Jak velký je aktuálně váš byznys?
JRD dnes již není pouze developerskou společností, pod skupinu JRD Group patří celkem pět divizí se zastoupením v oblastech, jako je energetika, obnovitelné zdroje, pozemkový development, investiční nemovitosti, a rozvíjíme i vlastní startup na řešení produkce odpadů.
Se specializací na udržitelnost jste přišli už v době vzniku společnosti před dvaceti lety – proč jste se rozhodli jít tímto směrem?
Udržitelnost je životní přesvědčení. Jedná se o určitý názor, ze kterého vyplývá fakt, že veškeré aktivity, které v naší společnosti na pracovní, ale i osobní rovině děláme, realizujeme tak, aby byly maximálně udržitelné. Zároveň se snažíme, abychom se sami napříč všemi obory, ve kterých působíme, posouvali a ostatní edukovali.
Jak vypadaly vaše začátky v tomto ohledu, který tehdy ještě nebyl natolik rozvinutý, jako je tomu dnes, kdy je ekologie nastupujícím trendem?
Když jsme navrhovali první domy, tak slova jako energeticky pasivní nebo udržitelný byla téměř cizí. Prakticky nebyla k nalezení ani v žádné encyklopedii či v odborné literatuře, natož pak ve spojitosti se stavebnictvím nebo developmentem. Nebylo se kde inspirovat, podle čeho a jak takový typ domů stavět. Řekl bych, že tehdy byla spousta řešení včetně těch technických takzvaně garážových. Co se týče veřejnosti, tak ta už vůbec nevěděla, co tato témata a názvosloví znamenají, pro zákazníka udržitelnost či ekologie před dvaceti lety nebyla při rozhodování podstatná.
Nakolik vám za tu dobu vyrostla v Česku konkurence?
Konkurenci neřešíme. Přistupuji k naší práci tak, že působíme v developmentu, který má za cíl rozvoj jednotlivých území a projektů, jen s tím rozdílem, že my v JRD se to vše snažíme dělat maximálně šetrně. Na počátku jsme kladli největší důraz na energetickou úspornost, v tomto odvětví jsme po technické stránce již dosáhli téměř maxima. A tak se postupně posouváme do dalších oblastí zdravého bydlení, ve kterých můžeme ovlivnit život budoucích uživatelů, trávících většinu svého času v projektech, které naše společnost staví.
Myslíte si, že se tento trh výrazně posunul i vaším přispěním – přijdete si jako průkopníci?
Vždy jsem si to přál. Díky zpětné vazbě, kterou mám nejen z trhu, ale i od odborné veřejnosti, si upřímně myslím, že se nám to podařilo a můžeme se tak dnes již jako průkopníci vnímat, a doufám, že nám tento status vydrží i do budoucna. Posouvat trh kupředu tímto směrem je jednou ze základních vizí naší společnosti, která je zadáním pro firmu ode mě jako od majitele, a je naplňována celým managementem a všemi zaměstnanci developmentu
Jak vypadá přístup a situace na trhu pasivních staveb dnes?
V tomto případě je velmi důležité vnímat rozdíl mezi poptávkou a ochotou developerů cokoliv realizovat. Na pražském realitním trhu totiž kvůli nedostatečnému povolování staveb nevládne poptávka, ale nabídka, která jej tlačí. Je potřeba vnímat to tak, že o tom, jak bude jakákoliv stavba vypadat a jaký bude její účel, rozhoduje vždy daný developer a strana poptávky má jen malý vliv na nastavení projektu. Developeři dnes, sice pomalu, ale čím dál více, vychází z obecného nastavení společnosti či uvědomění trvaleji udržitelných hodnot.
Co pro vás znamená etický přístup ve vaší profesi?
Smyslem mého života je, že po sobě chci zanechat pozitivní sociální stopu. To se logicky promítá do veškerého mého fungování, jak osobního, tak i profesního.
Které technologie používáte, nebo sami vyvíjíte?
Řekl bych, že oblast, na kterou se nejvíce zaměřujeme, je právě ta technická, kde máme v našem oddělení zhruba sto profesionálů. Máme vlastní standardy nebo knihy základních doporučených i zakázaných řešení. Neustále se snažíme vyvíjet a ve spolupráci jak s výrobci, tak i vědeckými pracovníky se chceme po technologické stránce posouvat kupředu. Velmi úzce spolupracujeme s UCEEB – Univerzitním centrem energeticky efektivních budov, kde jsem mimo jiné také ve vědecké radě. Dále máme nastavenou spolupráci s mnoha pracovišti na ČVUT. Naším cílem je být lídrem v oblasti technických řešení.
Co si myslíte, že v této oblasti přinese budoucnost?
Stavebnictví je poměrně rigidní obor. Když se podíváme na to, jak se stavělo před několika desítkami let, nenastala tam oproti ostatním oborům nijak razantní změna. Domy se staví na několik desítek let dopředu, postupem času se renovují, ale v základech zůstávají stejné. Tím nejzásadnějším a nejzodpovědnějším úkolem by pro každého developera měl být kvalitní, a tedy ve všech ohledech domyšlený, počáteční návrh. Každý dům je třeba postavit tak, aby se dal i v budoucnu dobře upravovat pro budoucí standard života. Pro nás stavaře je teď asi nejdůležitější technickou výzvou chlazení, tedy zajištění tepelné pohody v letních měsících.
Můžete to rozvést?
Chlazení v domech je velmi náročný a technicky složitý obor. Momentálně například připravujeme projekt Císařská vinice, který začneme stavět na jaře příštího roku, kde budeme aplikovat technologii aktivních stropů. Ta umožňuje zabudovanými rozvody ve stropech nejenom topit, ale zároveň i chladit pomocí tepelných čerpadel. Jedná se o úsporný, ale zejména velmi komfortní a z hlediska zdraví kvalitní přenos tepla i chladu. Při chlazení na vás ve skutečnosti nic nefouká, chlad jde přímo z konstrukcí.
Co si můžeme představit pod pojmem zdravé bydlení?
Jedná se o ucelený pohled na život obyvatel a komplexní řešení, jak námi navrhované projekty realizovat. V tomto případě musíme myslet skutečně na vše, ne jenom na to, jak bude konkrétní návrh vypadat nebo které materiály budou při stavbě použity, ale také jakým způsobem může být ovlivněn život budoucích obyvatel. Vždy se snažíme nějakým způsobem propojovat obyvatele s konkrétním územím a vytvářet komunity. Osobně pro tuto problematiku rád používám termín kořeny. Chceme, aby lidé byli s místem, kde budou žít, nějak spjatí, a tak, jakmile koupíme nějaký pozemek, zkoumáme jeho historii, zajímá nás, kdo ho kdy vlastnil nebo co tam dříve stálo. To vše se pak snažíme reflektovat v našem projektu či jeho bezprostředním okolí.
Co vše do balíčku zdravé bydlení spadá?
Zdravé bydlení dělíme do 4 + 1 kategorií – vzduch, světlo, ticho, teplo a psychická pohoda. Všechny tyto kategorie jsou vzájemně propojené a podložené řadou technických opatření, aby vytvořily maximálně zdravé prostředí pro obyvatele. Konkrétně tedy čerstvý vzduch zajišťujeme centrálně řízeným větráním s rekuperací, o tepelnou pohodu se starají exteriérové žaluzie či třeba zelené střechy. Domy konstruujeme s dostatečnou akustickou a kročejovou neprůzvučností a s maximem prosklených ploch pro zajištění ticha a světla. K psychické pohodě pak pomáhají třeba komunitní zahrádky, na kterých si obyvatelé mohou vysázet bylinky nebo květiny. Těch možností je spoustu a my se je neustále snažíme vylepšovat a posouvat co nejdál. Na našem webu si můžete stáhnout Průvodce zdravého bydlení a dočíst se v něm více podrobností.
Inklinují zákazníci obecně k zelenějšímu smýšlení, nebo byty kupují i kvůli nedostatečné nabídce na pražském trhu?
Samozřejmě si děláme podrobné průzkumy mezi klienty, potenciálními zájemci, ale i mezi lidmi, kteří si nakonec nic nekoupili. Z marketingového hlediska nás zajímá názor všech, každý respondent pro nás totiž v tomto ohledu může mít do jisté míry vypovídající efekt. Paradoxem je, že technologické záležitosti, na které při realizaci klademe největší důraz, klienti vždy ocení až ve chvíli, kdy v projektu bydlí. V době, kdy si zájemce vybírá svůj budoucí domov, často není schopen věnovat pozornost všem detailům. Nejprve jej osloví to, co je viditelné na první pohled, ale až postupem času dochází k tomu, že každý aspekt, jenž je součástí našich projektů má nějaký hlubší význam.
Kromě obytných staveb jste postavili například i ekologickou mateřskou školu jako součást projektu Zelená Libuš. Jak tento nápad vznikl?
Zelená Libuš vychází opět z našeho komplexního přístupu ke zdravému bydlení, kdy se v rámci našich projektů zaměřujeme i na občanskou vybavenost v nejbližším okolí. Myslím, že v případě Zelené Libuše se jednalo o jakýsi experiment, který se ale velmi vydařil, a nám se podařilo postavit kompletně zdravou školku, kam jsme promítli všechny naše standardní aspekty pro bydlení. Díky plnospektrálnímu osvětlení nepoznáte, jestli jste venku nebo uvnitř a po celou dobu, co jste v interiéru, máte pocit, jako byste byli venku. V celém prostoru je stále čerstvý vzduch díky promyšlenému systému větrání s rekuperací. Na všech stěnách jsou použity speciální nátěry a všechny použité materiály jsou velmi šetrné. Obecně si myslím, že se nám podařilo vytvořit velmi přívětivé prostředí.
Na počátku našeho rozhovoru jste zmínil spolupráci s ČVUT. Jak konkrétně a v jakém rozsahu spolupracujete s vysokými školami?
S vysokými školami spolupracujeme jak na vědecké, tak i na vývojové úrovni. Zároveň se ale snažíme i o edukaci a bezprostřední zapojování studentů do praxe. Nabízíme jim nejrůznější exkurze, připravujeme specializované přednášky nebo realizujeme studentské soutěže. Například mladým architektům trvá několik let, než se fyzicky dostanou k nějaké realizaci. Naposledy jsme pořádali soutěž o návrh zahradního altánu pro projekt Michelangelova. Práce, které se k nám dostaly, byly úžasné, byl jsem z nich opravdu nadšený. V tomto případě se ale nejednalo pouze o to, že někdo vyhrál a jeho návrh se následně zrealizoval. My jsme vítězného architekta zapojili do týmu architektonické kanceláře, on s nimi svůj návrh a celé řešení dotáhl a na počátku příštího roku se začne realizovat. Díky naší soutěži si autor do svého portfolia může připsat nejen vítězství, ale i první realizaci již za doby studia.
Jsou podle vás mladí stavaři a architekti, kteří vycházejí ze škol, připraveni na udržitelnou budoucnost, nebo k ní musí dospět až v praxi?
Úroveň tohoto vnímání se podle mého názoru hodně rozdělila. Máme tady starší generaci, jejíž postoje dnes už bude velmi složité přetvářet, následně je tu zastoupena určitá řekněme střední generace, která problémy udržitelnosti vnímá a snaží se s nimi něco dělat, a nakonec tu jsou mladí, kteří téma udržitelnosti již berou automaticky. Když ale posledně zmíněná skupina přijde do reálného procesu, jsou její zástupci často vyděšeni z toho, že ne vše funguje tak, jak si představovali. Na druhou stranu právě oni v sobě mají obrovskou energii, odhodlání a vůli takříkajíc změnit svět, a to je velmi dobře. Je potřeba, aby si tohle nadšení udrželi, i proto je musíme podporovat.
V jednom rozhovoru jste zmínil plazmové zplyňování odpadu – o co konkrétně se jedná a nakolik to realizujete v praxi?
Plazmová gasifikace je speciální technologie, kdy pomocí plazmy, tedy velmi vysoké teploty, několikanásobně vyšší, než je například teplota hoření, v milisekundách rozložíte v podstatě jakoukoliv hmotu na atomy a anorganická část potom odteče ve formě strusky, která mně osobně vzhledově připomíná čedič. Naopak ta organická část odteče formou syngasu – bioplynu, který může být používán jako energetický plyn. Jedná se o skutečně výjimečnou technologii na rozklad jakéhokoliv materiálu, která dokáže řešit problémy s nebezpečnými odpady nebo čistírenskými kaly a v budoucnu třeba i s plasty a směsným odpadem. V současné době máme hotové produkční řešení, to znamená plazmový reaktor včetně veškerého příslušenství a v příštím roce bychom jej chtěli začít vyrábět. V oblasti odpadového hospodářství by mělo toto řešení způsobit revoluci v nakládání s odpady.
Máte ambice expandovat do zahraničí?
V oblasti obnovitelných zdrojů zastoupení v zahraničí již máme, a to konkrétně v Maďarsku, na Slovensku a momentálně se chystáme expandovat i do Polska. Víme, jak tamější trhy fungují, a snažíme se je monitorovat i v dalších evropských státech, které nás zajímají, a věřím, že v dohledné době své působení v zahraničí ještě více rozšíříme i v dalších oblastech, tedy developmentu a plazmové gasifikaci.
Text: Nikol Pavlíčková Foto: Ondřej Pýcha
