VČERA
Kdybyste měl jednou větou definovat, kdo jste…
Podnikatel, golfista, manažer.
A jako osobnost?
Jsem především pracovitý a ctižádostivý.
Pokud bychom se vyhnuli práci, jaký jste třeba jako partner nebo otec?
Zaneprázdněný.
Jaká je podle vás nejlepší byznysová rada, kterou jste dostal nebo kterou byste předal vy někomu dalšímu?
Být ve správnou chvíli na správném místě. Do života bych zase komukoliv poradil, ať si jde za svým. Když se člověk pro něco rozhodne, měl by to dotáhnout do konce a nebát se za to bojovat.
Už jako velmi mladý jste se připojil k podnikání svého otce. Je za tím nějaký hlubší příběh?
Byl jsem opravdu hodně mladý, bylo mi tehdy 18 let. Měl jsem samozřejmě štěstí, převrat a změna režimu nepřichází zase tak často, a to nejen v životě, ale i v historii. Já jsem byl u toho, starý režim mě ještě nestihl zkazit. Otec se nebál začít podnikat hned, jak k tomu byla příležitost, a vedl mě ke stejnému přístupu, za to jsem mu vděčný. V současné době už je složitější začít podnikat, po revoluci to tak problematické nebylo, tehdy stačilo mít trochu odvahy a nějaké peníze a dosáhnout úspěchu nebylo tak náročné.
Jaké to bylo, podnikat s otcem? Hádali jste se občas, nebo jste měli podobné názory? Byl z principu vztahu otec – syn autoritativní i v byznysu?
Rozhodně jsme se nehádali, a pokud jde o autoritu, otec mi brzy předal otěže a v podstatě už od mládí jsem firmu řídil já. Nikdy mi v tom nebránil.
Kolik vám bylo let, když vám předal vedení?
Pětadvacet. Otec zůstal pouze v Elektromontu a já jsem posléze vybudoval i ostatní firmy naší skupiny.
Vaše podnikání je rozděleno do čtyř hlavních segmentů – stavebnictví a elektroinstalace, reality, sport a akcie ostatních společností. Můžete stručně charakterizovat každou z těchto oblastí?
Začínali jsme elektroinstalacemi, to je ten již zmíněný Elektromont. Firma má už třicetiletou historii a patří mezi top 10 společností v oboru v České republice. Dalo by se říct, že právě Elektromont mě dostal tam, kde jsem teď. Každý den se mu aktivně věnuji, byl to pilíř našeho začátku. Skupina DD Real a firmy, které jsou vlastníky nemovitostí a parků, které máme, to už je dnes samozřejmě objemově větší firma. Vlastníme logistické parky, které pronajímáme zákazníkům, což je stabilní dlouhodobý byznys. Další částí je sport. Už dlouho se zabýváme golfem, teď jsme se nově vrhli do Dynama. Koupili jsme jeho akcie a vlastníme tak jeden z nejstarších hokejových klubů v České republice s obrovskou základnou fanoušků. Dále vlastníme nějaké nemovitosti a akcie, jak jste zmínila. Jsem rád, že skoro všichni členové rodiny pracují u nás ve skupině – sestra, švagr, synovec, prostě celá rodina.
Všimla jsem si, že když investujete do akcií a společností, jde primárně o lokální záležitosti. Nemáte ambice mít v akciovém portfoliu třeba Teslu nebo podobné trendy subjekty?
Nemám, investuji do toho, čemu rozumím. Třeba právě vůči akciím nemám velkou důvěru. Nemám rád virtuální peníze a akcie považuji za virtuální peníze. Mnohem sympatičtější je mi zlato, které má reálnou hodnotu, nebo věci, na které si mohu sáhnout. Cítím se dobře v byznysu, který mohu určitým způsobem ovlivnit.
Zrovna cenu zlata ale neovlivníte.
To ne, ale když se na ni podíváte historicky, tak maximálně trochu klesá nebo stoupá, ale po několik staletí neztrácí hodnotu.
Za těch třiceti let, co podnikáte, jste kromě úspěchů určitě zažil i nějaké těžké momenty.
Zažili jsme první velkou krizi v letech 1996 – 1998, kdy byl představen takzvaný Klausův balíček a úroky stouply o víc než 20 %. To si neumí představit nikdo, kdo to nezažil. Ve srovnání s dnešní situací je to něco nepředstavitelného.
Pak přišla další krize v roce 2008, ale ta nás nijak významně nepostihla. V každém případě je potřeba být připraven na všechno, člověk musí mít slušně rozložené portfolio a na úrovni vedení firmy včas reagovat. Nemám rád složité hierarchie ve firmách, byznys se vyplatí řídit a ovládat napřímo. Když pak přijde jakákoliv mimořádná situace, jako je třeba pandemie, můžete zareagovat okamžitě a rychle změnit potřebné rozhodovací pravomoci nebo nastavení, aby firma reagovala flexibilně. V tom spočívá výhoda středních firem, kde mají majitelé blízko k řízení.
V případě tak rozkročeného impéria, jako je to vaše, musí být časově náročné mít o všem přehled.
Přesně tak, je to velmi časově náročné.
Čemu věnujete nejvíc času?
Rozkládám pozornost poměrně spravedlivě. Novým věcem je samozřejmě vždycky potřeba věnovat více času, aby se správně nastavily a zaběhly. Firmy, které vlastníme dlouhodobě, nepotřebují každodenní operativu, protože jsou funkčně nastaveny a stačí jim jen dohled nad jasnou strategií. Vlivem doby, která teď přišla, budeme muset některé strategie přehodnotit, ale i nyní máme zájem o některé nové projekty.
Potřebujete pořád nové impulzy.
Ano, mám rád výzvy, kterým je potřeba se věnovat a které vás ženou dopředu.
Na který segment se orientují vaše zmíněné aktuální zájmy?
Především na sport a na profilové nemovitosti. Míříme vždy na nejvyšší příčky, takže náš zájem aktuálně směřujeme k jednomu ze dvou nejpopulárnějších sportů.
Fotbal.
Možná (smích). Jde ale o investici, která je spojena právě s nemovitostí.
Dočetla jsem se, že jste závodil v běhu na lyžích.
Od malička jsem aktivní sportovec. Hrál jsem fotbal a běhal jsem na lyžích. U nás na vesnici se prostě sportovalo, a já jsem navíc ve škole chodil do sportovní třídy. Běžky jsem přijal za svůj sport, ale v patnácti jsem s ním skončil.
A proč?
Musel jsem se rozhodnout, jestli půjdu na sportovní gymnázium s lyžováním, nebo jestli chci získat odborné vzdělání. Vybral jsem si odborné studium a byla to správná volba. Rekreačního sportu jsem se ale nikdy nevzdal, nějakému druhu pohybu se věnuju minimálně čtyřikrát týdně.
Pamatujete si svůj první odpal? Jak jste se dostal ke golfu, který je s vaším jménem teď už neodmyslitelně spjat, a co vás na něm zaujalo?
Bylo to v Poděbradech na drivingu. Tuším, že v roce 2005. Na golfu mě baví, že se můžete pořád zlepšovat. Vždycky můžete být lepší. Golf je ideální součást dovolených. Poznal jsem místa, kam bych se třeba nejel podívat a která bych bez golfu neobjevil. To jsou například nádherná hřiště ve Skotsku.
Jednoduchá otázka – hokej, nebo golf?
Golf je moje velké hobby a láska, hokej vnímám spíš jako spojení značky úspěšného sportu s úspěšnou značkou DD. Hokej nehraju, ale mám ho rád.
DNES
Pro Dynamo sezona skončila ve čtvrtfinále. Jste spokojený s prvním rokem?
Na začátku sezony bych to bral. Byl to původní cíl. Ale vzhledem k tomu, jak jsme tým postupně obměnili a posílili, jsem věřil v lepší výsledek. Příští rok budeme silnější.
Někde jste prohlásil, že máte ambice získat titul.
To určitě mám, řekl jsem že bychom ho rádi měli do tří let.
Jste vyznavačem zdravého životního stylu, který ke sportu patří?
Řekl bych, že ano. Součástí mé každodenní rutiny je řada doplňků stravy, dbám na kvalitní jídlo a piju jen málo alkoholu, vlastně už jen šampaňské.
Kterou značkou si připijete na titul Dynama?
Dom Perignon.
Organizujete nejdůležitější golfovou událost roku. Předpokládám, že to byl váš sen.
Můj sen byl jiný. Rádi bychom dostali do České republiky Ryder Cup. Chtěli jsme tady mít Tigera Woodse, protože je to ikona, která má neskutečné zásluhy na rozvoji golfu. Díky němu tisíce dětí a mladých lidí začaly s golfem. Tiger měl autonehodu, a ačkoliv věřím, že se dá dohromady, bude složitější ho dostat do České republiky, pokud vůbec bude ještě hrát golf. Ryder Cupu samozřejmě tato doba nepřeje, ale pořád neztrácím víru.
Viděl jste na Netflixu dokument o Tigerovi?
Četl jsem knížku, zrovna když se mu stala ta nehoda.
Označil byste Woodse za člověka, který vás inspiruje nejen v golfu? Máte nějaké vzory?
Tiger je geniální golfista, v životě ale není moc použitelný. Vrcholoví sportovci, ať už je to golfista, lyžař, nebo hokejista, vůbec nevědí, co to je manažerská práce. Nevědí, jaké je to vstát v šest ráno a jít do kanceláře. Ti lidé jsou schopni celý den prosedět u televize a hrát hry. Nevnímám tedy vrcholové sportovce jako typické vzory, ačkoliv ta nastíněná fáze ležení u televize pro aktivní sportovce samozřejmě představuje relax a je součástí přípravy na výkon.
I vy jste měl vlastně našlápnuto na dráhu vrcholového sportovce, i když z ní potom sešlo. Čím jste chtěl být jako malý?
Rodiče pocházejí ze statku, takže u nás se celý život podnikalo a mně bylo vždycky jasné, že chci taky podnikat. Při revoluci jsem dokonce šel se strýcem na Václavák. Chtěl jsem úspěch. V začátcích podnikání jsem tvrdě pracoval ve dne v noci, soboty, neděle, abych vydělal peníze a abych postupoval výš.
Co pro vás znamená úspěch?
Úspěch pro mě znamená nezávislost. Když máte peníze, máte určitý vliv a moc. Děláte si, co uznáte za vhodné, a umíte některé věci směrovat tam, kam chcete, a kde vám dělají radost.
Kdy jste si poprvé uvědomil, že jste úspěšný?
Asi když jsem hokejový krajský přebor z Vrchlabí vytáhl do 1. ligy. Když se vám podaří z malého provinčního klubu udělat hráče 1. ligy, přepisujete historii. To mě baví, to je ten okamžik, kdy vidíte, že za vámi něco zůstává. Když se potom ohlédnete a vidíte, co se podařilo, že se o tom píše v knížkách, hřeje to u srdce. Baví mě nebýt jedním z deseti milionů, ale skutečně ovlivňovat dění.
Co kromě práce vám dělá radost?
Děti. Je pro mě krásným odreagováním sledovat, jak rostou, jaké mají výsledky, co je baví.
Zmínil jste, že starší syn se už profiluje ve firmě. Plánujete podobný model, jako jste měl vy s vaším otcem, tedy že syn po vás částečně převezme otěže?
Částečně, řídí tady už dvě firmy.
Máte tendence mu radit, nebo mu dáváte svobodu?
Mám. Například mu říkám, že je důležité držet slovo.
Mladšímu synovi jsou teprve čtyři roky, dá se už v tomto věku vypozorovat, kam by mohl profesně směřovat?
Danny bude vědět, co chce. Od malička má tah na bránu. Cestuje s námi, nebojí se. Nebojím se, že bych neměl následníky. Oba synové budou dobrými nástupci.
Název Relmost vznikl z anglických slov MOST RELIABLE, je to tak?
Ano. Jak to víte?
V čem je na vás největší spoleh?
Když něco děláme, věnujeme se tomu vždy dlouhodobě. Vydržíme u toho. Třeba golf podporujeme už deset let.
Dá se na vás stejně spolehnout i v osobním životě?
Stoprocentně.
Zajímal by mě váš pohled na vývoj golfu v Česku. Na začátku měl status privilegovaného sportu, pak se náhled na něj trochu pozměnil. Vidíte to podobně?
Golf je pořád vnímán jako sport nebo hra vyšší třídy, což je samozřejmě špatně. Bojujeme za rozvoj golfu a jeho šíření mezi lidi, já se dokonce ucházím o post prezidenta České golfové federace a jedním z nejzásadnějších bodů mé kandidatury je rozšiřování povědomí o tomto sportu. Golf není hra pro bohaté, je to hra pro celé rodiny a zároveň sport, který je dnes už i cenově dostupný a skvělý pro fyzickou kondici. Při golfu trávíte spoustu času na čerstvém vzduchu, a když si dáte osmnáctku, je to i poměrně fyzicky náročná záležitost. Golfista, který pochopil principy golfu, má neustále potřebu se zlepšovat, touha po výsledcích ho žene dopředu – a je to svým způsobem adrenalin. Mně osobně navíc golf pomohl také v rámci podnikatelského rozvoje.
Jak konkrétně?
Jednak má tvrdá pravidla, která musíte dodržovat, a to je dobré se naučit, a navíc člověka velmi motivuje postupovat dopředu. Golf je hra gentlemanů, které se věnuje mnoho prezidentů a významných osobností. Já bych ho za žádný jiný aktivní sport nevyměnil, v každé volné chvíli, kdy mohu, jsem na golfu.
Chodíte hrát s někým z rodiny, nebo spíš sám?
Chodím s členy rodiny, ale i s kamarády. Hraju průměrně dvakrát týdně.
To je poměrně často. Takže trénujete golf, řídíte firmy, plánujete.
Já moc nespím, tak šest sedm hodin denně.
Jaký máte handicap?
10
Jak vypadá váš typický den?
V šest hodin mám budíček, někdy už o půl šesté – kromě víkendu, to se prospím třeba do osmi. Následuje práce, práce, práce. Končím mezi pátou a sedmou, pak se věnuji sportu a synovi a kolem jedenácté chodím spát.
Jaký jste jako šéf?
Aktivní, akční, pořád své lidi úkoluji a neustále je do něčeho tlačím. Nepolevuji. Taky jsem velký detailista a mám velmi dobrou paměť, což není pro každého příjemné.
Člověk ale občas musí vypnout. Jak často jezdíte na dovolenou?
Běžně tak třeba třikrát čtyřikrát do roka. Většinou dovolenou spojuji s golfem. Dobré jídlo, moře, teplo, golf… To mám rád.
Takže třeba takový zájezd do hor by vás nenadchl?
Pokud by to bylo do Švýcarska a někam, kde je dobré golfové hřiště, tak s horami nemám problém. Rád poznávám nová hřiště, nová místa, ale chci aktivní dovolenou.
Doporučte mi nějaké skvělé golfové hřiště v zahraničí.
Za golfem bych vás poslal do Dubaje, Singapuru, Thajska, Řecka, Spojených států… Na světě je strašně moc krásných hřišť, kam je potřeba se podívat. Já osobně mám rád Skotsko, Irsko.
A kdybyste měl ze všech hřišť, která jste kdy hrál, vybrat jedno nejlepší, které by to bylo?
Punta Espada v Dominikánské republice. A zahrát bych si chtěl v Augustě.
Zmínil jste, že čtete…
Právě že jen na dovolené, běžně na to nemám čas.
Sbíráte něco? Třeba umění?
Sbírám mince, kamarád mě k tomu přesvědčil.
Jaký je váš nejzajímavější exemplář?
Svatováclavský dukát.
A co třeba hodinky, auta?
Pro mě jsou hodinky jenom věc, stejně jako auta. Prostě je používám a víc neřeším.
Máte to podobně i u golfového vybavení, nebo tam jste zaujatější?
Golfové oblečení Hugo Boss.
Na kolikátém místě jste aktuálně v žebříčku Forbesu?
Na 54.
Je to historicky nejvýš?
Ano.
Cítíte se bohatý?
Duševně určitě. Co se týče peněz, jsou to jenom čísla.
Podporujete nějakou charitu nebo podobný projekt zaměřený na společenskou zodpovědnost?
Podporuji sport, ten pro mě představuje jistou formu společenské zodpovědnosti. Vedle toho jsem velký filantrop, významně podporuji kulturu – posledních deset let třeba divadlo ve Vrchlabí.
Takovou nejčastější současnou formou kultury v době pandemie jsou třeba seriály. Zaujal vás nějaký v poslední době?
Ano, zhlédl jsem na Netflixu Korunu a ta mě velice zaujala. Mám rád historii obecně, ale především historii Anglie, což pramení z mého vztahu ke Skotsku a golfu na ostrovech.
V jednom rozhovoru jste zmínil, že máte blízko k budování rodinného jmění a tradice, což souvisí právě s historií. Máte v tomto ohledu nějaký vzor?
Rockefellera.
ZÍTRA
Jak pandemie ovlivní golf – tedy pokud si myslíte, že ho ovlivní?
Už loni se ukázalo, že golfu pomůže. Mnoho lidí golf objevilo nebo se k němu vrátilo. Byl to jeden z mála sportů, který pandemie neomezila.
Bude mít zdravotní krize podobný dopad i na hokej?
Na něj dopadla tvrdě. Hokej je v jiné situaci. Je to kolektivní sport v uzavřeném prostoru. Amatérský hokej opatření v podstatě zlikvidovala. Vrcholový hokej je závislý na přítomnosti diváků. Bez příjmů ze vstupného bude další sezona hodně složitá.
Napadlo vás někdy, že byste chtěl vybudovat golfové hřiště? Třeba doma ve Vrchlabí?
Napadlo, ale už jsem od té myšlenky upustil.
Kdyby ano, kterého byste si vybral architekta?
Ernieho Elsa.
Dokážete si představit, že byste přestal podnikat a prostě odešel na odpočinek, nebo jste ten typ člověka, který musí pracovat?
Občas si rád odpočinu, ale bez práce dlouho nevydržím.
Máte ještě nějaké nesplněné sny?
Zahrát si Tigerem Woodsem.
Text: Zuzana Melicharová, Foto: Ondřej Pýcha
