Není žádných pochyb o tom, že ekonomika tažená inovacemi má jiné parametry než ekonomika založená na investicích. Od devadesátých let jsme nejdůležitější a nejúspěšnější investiční zemí v regionu střední a východní Evropy měřeno přílivem zahraničního kapitálu. Důvodem byla naše levná, vysoce vzdělaná pracovní síla, absorpce západních trhů pro náš export, kulturní blízkost… Po vstupu do EU s volným pohybem kapitálu tento trend pokračoval a dnes tvoří v ČR podniky pod zahraniční kontrolou téměř třetinu hrubé přidané hodnoty. To zásadně ovlivňuje inovační prostředí u nás. Dobré zkušenosti zahraničních investorů vedou často k reinvesticím s vyšší přidanou hodnotou. Lukrativní závěrečné fáze hodnotových řetězců jako finalizace výrobků, prodej a služby si nadnárodní firmy ponechávají ve svých rukou. Což znamená odliv zisků firem do zahraničí.
Jaké jsou naše vyhlídky?
Pokud jde o inovace, lze předpokládat, že i do budoucna si zahraniční producenti finálních výrobků ve vztahu k českým pobočkám a firmám udrží roli technologických lídrů. Budou nositeli nejvyšších inovací a budou inkasovat násobně vyšší zisky. To jim bude dávat daleko větší investiční příležitosti, budou více zaměstnávat vysoce kvalifikované specialisty. Lídři si ponechají špičkové inovace ve svých mateřských zemích, ale budou přesouvat některé provozy, třeba i na relativně vysoké technologické úrovni, do blízkého zahraničí. Pro Česko jsou technologičtí lídři tahounem inovací nižších řádů.
Tato větev bude dál součástí naší ekonomiky. České firmy zřejmě zůstanou v pozici významných subdodavatelů navázaných na technologické lídry většinou ze zemí EU, zejména z Německa. Zásadní bude generovat nabídku dostatečného počtu vysoce kvalitních odborníků. Tím by se ČR mohla posunout do kvalifikovanějších částí hodnotového řetězce. Dobrých inženýrů a výzkumníků je všude málo.
Druhá větev znamená budovat vlastní inovativní firmy. To se děje.
Ekonomika inovací stojí na vzdělaných lidech, výzkumu, školství, inovujících firmách, fungujících institucích. Ve všech zmíněných oblastech budeme muset vyvinout více úsilí. Vysoká produktivita práce a přidaná hodnota si už nevystačí s levnou pracovní silou. Nějak jsme se nechali ukolébat, že se nám daří dobře, že rychle bohatneme. HDP na hlavu v paritě kupní síly ukazuje, že jsme dosáhli úrovně Itálie, jsme nad Portugalskem a Španělskem. Ale to se může změnit. Jednak naši konkurenti také hledají cesty růstu, zároveň se mění svět kolem nás. A to dramaticky, není třeba připomínat dostupnost a cenu energií či válku na Ukrajině, ale také rychlý rozvoj technologií či průmysl 4…
Můžeme ve světě konkurence obstát?
Zásadní rozhodnutí je o tom, jaké máme ambice, s kým se chceme srovnávat, jestli chceme opravdu patřit do klubu bohatých vyspělých demokratických zemí. Strategické dokumenty říkají, že ano. Hodně věcí se udělalo, máme vynikající obory, kde jsme v zahraničí vnímáni jako rovnocenní partneři. Ale celkově stagnujeme, svůj dosavadní potenciál jsme vyčerpali. Pokud se chceme posunout dál, musíme významně zkvalitnit lidský kapitál, rozvinout technologický pokrok, vytvářet vlastní know-how. Stále si musíme klást otázky – jak můžeme vytvořit pracovní místa s vysokým inovačním potenciálem, jak se odlišíme od ostatních zemí, jakou jedinečnou hodnotu můžeme nabídnout? Jaké dovednosti k tomu musíme v lidech kultivovat? Potřebujeme zodpovědné ambiciózní lidi, dobře vzdělané odborně i podnikatelsky, ochotné a schopné zakládat, budovat a vést inovující firmy s vlastními atraktivními produkty, dobře prodejnými na trhu. K tomu si je ale musíme vychovat.
Pak se nám může podařit vybudovat robustní sektor inovačně zaměřených podniků, technologických firem. Realizovat skutečnou dlouhodobou spolupráci firem a výzkumných organizací. Mít tak svou kontrolu nad hodnotovým řetězcem.
Je třeba se podívat, jak přispěly obrovské investice do moderních výzkumných infrastruktur k ekonomice inovací. Nebát se a jasně podpořit ty nejlepší, významně rozvinout perspektivní obory. Vytvořit atraktivní pracoviště pro naše úspěšné mladé vědce, aby se vraceli ze zahraničí.
Vzdělání je klíč k celé budoucnosti. Mladá generace vstupuje do nejistých rozbouřených vod světa. Je naší povinností ji řádně připravit, aby obstála. Nevíme, jaká povolání budou muset projít. Co však víme, je, že musíme maximálně rozvinout jejich schopnosti, dát jim kvalitní pevný základ, na který budou moci navazovat při změnách kvalifikace v průběhu života. Hodně se v posledních letech v koncepčních otázkách udělalo, tak jen pár poznámek.
Nedělejme dětem školu snazší na úkor jejich budoucnosti
Považuji za velkou chybu, abychom oslabovali výuku matematiky! Jistě je třeba děti vést k tomu, k čemu jsou nadané, a ne každý zvládne diferenciální rovnice. Ale rozsah matematiky na základních a středních školách je zvládnutelný a potřebný pro život. Je zásadní pro logické myšlení, chápání souvislostí, pro všechny technické a ekonomické obory, pro podnikání, analytickou činnost, kreativní obory a mnoho dalších, do nichž masivně vstupují informační technologie všude. Pro mladé lidi je také zásadní znalost jazyků. Výuku dvou jazyků ve škole není vhodné redukovat. Nedělejme dětem školu snazší na úkor jejich budoucnosti. Velkým tématem, kterému není věnovaná dostatečná pozornost, je vzdělávání chlapců. Feminizace školství, důraz na pečlivost, převaha dívek na gymnáziích a tím lepší matematika a z toho plynoucí zvýhodnění při přijímání na VŠ, to jsou jen některé aspekty problému.
Je nesporné, že klíčový středobod k úspěchu a kvalitnímu vzdělání je samozřejmě učitel. Došlo k navýšení platu učitelů, to je určitě zásadní podmínka. Ale to nestačí. Prestiž učitelského povolání je tím, co potřebujeme. Učitele, kteří si toto povolání volí jako své poslání. Kteří budou připraveni dobře učit, inteligentně radit a skvěle motivovat své žáky. Jinými slovy – potřebujeme ve vzdělávání nejlepší lidi. Pedagogické fakulty mají budoucnost v rukou, ale zatím se nedaří, nejsou prestižní volbou pro mladé lidi.
Jsou veliká témata ve vzdělání, která je třeba uvést do života. Zejména skutečné dotažení změn na vysokých školách, jejich řízení, diverzifikace, doktorská studia, tam je veliký potenciál rozvoje ekonomiky inovací.
Vidíme, jak nejistá je budoucnost, inovační země mají velikou výhodu a my musíme mladé lidi k takové budoucnosti vybavit. Vést je k samostatnosti, zodpovědnosti, chuti učit se, k podnikavosti.
Ale to všechno dlouho víme.
