Mlčenlivá krajina Žďárských vrchů sem v roce 1220 přilákala dvanáct cisterciáckých mnichů. Jejich heslo znělo: Ora et labora. Modli se a pracuj. Drželi se ho důsledně, neboť v nelehkém terénu vybudovali klášter. Od počátku 19. století je jako rozsáhlý zámecký areál spojen s rodem Kinských, jenž se řadí mezi nejstarší českou šlechtu. Současný zámecký pán Constantin Kinský, který se spíše než hrabě cítí jako podnikatel, se zasloužil o vybudování interaktivního muzea s názvem Muzeum nové generace, zaměřeného na baroko a období budování cisterciáckého kláštera. „Expozici jsme dělali společně s manželkou ve spolupráci s česko-francouzským týmem. Spojili jsme to nejlepší, co jsme v obou zemích našli.“ Toto partnerství se vyplatilo, neboť muzeum získalo již řadu ocenění, k nejcennějším patří titul Nejkreativnější muzeum ve střední Evropě.
Muzeum, které nenudí
Muzeum je opravdovým unikátem, pomocí interaktivní produkce vás vtáhne do historických událostí. Díky audioprůvodci se můžete nerušeně věnovat expozici svým vlastním tempem, šero navíc umocňuje celý prožitek.
Nenásilně se přenesete do doby založení řádu cisterciáků, temného středověku i založení kláštera ve Žďáru nad Sázavou. Zjistíte, jak probíhal den v životě mnicha, a poznáte cisterciácké umění. Druhé patro pak představuje období baroka, věk prosperity, rozkvětu umění, vědy, poznání, zámořských objevů a neotřelé architektury. Možná vás překvapí, kolik věcí je dílem baroka. A právě proto Muzeum nové generace vzniklo, jako klíč k rozšiřování obzorů netradičním způsobem.
Zámek bez papučí
Finanční poradce a mecenáš Constantin Kinský, který se v životě řídí mottem Minulost je pramen budoucnosti, se narodil ve Francii, do Československa se poprvé podíval v roce 1990, když mu bylo čtrnáct let. Do země svého rodu se vrátil, se svou francouzskou manželkou zde zapustil kořeny a společně se vrhli do celoživotního projektu jménem žďárské panství, zahrnující i hektary lesů a rybníky. Po restituci začali zámek rekonstruovat a otevřeli jej veřejnosti.
Papuče tady nečekejte. Podle Constantina Kinského je zámek špatné slovo, protože pochází od slova zamykat, a to on se svým zámkem dělat nechce. Památka má pro něj smysl, když dál žije a neslouží jako zakonzervovaná schránka minulosti. Důkazem je, že součástí zámeckého areálu je i základní škola.
Na hranici
Zámek leží těsně na moravské straně historické česko-moravské hranice, jako klášter v minulosti plnil poslání hraniční stanice. Dnes je vedle historického odkazu a kreativity naplněn také kulturou, na zámku se koná celá řada akcí a vybrat si můžete i z pestré nabídky prohlídek. Ve Žďáru dělají věci jinak, a tak nechybějí ani exkurze pro nevidomé, která jim umožní vnímat krásy tohoto prostoru jinými smysly.
Jestliže absolvujete zážitkovou cestu Vyprávění lesa, podíváte se za oponu přírodních zákonitostí, seznámíte se s principy udržitelného hospodaření i s dalšími funkcemi, které pro nás příroda plní. Prohlídka končí debatou u lesního rautu. Constantin Kinský s manželkou Marií Kinsky, která je tanečnicí a choreografkou, pořádají mezinárodní festival současného tance KoresponDance. Tématem letošního festivalu, jenž se uskuteční 13. až 16. července, bude architektura a krajina a zároveň bude oslavou velikána, jenž je se Ždárem nad Sázavou nerozlučně spjat. Letos si připomínáme tři sta let od smrti Jana Blažeje Santiniho Aichla.
Barokní génius
Santiniho um by ve Žďáru možná vůbec nezazářil, nebýt osvíceného opata a milovníka umění Václava Vejmluvy, který se rozhodl vtisknout klášteru novou podobu. K tomuto úkolu povolal architekta Santiniho a dal mu prostor, aby vytvořil jedno z nejvýznamnějších církevních sídel své doby. Santini měl již za sebou zkušenosti se stavbou konventu cisterciáckého kláštera ve Zbraslavi. Honorář mu byl vyplacen v podobě páru vraných koní v hodnotě třiceti zlatých.
Poté, co se skvěle zhostil práce na přestavbě klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele v Sedlci u Kutné Hory, se zakázky jen hrnuly. Všude, kde Santini pracoval, zanechal unikátní stopu. Při stavbě poutního kostela svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře nad zámkem ve Žďáru nad Sázavou ale jako by překonal i vlastní výjimečnost. K realizaci tohoto kostela inspiroval Václava Vejmluvu nález zachované tkáně v hrobě Jana Nepomuckého a chtěl ho tímto způsobem oslavit jako světce a mocného patrona. Podle legendy se v místě, kde Jan Nepomucký utonul, objevila koruna z pěti hvězd. Santini proto kostel postavil na půdorysu ve tvaru pěticípé hvězdy.
Magická symbolika
Kromě poutního kostela řídil Santini ve Žďáru a okolí několik staveb, které pravidelně objížděl na koni. Patrně největší péče se dostala kostelu Jana Nepomuckého, Santini byl fascinován dualismem, vše muselo být v páru, pokud malé okno bylo vlevo, muselo být i vpravo, i pokud by nesloužilo svému účelu. Ostatně tento dualismus došel až k tomu, že kostel je postaven tak, aby se zrcadlil v hladině rybníka pod ním a mohl být viděn dvakrát. Ovšem dualismus není základní zajímavostí kostela, tou je půdorys ve tvaru hvězdy, navíc Santini i Vejmluva zakomponovali do stavby mnoho symboliky a kabalistické nauky. Nakonec vznikla dechberoucí stavba, která je dnes plným právem zapsána na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Žďár nad Sázavou, vzdálený hodinu jízdy autem od Brna, je místem zážitků pro malé i velké. Chcete-li se cítit jako zámečtí páni, můžete. Stačí se ubytovat v prostorách zámeckého areálu. Můžete vystoupat po točitém dřevěném schodišti do barokní věže, kde na vás čeká designový pokoj. Anebo snad ve mlýně, domku zahradníka nebo barokní šlechtické akademii? Zažijte si svůj žďárský příběh po svém.
Tip na výlet v okolí: Velké Dářko neboli moře Vysočiny – u Škrdlovic, 7 km od Žďáru nad Sázavou
K létu patří koupání. Pokud nelpíte na moři, můžete navštívit tento rozlehlý rybník, jemuž místní říkají moře Vysočiny. Rozkládá se na rozloze 206 hektarů a je opravdu mimořádný. Má krásné písčité i travnaté pláže, jeho vodní hladina je rájem pro příznivce windsurfingu, jachtingu či kitingu. Zapůjčit si můžete i loďku nebo šlapadlo. Kolem rybníka vede naučná stezka, která vás seznámí s jedinečným územím dářských rašelinišť.
