Jednou z přelomových motivací podnikatelské dráhy Marka Polčáka byla snaha vyvinout co nejlepší headset pro rozšířenou realitu. Dnes jeho firma Vrgineers dodává unikátní kombinaci hardwaru a softwaru, jež zahrnuje simulátory komunikující s brýlemi vybavenými technologií mixované reality. Ojedinělý systém české firmy využívají vládní i soukromí zákazníci z vojenské i civilní sféry.
Kombinace hardwaru a softwaru byla vášní Marka Polčáka už při studiích na pražském ČVUT. Ještě na škole spoluzaložil technologickou firmu Quanti, která se věnuje zakázkovému vývoji softwaru i hardwaru a postupem času se začaly objevovat i projekty, které obě odvětví kombinovaly. Když se pak v polovině minulé dekády poprvé setkal s brýlemi pro virtuální realitu, velice ho to zaujalo. „Přemýšlel jsem, k čemu by se to dalo využít, a výsledkem byl projekt nazvaný FlyPrague, který umožňoval turistům přelet přes Prahu díky VR brýlím, v nichž byly záběry natočené dronem,“ rekapituluje Polčák.
Jelikož se fungování FlyPrague datuje do doby úsvitu těchto technologií, byla s jeho provozem spojena řada potíží. Brýle byly nespolehlivé, kvalita obrazu nedostatečná. „Lidé si stěžovali a já jim musel dát za pravdu,“ přiznává Polčák. Nejprve hledal lepšího výrobce brýlí, ale to se nepovedlo, a tak si řekl, že je s pomocí kolegů vyvinou a vyrobí svépomocí. To byl začátek firmy Vrgineers. „Relativně brzy nato jsme se domluvili na partnerství a investici ze strany společnosti Y Soft a záhy začali v její brněnské továrně brýle vyrábět,“ říká inovátor s tím, že firma je nyní rozkročena mezi dvěma největšími městy ČR. Vrgineers má sídlo a kancelář na podporu výroby v areálu Jihomoravského inovačního centra (JIC), zatímco vývoj sídlí v pražských Holešovicích.
Zázemí v JIC si Polčák cení, neboť centrum považuje za nejpokročilejší inkubátor v České republice. „Má nejlepší network, dá se přes něj rychle dostat k specialistům na obchod i technologie, a kromě toho pořádá vynikající workshopy, kterých se pravidelně účastníme,“ vidí dodnes přínosy iniciativy, kolem níž se vytvořila startupová komunita.
Jediní na světě
Jakmile měl Polčák v ruce hotový produkt, který splňoval náročná kritéria, začal hledat možnosti uplatnění technologie v průmyslových oborech. Jelikož Česko je do značné míry autoland, bylo o předpokládaném odbytišti jasno. „Jako vývojáři headsetu pro virtuální realitu jsme mířili především na autoprůmysl. Očekávali jsme, že by technologie mohla být prospěšná při prototypování, vytváření digitálních dvojčat a podobně,“ říká podnikatel. Tento záměr se naplnil jen částečně. „První zhruba dva roky jsme objížděli automobilové a technologické výstavy. Našimi prvními klienty byly značky Audi, Škoda Auto, Porsche, vesměs náš produkt používaly na evaluace interiérů. Postupem času jsme ale sledovali, že větší zájem o naši technologii přichází z odvětví aerospace. Všimli si nás totiž takzvaní technologičtí skauti různých aerospace společností a pilotních škol,“ popisuje Polčák, jak vývoj poptávky formoval směřování firmy.
Z následné interakce se zákazníky z oboru letectví vyšlo najevo, že samotné headsety nejsou pro piloty to hlavní. „Nezajímá je headset jako takový, ale celý simulátor. Proto jsme jednak začali integrovat headset pro virtuální či rozšířenou realitu do leteckých simulátorů, jednak také zapracovávat jejich znalosti, které jsou potřebné, abychom simulátor dokázali dodat. Je něco jiného, pokud jen dodáváte brýle k simulátoru, a něco jiného, pokud obojí vyvíjíte společně,“ prozrazuje Polčák.
Vrgineers jsou podle něj jedinou firmou na světě, která vyvíjí vlastní brýle, simulátory a adekvátní software. „Všichni ostatní dělají buď headsety, třeba na hraní her, simulace, na výcvik v autoškole a tak dále, nebo vyrábějí letecké simulátory s data projekcí nebo televizemi, a když potřebují, jenom připojí headset. My jsme jediní, kdo se zaměřuje na celkové řešení simulátorů s virtuální nebo mixovanou realitou,“ říká zakladatel Vrgineers.
Pod přísným dohledem
Taková strategická technologie samozřejmě nemohla uniknout pozornosti na patřičných místech. A také neunikla, s čímž souvisí průlomová zakázka z roku 2020, v rámci níž Vrgineers uspěla v soutěži o subdodavatele v projektu vývoje brýlí na mixovanou realitu pro americké námořnictvo.
Díky této referenci se firmě otevřely dveře k dalším soutěžím, byť nejen těm, které vypisují vlády. „Více zakázek máme ze soukromého sektoru. Může to být i kombinace. Neděláme jen obranné aplikace, tedy simulátory stíhaček, ale i pro civilní letadla nebo třeba helikoptéry záchranných sborů,“ vysvětluje byznysman.
V listopadu loňského roku získala firma velkou investici od tchajwanského fondu napojeného přímo na tamní vládu. Vstupu investora předcházel proces jeho prověřování ze strany tuzemských i amerických úřadů, protože technologie Vrgineers je klasifikována jako kritická. Legislativním mantinelům přitom v této branži podléhá i prodej samotného zboží, který se řídí českými a americkými zákony upravujícími export. Tato omezení ale platí i v opačném směru. „I my máme definované firmy a technologie, které můžeme a nemůžeme používat. Typicky se jedná o čínské subjekty,“ dodává Polčák.
Vývoj po dvou liniích
Technologie Vrgineers nachází uplatnění i mimo letectví, ačkoli i v případě využití ve formuli 1 jde opět o výcvik pilota sedícího v kokpitu. Systém je sice v praxi používán i jinak, Polčák nicméně upozorňuje, že vzhledem k dvěma hlavním přednostem, tedy vysoce kvalitnímu obrazu a širokému zornému úhlu, má nasazení systému smysl právě spíše tam, kde je zásadní vnímání reality při pohybu ve vysoké rychlosti a je třeba, aby zprostředkovaný zážitek byl co nejrealističtější. „Pokud nepotřebujete tak vysokou kvalitu obrazu nebo tak široký zorný úhel, vystačíte si s něčím levnějším.“
V podstatě jediným přímým konkurentem Vrgineers je finská firma Vario, s níž se Polčákova společnost často potkává v tendrech. Co má zakladatel úspěšné české firmy v plánu pro nejbližší budoucnost, aby si udržel před konkurencí náskok? Z technického pohledu firma jde cestou organického rozvoje: „Pokud jde o simulátory, přidáváme stále další typy letadel, které umíme vyvinout a integrovat. U headsetu chceme jednak dál posouvat kvalitu obrazu, jednak udělat set co nejkomfortnější. Musí být lehký, pohodlný a nepřehřívat se, aby bylo možné v něm pohodlně cvičit i několik hodin.“
Ještě zajímavější je však Polčákova byznysová vize: „Děláme vše pro to, abychom vyrostli do velikosti středního integrátora. To znamená, abychom byli schopni dodávat nejen simulátor či headset, ale kompletně vybavená výcviková centra. Jsme technologická firma a snažíme se sem dostat technologie, které jsou v Česku i v Evropě ojedinělé, a na základě toho zde vybudovat nové kompetence. Myslím, že cílem naším i dalších technologických firem by mělo být vyrůst natolik, abychom pomáhali vzniku podhoubí tvořeného kompetentními subdodavateli. Je fajn založit firmu a výhodně ji prodat do zahraničí. Já bych byl ale radši, kdyby české firmy byly těmi nakupujícími,“ shrnuje ambice Vrgineers Polčák.
