Jak jste vlastně s původní profesí architekta přišel na nápad založit Mr.Parkit?
Od architektury jsem se úplně nevzdálil, mám stále dvě firmy, z čehož jedna je právě architektonická, takže se i této oblasti pořád ještě věnuji, ale řekl bych že spí jako vedoucí, návrhy zpracovávají mí kolegové.
Děláte i větší zakázky, nebo se soustředíte na klasické soukromé projekty?
Máme za sebou i bytové domy, jsou to ale spíš menší věci, rekonstrukce, protože se věnuji hlavně Mr.Parkit. Teď je ale obecně v architektuře a navrhování boom, tak se k nám dostávají i větší projekty. Abych se ale vrátil k Vaší otázce, jak jsme přišli na nápad s Mr.Parkit – pracoval jsem jako architekt ve Švýcarsku, kde jsem strávil asi pět let a když za mnou jezdily, návštěvy, rodina, kamarádi, tak vždycky řešili problém s místem na zaparkování. Tehdy vznikly první myšlenky na vytvoření něčeho, co by s tím mohlo pomoci v Praze, protože nechcete někam jet stovky kilometrů a po dlouhé cestě ještě hledat místo k parkování – chcete prostě rychle zaparkovat a už se s tím netrápit a když místo toho máte jezdit půl hodiny po městě, kde sháníte parkovací místo nebo garáž, je to strašně namáhavé.
Takže jste našel mezeru na trhu přímo vlastní zkušeností.
Skutečnost, že tohle lidé řeší velmi často, byla prvním impulzem. V té době se tady za rohem byla jedna garáž (Vinohrady, pozn. red.) a nebylo možné si nevšimnout, kolik je tam volných míst, zatímco nikde v okolí se nedá zaparkovat. Myslím, že v tomto bodě se ty myšlenkové proudy začaly propojovat a Mr.Parkit dostával jako koncept konkrétnější obrysy. Když jsem se vrátil ze Švýcarska, zastihl jsem trh ve stavu takové té zpožděné ekonomické krize, kdy se většina projektů, s nimiž jsem měl pomáhat, zastavila, a tak jsem měl najednou větší prostor věnovat se myšlence nového byznysu a začal jsem právě u již zmíněné vinohradské garáže. Je tady potřeba si uvědomit, že mluvíme o době, kdy ještě nefungovaly modré zóny, takže přijet na Vinohradech domů znamenalo napřed půl hodiny jezdit a hledat parkovací místo – takže garáž byla plná, protože lidé si rádi zaplatili za komfort. Ale v momentě, kdy se zavedly zóny, nastal odliv a odhadem tak třetina garáže byla najednou permanentně prázdná. Díky tomu vznikl nápad spojit tyhle dva faktory a doplňovat obsazenost garáže nárazově. Na tomhle konkrétním prvním projektu jsme vlastně zároveň vytvořili profil Mr.Parkit jako střednědobého pronájmu parkovacích míst, kdy je průměrná rezervace dva až tři dny.
Na kolik u vás vyjde den parkování? Je cena jednotná ve všech vašich garážích?
Ceny jsou různě vysoké, závisí na lokalitě, na majiteli objektu … Pokud se na to podíváme z ekonomickém pohledu, tak hodinové parkování v Praze stojí 40, 50, 60 korun za hodinu. Když zvolíte variantu dlouhodobého pronájmu, ceny se pohybují někde od 3 do 5000 korun za parkovací místo na měsíc – když si takový pronájem rozpočítáte do ceny za hodinu, je to zhruba 5 až 8 korun za hodinu. Takže máte poměr 50 korun na hodinu, versus – přeženu to – 5 a my se pohybujeme někde kolem 20 korun za hodinu a v okrajových částech Prahy na ještě nižších částkách.
Jestli jsem to dobře pochopila, tak objekty garáží v portfoliu Mr.Parkit nepatí přímo vám, ani je nemáte v pronájmu, ale jste dodavatelé služby. Je to ve všech případech?
Přesně tak, ve všech. Koncept spočívá právě ve využívání zbývajících volných kapacit garáží. Fungujeme velice flexibilně, takže majitelé objektů nemají obavy dát nám volná místa k dispozici. Neobsazený prostor majiteli nic nevydělá, ale když nám ho dá k dispozici, snažíme se mu z něj vydělat maximum. Funguje to velmi rychle, když garáž zařadíme do databáze a osadíme našim systémem, další týden už se začíná plnit.
Akvizice nových garáží aktivně vyhledáváte nebo majitelé oslovují vás?
To se mění. Ze začátku jsme garáže vyhledávali my, přesvědčovali jsme majitele a těm se to nezdálo, byli podezřívaví. Dnes už chodí často oni za námi, Mr.Parkit funguje už několik let a zasloužili jsme si důvěru, ukázali jsme, že tohle vážně funguje. Odbavujeme tisíce klientů měsíčně.
Kolik garáží máte v portfoliu?
V Praze nabízíme více než třicet lokalit, ale jsou tady pořád místa, která nejsou pokrytá. Věřím, že každá lokalita má svou cenu, parkovací místi se dá pronajmout všude, je to jen otázka ceny a je potřeba ji vyvážit s mírou poptávky. I mezi našimi klienty vidíme rozdíly – někdo jde opravdu jen po ceně a je mu jedno, kde v Praze bude parkovat a klidně pojede na okraj města, jen aby tam na ty třeba tři dny auto odložil s minimálním nákladem a pak jsou lidé, kteří naopak vyhledávají lokalitu co nejblíž centru a je jim jedno, kolik služba stojí.
Soustředíte se jen na Prahu, nebo působíte i v regionech?
Zatím řešíme jen Prahu, zabývat se nějakou malou garáží v regionu by se asi samostatně nevyplatilo, fungujeme jako marketingová mašina, která má za cíl nalákat zákazníky, a to určuje i cílení na Prahu. Expanzi zatím řešíme naším druhým produktem, což je Parkit direct, který umožňuje spoustu procesů řešit vlastně v jakékoli garáži na lokální úrovni a využívat její kapacitu co nejlépe. Tam je zajímavý potenciál.
Pokud to dobře chápu, tak Parkit direct je nástroj, který přímo dodáváte majitelům garáží a ti pak s jeho pomocí svoje prostory efektivně spravují – je to tak?
Přesně tak. Rozdíl oproti Mr.Parkit spočívá v tom, že s Mr.Parkit službu u běžných parkovacích domů spravujeme my a s Parkit direct dodáváme produkt, se nímž si správce objektu administruje jeho provoz. Součástí Parkit direct je i zaškolení pracovníků, kteří mají systém obsluhovat, není to jen o tom, že dodáme software. Otevření vhledu do možností využívání volných kapacit a jejich spravování je zásadní, lidé o tomhle nejsou připravení a ochotní přemýšlet. Zjistili jsme, že i plně pronajaté garáže jsou třeba z 30 až 40 % volné a to je ta kapacita, s níž my dál pracujeme a speciálně Parkit Direct to umožňuje. Můžou jej využít třeba i jednotliví klienti, ať už jako systém pro svoje hosty nebo ke sdílení. Zažitý pohled na využívání parkovacích míst funguje asi tak, že v klasicky používaném systému máte dedikované parkovací místo a parkuje na něm jedno auto, jeden člověk – a když tam právě není, je místo prázdné, protože nikdo neví, že ho může použít. My pracujeme s myšlenkou využívání parkovacích míst v čase. Nejde tedy o dané konkrétní parkovací místo, ale o to, že víte, že v nějaký čas můžete parkovat a otázku na kterém místě už řešíme my, respektive software Parkit direct.
Parkit Direct využívají, předpokládám, nějaké administrativní budovy, obchodní centra?
Obchodní centra spíše ne, ale administrativní budovy jsou podle mého názoru tím nejlepším místecm, kde Parkit Direct uplatnit. Další typické použití je u hostovského parkování pro návštěvy, což je skoro ve všech budovách nějakým způsobem problém a vyžaduje neustálé řešení kdo, kdy a kde parkuje, jak se lidé pouští dovnitř, jestli je vůbec volno… A přitom je to jednoduché, je to vlastně úplně stejný mód jako u rezervací zasedacích místností, představte si něco takového, navíc řízené aplikací, takže odpadá předávání karet, klíčů a podobně.
Kolik administrativních center využívá tento systém?
Zatím jich není moc, aktuálně asi pět, Parkit direct jsme začali zavádět teprve před pár měsíci, je to úplná novinka a vývoj je samozřejmě postupný. Věřím, že tento systém je součástí trendu sdílení.
Máte nějaký horní a spodní limit pro počet míst, která lze s Parkit direct obhospodařovat?
Nemáme a je to jednou z našich hlavních výhod. Jde o softwarové řešení takže toto řešení s sebou nenese žádné vysoké vstupní náklady, vlastně tady nejsou žádné vstupní náklady, maximálně na nějaký malý modul na propojení s otevíracím mechanismem dveří garáže.
Dokážete procentuálně vyčíslit, na kolik je možné tímto způsobem zvednout výnosy z jednoho parkovacího místa?
To strašně záleží na konkrétní budově, na tom, jak se používá. Ale přijde mi zajímavé, že krátkodobými pronájmy jsme schopni dosahovat pro majitele větších zisků než z dlouhodobých pronájmů, což je obecně platné. Hodinový parking vždy vynáší víc než dlouhodobý.
Jaké jsou vaše další plány s Mr. Parkit?
Máme určité vize na expanzi do dalších zemích, kam si myslím, že se Mr. Parkit může rozšířit velmi dobře, ale zatím nechci být konkrétní. V principu má ale potenciál uspět v každém historickém městě.
Když se vrátíme zpátky k parkovacím domům. Disponujete statistikami, kdo typicky vaše parkovací domy využívá? Místní, nebo spíše turisti….
V podstatě se to velmi pěkně doplňuje. Spíš bych ale naši cílovou skupinu charakterizoval jako lidi, kteří z nějakého důvodu řeší parkování dopředu. Patí mezi ně určité procento turistů, dále jsou tam obchodníci, určitě je potřeba počítat se specifickou základnou lidí, která do města jede za konkrétní aktivitou – například na koncerty. Náš produkt je ale pro lidi, kteří chtějí parkovat řekněme den, takže to z logiky věci nebude někdo z druhé části Prahy, ale spíš někdo, kdo přijel z Moravy, Slovenska, Německa a jestli je to turista, nebo jede do Prahy za prací, to už je podružné.
Výkřik:
Otevření vhledu do možností využívání volných kapacit a jejich spravování je zásadní, lidé o tomhle nejsou připravení a ochotní přemýšlet.
Střednědobými pronájmy jsme schopni dosahovat pro majitele větších zisků než jsou ty z dlouhodobých pronájmů, což je obecně platné.
Připravila: Jitka Krulcová, Foto: Ondřej Pýcha
