Své zákazníky má firma sídlící v Brně pouze v zahraničí, v posledních letech roste zhruba o pětinu ročně a loni dosáhla obratu 27 milionů korun. „Ziskoví jsme téměř od samého počátku,“ říká Milan Dvořák, generální ředitel Magmia.
Na počátku příběhu této společnosti byl univerzitní spin-off, který se zaměřoval na sledování vysokorychlostních sítí, a jeden zákazník ze zámoří, jenž chtěl tuto technologii využít právě pro vysokorychlostní obchodování.
Tajemná zkratka FPGA
Tento fenomén, který umožnují právě moderní technologie, využívá různých postupů k vytváření zisku na burzách. Jedna ze strategií vysokorychlostních traderů je například hledání neefektivit na trhu, jako jsou rozdílné ceny stejného aktiva na různých trzích nebo špatná cena derivátového instrumentu odvozeného z jiného aktiva. Rychlost je v tomto případě klíčová, protože obchodní příležitost většinou rychle zanikne. Zisk z každé vysokorychlostní transakce je malý, proto je nutné jich provádět obrovské množství.
Jeden takový hráč na burzovním trhu v roce 2012 obrátil svou pozornost do Česka. Společnost Invea–Tech, která vznikla v roce 2007 jako technologický start-up Masarykovy univerzity a Vysokého učení technického v Brně, se tu zabývala systémy pro monitoring a bezpečnost sítí a také vývojem síťových karet a aplikací pro hardwarovou akceleraci. „Na počátku celé řešení hodně stálo na takzvaném FPGA, což je programovatelný hardware optimalizovaný pro konkrétní užití. Je ale hodně drahý, takže Invea se postupně odklonila více k softwaru. Výkonný hardware zůstával pro takové okrajové případy, byl také fajn marketingově, protože zvládal ty nejvyšší rychlosti. Díky tomu ve firmě setrvávalo hardwarové oddělení, které tohle řešení rozvíjelo,“ vzpomíná Dvořák.
Sám do oddělení nastoupil v roce 2012 právě kvůli zmíněnému projektu orientovanému na vysokorychlostní obchodování na burze. Klient měl zájem o minimalizaci doby odezvy, takzvané latence, a chtěl pro tento účel postavit specifické řešení. „Dá se říct, že to byl počátek Magmia, jak vypadá dnes,“ říká Dvořák. Dva roky trval vývoj, fungující produkt byl na světě v roce 2014.
V roce 2015 se pak Invea–Tech rozdělila na Flowmon zaměřený na monitoring sítí a Netcope, který se zabýval síťovými kartami a vysokorychlostními sítěmi. V něm zůstalo i oddělení, které vyvíjelo řešení pro burzovní obchody. V roce 2020 pak Netcope produkt pro vysokorychlostní sítě prodal velké zahraniční firmě a následoval rebranding, který se uskutečnil loni. „Magmio je náš nový začátek. Stali jsme se samostatnou firmou,“ říká Milan Dvořák.
Rychlost dostupná všem
Z amerického trhu se společnost postupem let dostala do světa, dnes má zákazníky po Evropě, v Turecku či Indii. Celkem jich je kolem deseti stabilních, další jsou ve fázi testování. „Posledních pár let máme organický lineární růst, daří se nám zvedat tržby asi o osmnáct procent ročně, a v tom chceme pokračovat. Postupně přibíráme lidi, klienty, zvyšuje se nám obrat i profit,“ říká Dvořák.
Magmio soutěží v takzvaném race to zero, kdy se snaží dostat zpoždění při počítačovém zpracovávání obchodů na nulu. Tradeři podle Dvořáka už tak před dvaceti lety umístili své servery hned vedle těch burzovních přímo v sídlech akciových trhů, aby minimalizovali cestu dat po síti. Stále ale informace procházejí přes síťovou kartu do paměti počítače, odkud si je bere ke zpracování procesor. Tenhle postup nějakou dobu trvá. „Vtip našeho řešení je v tom, že síťová karta má na sobě programovatelný FPGA čip, takže nemusí datový paket posílat do procesoru a zpátky, ale přímo se na něj podívá, spustí strategii a odešle odpověď,“ vysvětluje Dvořák.
Závody ve zrychlování podle něj pokračují, ale každé zlepšení je náročnější a náročnější. Získat konkurenční výhodu lze proto i jiným způsobem. „Jde o chytrost. Obchodování potřebuje nějakou strategii, algoritmus. Ta chytrost se odvíjí od složitosti nebo sofistikovanosti algoritmu. Některé jsou triviální, všichni vědí, jak má ten obchod vypadat, a jde jen o to, kdo ho udělá jako první. Tam je těžké konkurovat. Nebo se vytvoří složitější strategie, která se dívá třeba na více různých aktiv a hledá tam souvislosti. Pokud něco takhle sofistikovaného dokážete dostat do hardwaru typu FPGA, jste rychlejší než všichni, kdo stále používají klasický software,“ vysvětluje Milan Dvořák.
Právě v tom Magmio svým klientům pomáhá. Programování FPGA čipů totiž vyžaduje specializované vývojáře, a když někdo začíná od nuly, může trvat i roky, než je schopen nasadit řešení do reálného provozu. „My děláme mimo jiné takový můstek, který umožňuje sofistikovaný FPGA hardware programovat vývojářům běžného softwaru. I menší obchodníci se díky tomu mohou dostat v rychlosti na stejnou úroveň jako velké společnosti se spoustou lidí a rozpočty v milionech dolarů,“ přibližuje Dvořák.
Brno je ideální lokalita
Prostor pro růst firmy dnes její šéf vidí zejména na trzích, jako je Turecko, kde tamní burza obchoduje v solidních objemech a zároveň tam ještě není tolik vysokorychlostních obchodníků s nejvyspělejšími technologiemi. Magmio se proto rozhlíží dál do světa, sama ale plánuje zůstat v Brně. „Všichni, kdo ve firmě pracují, a dnes je to kolem patnácti lidí, studovali Vysoké učení technické nebo Masarykovu univerzitu. Jsou tu dvě fakulty informatiky, takže je kde brát zaměstnance, navíc s univerzitami úzce spolupracujeme na výzkumu a vývoji. Brno je pro nás ideální lokalita,“ říká Milan Dvořák.
Obchodování na burze má z pohledu Magmia dvě centra ve Spojených státech – Chicago a New York. V roce 2019 měla firma trochu obavy, zda neztrácí tím, že není přítomna přímo tam. Vyřešila to pandemie nemoci covid-19, kdy se byznys z velké části přesunul do onlinu a geografické vzdálenosti přestaly být důležité. „Není žádný rozdíl v tom, jestli nám zákazník volá přes Zoom do Chicaga nebo do Brna,“ uzavírá Milan Dvořák.
