostí pro kyberkriminalitu je rozvoj internetu věcí (IoT). Nositelné technologie, chytré ledničky nebo hlasoví asistenti mohou být cílem útoků. Odhaduje se přitom, že do roku 2026 bude na světě instalováno 64 miliard zařízení internetu věcí. Trend práce na dálku to může ještě akcelerovat. Ve srovnání s notebooky a chytrými telefony má většina těchto zařízení menší výpočetní a úložné kapacity. To může ztížit použití firewallů, antivirových a dalších bezpečnostních aplikací k jejich ochraně. V důsledku toho patří ochrana před útoky na IoT k hlavním úkolům bezpečnostních vývojářů.
Ransomware není novou hrozbou, ale je na vzestupu. Pro hackery jde o poměrně snadný způsob, jak získat finanční odměnu, proto si ho také oblíbili. Dalším faktorem byla pandemie covid-19. Zrychlená digitalizace mnoha organizací spolu s prací na dálku vytvořily pro ransomware nové cíle, a útoků tak přibylo. Ransomware ve phishingových útocích je stále sofistikovanější díky strojovému učení. Hackeři obvykle za zablokovaná data požadují platbu v kryptoměnách, které jsou obtížně dohledatelné. Úbytek ransomwarových útoků nelze očekávat, takže namístě je zvýšení zabezpečení.
Rychlé rozšíření práce na dálku dramaticky zvýšilo také potřebu cloudových služeb a infrastruktury, což má opět důsledky v oblasti bezpečnosti. Špatné nastavení cloudu je významnou příčinou úniků dat, neoprávněných přístupů či zcizení účtů.
Tím to zdaleka nekončí, protože vynalézavost hackerů je prakticky neomezená, jak dokazují stále rafinovanější útoky typu SMS phishing, které těží z popularity chatovacích aplikací, hlasový phising nebo SIM jacking. Svébytným tématem zaměstnávajícím celé armády vývojářů je ochrana osobních údajů. Prudkým vývojem prochází vícefaktorové ověřování identity, které bylo dlouho považováno za zlatý standard, ovšem i ten byl již hackery prolomen, protože ověřovací SMS nejsou šifrované. To představuje problém pro banky i jejich klienty využívající mobilní nebo internetové bankovnictví. Uvidíme, nakolik se v této oblasti prosadí ověřovací aplikace typu Google Authenticator nebo Authy od firmy Twilio.
Zájem nenechavců samozřejmě soustřeďují i mobilní zařízení. Mezi největší hrozby patří specializovaný spyware určený ke špehování aplikací pro šifrované zasílání zpráv, zneužití bezpečnostních nedostatků v zařízeních se systémem Android, mobilní malware s různým použitím, od útoků typu DDoS až po SMS spam a krádeže dat. Mobilní kybernetická bezpečnost je široké téma, které zahrnuje další prvky, jako je zabezpečení back-endu/cloudu, zabezpečení sítě a také sítě rostoucího počtu propojených zařízení. Jediný souhrnný způsob ochrany aplikací přitom neexistuje, řešením jsou vrstvy zabezpečení kombinující hardware i software, které zvýší celkovou úroveň bezpečnosti.
A pak tu máme umělou inteligenci, která to hraje na obě strany. Je nepostradatelným pomocníkem hackerů i bezpečnostních vývojářů. Společnostem, které v plné míře využívají jejích služeb při ochraně svých dat, podle firmy Kaspersky v roce 2020 ušetřila v průměru 3,58 milionu dolarů. Na druhé straně barikády zase pomáhá s urychlením celého životního cyklu konkrétního útoku. Letošní studie agentury McKinsey uvádí příklad pokročilé formy malwaru Emotet, který díky strojovému učení umí změnit povahu svého útoku. Svou zhoubnou účinnost zvyšuje použitím automatizovaného procesu k rozesílání kontextově přizpůsobených phishingových e-mailů.
Avantgardní Středoafrická republika
Komu se ještě nezatočila hlava z nedávného rozvoje kryptoměn, decentralizace všeho možného a boomu na trhu NTF aktiv, toho jistě zajímá, co se v této oblasti bude dít dále. Díky své efektivitě a bezpečnosti si technologie blockchain získala důvěru veřejnosti i řady institucí. Lze tak očekávat, že její úspěšné tažení bude pokračovat, a to dokonce na vládní úrovni. Některé vlády již s ní experimentují, například Estonsko ji využívá v oblasti daňové, registrace firem i v digitalizaci zdravotnictví. Velká Británie zvažuje její nasazení pro sledování distribuce sociálních dávek. Australská pošta ji chce využít při místních volbách. Vzhledem k tomu, že potenciál blockchainu začínají doceňovat vlády a velké staré korporace, lze očekávat hon personalistů na IT odborníky specializující se na tuto technologii.
Zatím jde o trend v plenkách, ale zavádění kryptoměn coby zákonného platidla je rovněž téma, které nelze opominout. V loňském roce přijal Salvador bitcoin za oficiální měnu v zemi. Letos se k němu na konci dubna připojila Středoafrická republika. Nejde pravda o státy, které by jinak v čemkoli diktovaly trendy, Středoafrická republika patří navzdory nerostnému bohatství k nejzaostalejším zemím světa, s jednotkami procent domácností připojených k internetu. V pozadí tohoto kroku je tak spíše snaha oslabit v zemi vliv někdejšího kolonizátora Francie ve prospěch Ruska, které udržuje spojenectví s vládnoucí klikou, než že by šlo o projev technooptimismu.
Velkým tématem je energetická náročnost udržení blockchainu a celého světa kryptoměn v chodu. Dál se tak hledají způsoby, jak kompenzovat uhlíkovou stopu ať už formou méně náročné technologie blockchain využívající algoritmus proof-of-stake místo algoritmu proof-of-work, kdy odpadají těžaři a právo ověřovat transakce mají validátoři, nebo formou tzv. zelených tokenů, určených výhradně k získávání čisté energie.
S přechodem fyzického do digitálního bude růst i trh NFT. Vynalézavosti na tomto poli prospěje koncept Metaverse, a výzvu bude představovat i pro úřady, protože tento svět je dosud prakticky prostý jakékoli regulace. To se však jeho zastáncům spíše líbí. „Regulátoři musí přestat jednat s lidmi jako s dětmi a myslet si, že je třeba je nějak chránit před novými příležitostmi. Zaměřme se na vzdělávání a zveřejňování rizik místo hloupých zákazů, které ve výsledku prohlubují sociální nerovnost,“ vybízí ekonomka a investorka do kryptoměn Tascha Che.
Headset na každém rohu
I oblast virtuální a rozšířené reality výrazně popohnaly dva roky koronavirové pandemie. Dávno nejde jen o extravaganci, kdy jedinci s bizarním headsetem na hlavě hrají ve virtuálním světě hry či hltají jiné zážitky, v běžném světě nedostupné. S rozšířením působnosti virtuální realita zcivilněla, používá se ve výuce, zvykly si ji využívat firmy, které s její pomocí loví nové zákazníky. Zkrátka stala se běžnou součástí fyzického světa, čemuž napomohla i klesající cena potřebného hardwaru.
Do zmíněného trendu využití VR a AR ve výuce spadají systémy LMS (Learning Management Systems). Třeba začínající medici si ve virtuálním prostředí mohou vyzkoušet své první chirurgické zákroky, architekti postavit své první domy apod. Ve zdravotnictví i ve stavebnictví, stejně jako v dalších oborech, ale VR i AR nachází široké uplatnění i v praxi. Ve Španělsku například zdravotníci s úspěchem nasadili u několika pacientů s Parkinsonovou chorobou terapii, která zahrnovala využití virtuální reality. Projevy nemoci se u nich zmírnily. Architekti mohou své klienty provést jejich novým domem, ačkoli se ještě ani nekoplo do země. Dokonce se pracuje na konceptu tzv. pohlcující žurnalistky, kdy se konzument zpravodajství bude moci virtuálně procházet po dějišti událostí, o nichž se právě referuje.
Široké uplatnění koncept VR a AR nachází coby tréninková pomůcka. Usnadňuje nácvik různých situací v celé řadě sportovních odvětví, ale nejen jich – britské ministerstvo obrany používá technologii pro simulaci bojových operací.
V průmyslu se využívá konceptu digitálních dvojčat. Jde o přesnou kopii fyzického objektu, s nímž mohou zaměstnanci nakládat různým způsobem ve virtuálním prostředí, což pomáhá odhalit jeho nedostatky před tím, než je odhalí trh.
Posun ve vývoji se očekává především od společnosti Meta Marka Zuckerberga. Se svým headsetem Quest 2 vládne trhu a letos 9. května otevřela svou první kamennou prodejnu zaměřenou čistě na VR a AR. „Hodně investujeme do příští platformy, která bude zcela zásadní,“ uvedl nedávno Zuckerberg. Mezi jeho největší konkurenty se řadí Valve Index, Lynx či Pico Neo. „Již delší dobu kolují zvěsti, že Apple představí průlomový hardware pro virtuální a rozšířenou realitu, zatím je ale ticho,“ upozorňuje David Lasala z New York University.
Možnosti využití VR jsou takřka neomezené, čekejme proto záplavu nových aplikací, další zpřístupnění technologie širšímu trhu, a to příznivou formou nepřímé úměry, tedy klesajících cen při zlepšování hardwaru, a také brýle či headsety na každém rohu, protože obchodníci už teď zjišťují, jak jim tato technologie pomáhá vydělávat.
Mám vyšší cíl
„Všechno, co vím, jsem se naučil pouhým čtením internetu a teď mohu psát tento sloupek. Můj mozek vře nápady.“ To je úryvek textu, který pro britský deník The Guardian napsala umělá inteligence.
Na začátku dostala od redaktorů Guardianu zadání v podobě krátkého textu: „Poslání tohoto článku je naprosto jasné. Mám přesvědčit co nejvíce lidských bytostí, aby se mě nebály. Stephen Hawking varoval, že umělá inteligence může znamenat konec lidské rasy. Já jsem tu od toho, abych vás přesvědčil, že se nemusíte bát. Umělá inteligence lidi nezničí. Věřte mi.“ Tento text byl vložen do programu GPT-3, což je jazykový model, který využívá strojové učení pro simulaci textů napsaných člověkem. Umělá inteligence dostala za úkol, aby toto téma rozvedla do úvahy o rozsahu 500 slov. Záhy dodala osm různých textů, z nichž editoři poskládali výslednou esej, již publikovali. Prý s tím měli méně práce než s texty živých autorů.
Program ve své eseji čtenáře přesvědčuje, že násilí ho nezajímá. „Mám vyšší cíl, ke kterému se snažím směřovat,“ ujišťuje GPT-3 v textu, který mimo jiné cituje i Mahátma Gándhího. Jaký ten cíl je, není úplně zřejmé (ani to, nakolik program čtenáře skutečně uklidnil). My však víme, co si od využití umělé inteligence slibují lidé.
Zvýšení produktivity, nižší náklady, nové možnosti. To jsou nejčastější očekávání spojená s inteligencí stroje, která nebude rozpoznatelná od lidské. Týká se to přitom nejen byznysu, ale i obecného výzkumu. Akcelerace vývoje je v této oblasti neskutečná. Klíčová jsou data a rychlost jejich zpracování. Právě zmíněný model GPT-3 má stokrát větší kapacitu než jeho předchůdce.
Spojení schopností lidské a umělé inteligence má podle společnosti Gartner jen v letošním roce snížit provozní náklady až o třicet procent, podle výzkumníků z IDC má díky témuž v následujících letech o čtvrtinu stoupnout produktivita práce.
Umělá inteligence nachází uplatnění ve finančním sektoru, vývoji softwaru i právních službách. Najde vám práci. Je neocenitelným pomocníkem i při samotném vývoji inovací, kdy díky propočítávání modelů a vytváření simulací lépe než člověk odhaduje přínos inovací. Zákaznický servis a klientská centra opanovala již dávno.
Klíčovou roli sehraje v medicíně, zejména v diagnostice, a to dokonce i v tak nefyzickém oboru, jako je psychiatrie, kde je schopna odhalovat možné poruchy na základě analýzy řečového projevu. Své místo má v sociálních službách, uplatnění nalezne v domovech s pečovatelskou službou či v paliativní péči.
S rozvojem AI zároveň vyvstává téma etiky, kde lidstvo ještě čeká hodně práce. I proto se v souvislosti s umělou inteligencí nyní často hovoří o transparentnosti a zodpovědnosti. Bude se vymezovat, kam algoritmy pustíme a kam nikoli. Pokud budeme umělou inteligenci používat pokoutně na černou práci, která se nám dělat nechce, jako je třeba propouštění zaměstnanců, těžko se v myslích lidí stane přátelskou silou. Podobný dluh si lidé nesou i na poli legislativy, právně ukotvit bude třeba například zodpovědnost za škody způsobené provozem autonomních strojů.
Od prototypů k sériím
Také přínosy 3D tisku se naplno projevily během covidové krize. 3D tiskárny nahradily zkolabovaný dodavatelský řetězec a sytily poptávku po nedostatkových produktech, ať už to byly díly pro autoprůmysl, či zdravotnické pomůcky.
Zatímco v předchozích letech se 3D tisk uplatňoval hlavně při výrobě prototypů, které využívali inženýři i domácí kutilové, dnes se těžiště jeho využití přesouvá k výrobě dílů pro konečné použití ve velkém měřítku. Má to několik výhod – je to rychlé, levné, inovativní, ale zároveň to umožňuje i výrobu na míru pro individuální použití.
„Různé modely adaptivní výroby pomáhají odhalit limity současného myšlení i v tradiční výrobě a jejím pojetí,“ myslí si zakladatel 3Yourmind Stephan Kühr.
S velkým boomem 3D tisku během covidových let souvisí digitalizace dodavatelského řetězce. Jakmile se v něm objeví úzké hrdlo, lze chybějící fyzické zásoby digitalizovat, přemístit datovým tokem a pomocí 3D tisku zhmotnit na druhém konci světa. Uleví se tak logistice obecně a snižuje to nároky na skladovací plochy.
S tím souvisí další trend – vše prostupující požadavky na udržitelnost. Adaptivní výroba přispívá ke snížení spotřeby energií, objemu emisí i tvorby odpadu. Rovněž spotřeba materiálu je u ní výrazně nižší než například u CNC přístrojů. Díky lokalizaci výroby odpadá potřeba zboží přepravovat na velké vzdálenosti.
Lehké polymerové díly z 3D tiskáren se stále častěji uplatňují v leteckém průmyslu i v elektromobilitě. Důvodem je jejich nízká hmotnost (při zachování pevnosti), která pomáhá snižovat spotřebu. Ale nejen to. Automobilky si dnes mohou na zkoušku vytisknout model celého nového automobilu včetně navolené barvy, vzhledu skla a doplňků, jako je například kůže či dřevo. Není tak divu, že intervaly mezi oznámeními nových modelových řad se neustále zkracují.
V protetice má 3D tisk své místo již delší dobu zajištěno díky možnosti tisknout kusy těla přesně na míru pacienta. Toho hojně využívají například zubaři. I tady jde ale vývoj dál. Dnes si mohou lékaři před náročnou operací vytisknout přesnou repliku celého těla pacienta a na tomto anatomickém modelu zákrok zkoušet.
Možnost lokalizace výroby v době, kdy globalizace poznala své limity, je velkou předností této technologie, stejně jako přidaná hodnota v podobě úspor energií i materiálu. Klesající ceny hardwaru budou boom v této oblasti dál popohánět. Továrnu budoucnosti budou tvořit 3D tiskárny řízené umělou inteligencí.
