Vlajkovou lodí mezi vašimi investicemi je teď projekt hotelového komplexu Sun Beach Hotel Resort na ostrově Al Marjan v Perském zálivu. Proč jste se rozhodli pro investici právě v této poměrně vzdálené lokalitě?
Dubaj vnímám tak, že je to ekonomika, která šlape úplně neuvěřitelným tempem. V podstatě pokaždé, když jsem tam přijel, narazil jsem na něco nového. Věděl jsem, že chci působit v developmentu, ale tady v Česku, i když máte pěkný záměr, zkostnatělost systému vám práci komplikuje. Naproti tomu Dubaj je jeden velký developerský projekt. Do Spojených arabských emirátů dlouhodobě létám a vím, že mají spoustu výhod. Tamní pravidla přímo na ostrově Al Marjan developery podporují. Mám dlouholeté zkušenosti s hospitality byznysem a hotelovým managementem, dali jsme proto dohromady schopný tým a začali jsme postupně vytvářet unikátní projekt Sun Beach Hotel Resort.
Je obtížné vstoupit jako realitní investor na trh Spojených arabských emirátů a v čem je zajímavější než Česko?
Obrovskou výhodou je určitě rychlost stavebního řízení. V Česku by povolení takového projektu trvalo násobky času. Tam se bavíme o jednotkách měsíců, tady by to byly jednotky let. Obecně je tam úplně jiné chování a přístup státu. De facto státní master developer, který vytvořil ostrov Al Marjan, nám otevírá dveře, propojuje nás s různými společnostmi a dodavateli, byl nám velkou oporou při výběru hotelového operátora našeho projektu. Z pohledu developmentu mě nenapadá nic, co by v Česku bylo lepší. Jen je potřeba znát tamní zvyklosti a mít na paměti, že jednání s úřady, a hlavně se státem, probíhá hodně s pokorou. Není tam prostor pro nějaké velké vyjednávání, vždy závisí na konkrétním vyjádření úřadu, které je pro nás mandatorní.
Váš hotel se má začít stavět v letošním prvním čtvrtletí, dokončen má být za rok. Jde zatím všechno podle plánu?
Projekt jde zatím podle plánu, jak jsme si ho na začátku vytyčili. Od dubna se budou dělat pilotáže a do roka má být hotovo i díky tomu, že hotel tvoříme paralelně na dvou místech. Na jedné straně začínáme v Emirátech dělat pilotáže a zakládat stavbu pro první dvě patra a na druhé straně vyrábíme modulární bloky v Evropě, které do naší destinace přepravujeme. Dodávka nám dorazí přímo do přístavu Rás al-Chajma, kde jsme limitováni objemem padesáti kamionů za noc. Jeden kamion je zhruba jeden pokoj. Díky kvalitní přípravě a technologiím počítáme, že stavba poroste poměrně rychle.
I mezi tuzemskými developery se stále častěji mluví o modulární výstavbě jako o technologii budoucnosti, protože je efektivnější, a tudíž levnější. Vyplatí se takový typ výstavby i na tak velkou vzdálenost?
Samotná stavba vychází cenově zhruba stejně jako konvenční způsob. My ale šetříme na času výstavby a kratší čas znamená nižší náklady na úvěrování. Samotná přeprava určitě není jednoduchá věc, na druhé straně na stejném principu funguje například přeprava solárních elektráren mezi Čínou a Německem, kde je finální destinací Česká republika. V Emirátech modulárně staví víc společností, nicméně my jsme první hotel tohoto typu a v takovém rozměru. Pokud vím, ještě nikdo tam takto nesložil osm pater a 255 pokojů. Podobné projekty se nachází například ve Švédsku, jmenovat můžeme Scandic Arlandastad Hotel ve Stockholmu nebo Clarion Hotel v Göteborgu. V dánské Kodani zase najdeme Go Hotel.
Když projekt představujete potenciálním investorům, co považujete za jeho hlavní přednosti?
Na Al Marjanu máme kolem sebe hotely věhlasných značek jako Hilton Hampton nebo Mövenpick, které fungují několik let, ale mají jednu vlastnost, která je brzdí v úspěchu – jsou všechny stejné. My říkáme, že náš hotel nabízí určitou zkušenost spojenou s životním stylem a host si odveze jedinečnou vzpomínku. Takže například nemáme standardní recepci. Když si klient koupí pobyt, přes aplikaci se dostane až do svého pokoje, kde si může dopředu nastavit teplotu, světlo i tvrdost matrací, může si objednat jídlo, pití a další služby. Zároveň stavíme na udržitelnosti, takže náš klient v aplikaci vidí, kolik spotřeboval vody, elektřiny, automaticky se mu měří uhlíková stopa. Hotel sám je soběstačný v zásobování vodou, kterou budeme čistit z moře, bude využívat kompostování, obsluha bude nosit biologicky rozložitelné oděvy, máme v plánu nepoužívat plasty. Skvěle to zapadá do zaměření emirátu Rás al-Chajma, který si zakládá na udržitelnosti.
Máte rozjeté i další realitní projekty?
Máme. A zase je to na Al Marjanu. Úplně jsem to neplánoval, protože už teď je pro nás Sun Beach Hotel Resort za 50 milionů dolarů velká výzva a člověk má pořád těch 24 hodin, ale vstoupili jsme ještě do výstavby vil. Mělo by jich být dvanáct až patnáct a někdy v příštím čtvrtletí bychom měli začít pracovat na projektové dokumentaci. Vlastně to vzniklo z poptávky, kterou jsme nebyli schopni uspokojit naším hotelem. Zjistili jsme, že by nebyl problém prodat ani dvacet vil, ale bohužel není tolik dostupných a pro nás vhodných pozemků.
Co vás vedlo k zaměření PRESTON Business, nejstarší a klíčové firmy vašeho holdingu, na reality?
Relativně dlouhou dobu jsem působil jenom ve finančnictví. Vlastně jsem nic jiného nedělal od nějakých osmnácti let. V rámci této kariéry jsem žil dlouhou dobu v cizině, v malajsijském Kuala Lumpuru. Když jsem se vrátil do Česka, pracoval jsem pro jednoho developera, který měl různé projekty, a jedním z nich byl hotel v Budapešti. Podílel jsem se na něm stejně jako na jiných projektech, například apartmánovém bydlení. Když jsem potom v určitý moment tuto skupinu opustil, věděl jsem, že chci zůstat v realitách, protože finanční sektor je v Česku přeregulovaný. Mělo to ale ještě jeden důvod. Finančnictví mě asi bavilo na začátku víc, ale když jsem se do něj ponořil trošku hlouběji, zjistil jsem, že je to všechno imaginární. Ať se to týká burzy, bankovních produktů, nebo přecenění různých finančních derivátů. Buď se s tím ztotožníte, nebo vám to začne vadit. Já byl v té druhé skupině. Byli klienti, kteří vydělávali velké peníze, byli klienti, kterým se třeba tolik nedařilo, ale já jsem to vnímal tak, že po mně nic nezůstává.
PRESTON Capital zahrnuje i další firmy, například z IT nebo letecké dopravy. Jak vznikl právě tento mix?
IT tvoří asi patnáct procent našeho portfolia. Když jsme začali distribuovat dluhopisy, potřebovali jsme software, který ten dluhopisový program spravuje, to znamená, že hlídá splatnosti, různé klientské změny, finanční rezervy. Na trhu stojí několik set tisíc až milionů korun. Tak jsme vytvořili systém, který nebyl geniální, ale plnil všechno, co měl. Nám s jeho tvorbou vznikly nějaké náklady a mě napadlo ho nabídnout i jiným. V Česku za posledních pět let vznikly stovky emitentů dluhopisů, které jsme s naším produktem oslovili. Výsledkem jednání byl ve většině případů dlouhodobý pronájem nebo prodej tohoto softwaru.
Pokud PRESTON IT tvoří patnáct procent. Jak vypadá zbytek vašeho koláče do celku?
Určitě něco přes polovinu představují reality. Dalších 25 až 30 procent je energetika, do které jsme vstoupili vloni, letošek je takový první větší rok.
Do čeho investujete v energetice?
I tady se držíme konceptu, kterého se drží celý PRESTON Capital, a to je udržitelnost. V rámci energetiky jsou to obnovitelné zdroje, kdy kupujeme nerentabilní bioplynové stanice, které následně modernizujeme a rekonstruujeme na výrobu biometanu. Pracujeme na tom od roku 2021 a teď už některé bioplynové stanice přebíráme. Standard je, že se na bioplynkách vyrábí elektřina a teplo. My budeme vyrábět elektřinu a zušlechťovat plyn, který dodáme dál.
Zbylých zhruba pět procent tvoří PRESTON Aviation?
Je to tak. Létání mě baví, sám mám pilotní průkaz. Je to něco, u čeho člověk úplně vypíná. Ale létám jen na vrtulnících. To je velmi nákladná záležitost, která se však prolíná s naším byznysem. Řada našich investorů do apartmánů nebo do dluhopisů využívá různé privátní tryskáče a jiné alternativy k dlouhým cestám autem. My jsme nabídli létání lidem, kteří třeba nemají své firmy úplně dostupné z letiště. To je asi ta nejsilnější poptávka. Potom jsme začali dělat také výcvik pilotů na vrtulník a létat i zážitkové a vyhlídkové lety jako doplněk našeho portfolia. Dnes máme čtyři vrtulníky v pronájmu a teď jsme objednali první vlastní stroj, který by měl dorazit v červnu letošního roku.
Létání vrtulníkem je hodně osobitý koníček. Dalo vám to do byznysu ještě něco kromě toho, že jste založil leteckou přepravní firmu?
Člověku dá létání vytrvalost a pokoru, kterou potřebujete, protože počasí nepřetlačíte. Když vám nepřeje, tak prostě letět nemůžete, byť vám klient nabízí jakékoli peníze.
Filip Navrátil
Zastával funkci finančního a obchodního ředitele v mezinárodních finančních a investičních společnostech. V roce 2016 založil společnost PRESTON Business, kterou později zastřešil pod holding PRESTON Capital. Nyní je jediným akcionářem holdingu. Jeho hlavním úkolem je strategické řízení celé finanční skupiny PRESTON Capital a dohled nad činnostmi jednotlivých dceřiných firem.
