Co považujete za největší architektonickou bolest současného Brna?
V dnešní době jsme svědky celkem masivní suburbanizační vlny, protože v Brně není dostupné bydlení. Byty nejsou, nebo jsou extrémně drahé, takže dochází k zástavbě prstence okolo Brna. Za deset let se počet obyvatel Brna snížil, kdežto v okolí města přibylo 25 tisíc obyvatel. Upozorňujeme na to od roku 2015, kdy naše asociace vznikla. Chceme městu pomáhat, abychom našli blokace, proč se nestaví. Základním dokumentem je územní plán, který je však jen nabídkou, již mohou investoři či stavebníci využít. Ten stávající je ale tak zastaralý, že výstavba se úplně zastavila. Byť územní plán není jediným viníkem. Jsou i další oblasti, které to blokují, například zpožděná výstavba protipovodňových opatření. Kvůli jejich absenci se nesmí zastavět záplavová území, kde by i podle stávajícího územního plánu mohlo stát bydlení pro zhruba padesát tisíc lidí.
Proč se na protipovodňových opatřeních nezačalo pracovat dřív? Co tomu bránilo?
Jednoduše řečeno, nebyla tady povodeň. Nebylo to téma pro politiky. A také v roce 2016 došlo ke změnám v plánu zvládání protipovodňových rizik a přestaly se v těchto zónách povolovat bytové stavby. Přitom město samo pak zjistilo, že chybějící protipovodňová opatření brzdí třeba i přesun nádraží. Ale je třeba říct, že zhruba od roku 2016 se na tom udělalo hodně práce a výsledkem je první etapa kolem ulice Poříčí.
Pokud jde o úlohu vaší asociace při tvorbě nového územního plánu, měli jste poradní hlas, nebo jste se podíleli více?
To určitě ne, jelikož jsme sdružení architektů a investorů, naše role je trochu jiná. Městu se snažíme být konzultantem, pokud je potřeba, případně oponentem, pokud některé kroky nejsou v souladu s naší představou rozvoje města. Takže do tvorby územního plánu jsme jako asociace nezasahovali, ale předpokládám, že někteří naši členové mohli podávat nějaké parciální připomínky.
Využívá podle vás město vaši nabídku konzultací dostatečně?
Myslím, že ano. S městem jsme založili skupinu Odstraňování překážek rozvoje bydlení, kde se snažíme odhalovat příčiny, proč se výstavba v Brně nerozvíjí. Máme za sebou řadu schůzek, z jejichž závěrů vznikají různé úkoly pro město. Jistě si dovedu představit, že by město našich služeb využívalo víc, ale to nejsme schopni ovlivnit.
Návrh nového územního plánu je hotov, ale v květnu se stal rukojmím politických sporů uvnitř brněnské koalice. Věříte, že bude schválen v podobě, v níž ji Kancelář architekta města Brna zastupitelstvu předala?
Pokud by to mělo být v jiné podobě, tak to určitě schválení významně oddálí. Jako zástupci ABRAST jsme byli za zástupci města orodovat, aby návrh byl přijat co nejdříve, protože jakékoli oddálení znamená prodlužování stávajícího stavu, tedy i další zdražování bytů a suburbanizaci. Jsme pro to, aby se to dotáhlo v tomto volebním období, posun do dalšího považujeme za velmi riskantní. I kdyby ten dokument nebyl stoprocentní, je velmi potřebný, protože řeší věci pro Brno zcela zásadní.
Kolem návrhu vznikla kontroverze, když vyšlo najevo, že by nový územní plán povoloval výstavbu nové městské nemocnice na Kraví hoře. Jde o pouhou možnost, ale jak se takový nápad zamlouvá vám?
Myslím, že to zbytečně zvedlo velké emoce. Nejsem schopen posoudit, zda to místo je vhodné pro výstavbu nemocnice. Z mého pohledu to byla hozená rukavice odpůrcům územního plánu, protože se to objevilo v nějaké aktualizované verzi a nebylo to tam systematicky od začátku.
V Brně se plánují i velké stavby pro sportovní využití. Národní sportovní agentura přiřkla 300milionovou dotaci multifunkční hale, ale atletické hale nikoli. Připadají vám takové stavby pro Brno smysluplné?
Multifunkční halu by si Brno zasloužilo. Jako Brňák jsem pro. Neumím teď posoudit, do jaké míry je to ekonomicky udržitelný projekt, ani to, zda jsou ta sportoviště potřebná v tomto rozsahu. My se ale městu nemotáme do ekonomiky. Jsou to drahé projekty, a když nepomůže stát, je to pro město těžko obstaratelné. My se spíše snažíme na město tlačit v jiných segmentech, hlavně aby intenzivně investovalo do technické a dopravní infrastruktury, aby mohly vznikat další stavby. Tam vidíme velký dluh.
Už jste zmínil nádraží. Dočká se ho Brno v nejbližší dekádě?
V posledních letech se to hodně rozhýbalo. Kancelář architekta společně s městem uspořádaly soutěž, která měla velmi vysokou úroveň. Takže už víme, jak by nádraží mělo vypadat. Není to tak dávno, co se řešilo, kde vůbec má stát. Takže je tu velký posun proti předchozí nejistotě. Pokud s tím bude počítat stát, věřím, že město udělá vše pro to, aby se podařilo stavbu rozjet, což obrovsky nastartuje doplnění zástavby v té části města, která je brownfieldem už desítky let.
Co vy osobně považujete za největší úspěch ABRAST?
Jsem hrdý na to, že nás město považuje za partnera. Vznikli jsme vlastně trochu na truc, ve chvíli, kdy byla zrušena aktualizace územního plánu, a za sedm let jsme se stali pro město respektovaným partnerem. Druhá důležitá věc je, že se nám podařilo dohodnout se na sjednocení investičního příspěvku, který platí developeři. Když investují na nějakém území, odvádějí městu jednotný poplatek 800 korun z metru čtverečního. Město pak ty peníze použije na rozvoj infrastruktury v dané lokalitě.
