V roce 2022 jste vstoupili na trh Start Pražské burzy, když jste úpisem akcií získali přibližně 30 milionů eur. Na co tyto peníze použijete?
Dvacet milionů eur investujeme do rozvoje firmy. Navyšujeme výrobní kapacity a pracujeme na dosažení energetické nezávislosti. Ze získané částky jsme také 7,5 milionu eur použili na refinancování drahých nebo jinak nevýhodných úvěrů. Zbytek byl velmi malý částečný prodej akcií stávajících akcionářů.
Umožní vám tyto investice vstoupit do odvětví, kam jste zatím své výrobky nedodávali, nebo se posunout do výrob s vyšší přidanou hodnotou?
Už teď je těžké najít odvětví, v němž nepůsobíme. Investice nám ale umožnily rozšířit spolupráci tam, kde jsme už dříve viděli příležitosti pro další rozvoj. Jen nám chyběly dostatečné finanční prostředky. Například teď našim zákazníkům z oblasti práškové metalurgie nabízíme také výrobky zpracované jinou technologií, ať už jde o CNC obrábění, nebo montáž. Vše pak prodáváme dohromady i s montáží jako celek s ještě vyšší přidanou hodnotou.
Kde se dají najít vaše produkty vyrobené metodou práškové metalurgie, kdy se zpravidla kovový prášek lisuje a případně spéká do konečného tvaru?
Naše výrobkové portfolio je pro práškovou metalurgii netypické. I proto máme výhodu proti konkurenčním firmám ze západní Evropy. Běžně nekonkurujeme výrobcům, kteří také používají práškovou metalurgii, ale firmám z jiných odvětví, jako jsou slévárny nebo firmy zabývající se obráběním. Naše výrobky najdete v autech (kromě motorů), v ručním nářadí, zámcích, kosmetice, stavebních a zemědělských strojích, výtazích, klimatizaci nebo v lékařských přístrojích.
Kdo jsou vaši typičtí odběratelé?
Protože dodáváme do různých odvětví – od výroby ručních nástrojů přes automobilový průmysl a medicínu až po ropný průmysl, tak jediné, co je spojuje, je velikost. Jsou to velké firmy, které jsou schopné investovat do strategického rozvoje.
Třetinu odběratelů tvoří automobilový průmysl. Projevily se u vás výpadky ve výrobě aut, které přišly v souvislosti s covidovou pandemií?
Během covidu jsme zažili velmi netypickou situaci. Do automobilového průmyslu dodáváme zákazníkům z různých kontinentů. Jak si určitě pamatujete, tak pandemie neřádila všude ve stejný čas. Chvíli byla silnější v Číně, potom v Evropě, pak v Jižní Americe. Takže se nám stávalo, že poptávka, která klesla na jednom kontinentu, vykompenzovaly objednávky z jiné části světa. O stovky procent nám také vzrostly zakázky v segmentu ručního nářadí. Každý chlap, který zůstal doma na home office, se vžil do role kutila a chtěl vrtat, řezat, sekat trávu. Teď už je tento boom pryč.
V čem je výhoda práškové metalurgie ve srovnání s třískovým obráběním nebo sléváním?
Práškovou metalurgii si můžete představit jako vaření. Klasické strojírenství vždy kupuje pro výrobu jednotlivých dílů už hotové materiály. Stejně jako si v supermarketu koupíte mraženou pizzu. Můžete si vybrat, ale jen z toho, co je k dispozici v mrazáku. My ale umíme namíchat vstupní materiál sami. Podobně jako dobrý šéfkuchař musíme rozumět jednotlivým ingrediencím a chápat, co chceme vyrobit a proč. Další obrovskou výhodou proti jiným výrobním postupům je, že naše výrobky už nevyžadují následné opracování soustružením nebo frézováním. Jedná se tedy o bezodpadovou výrobu. Všechno děláme v konečné podobě s předem definovaným tvarem a mechanickými vlastnostmi.
Pracujete jen s kovovými prášky, nebo je kombinujete i s nekovovými materiály?
V prvních patnácti letech jsme se museli naučit pracovat s materiály, které konkurence nepoužívala. Takže vyrábíme nejen z běžných kovových materiálů, ale také pracujeme se stříbrem, mědí, a dokonce kombinujeme kovy a plasty.
Tvrdíte, že nevyrábíte výrobky, ale dodáváte zákazníkovi řešení. Znamená to, že za vámi přijde s tím, že potřebuje součástku s určitými vlastnostmi, a vy mu navrhnete složení materiálu a způsob výroby?
Přesně tak. Jen dodám, že způsob výroby zůstane vždy naším tajemstvím. Je to naše know-how. Zároveň nenavrhujeme pouze složení a způsob výroby, ale také celé konstrukční řešení včetně návazností v celém výrobku, do něhož se bude naše součástka montovat.
S jakými nejsložitějšími zakázkami jste se dosud potkali?
Bylo jich spousta. Hlavně v prvních deset až patnácti letech za námi přicházeli zákazníci s projekty, které jim naši konkurenti neuměli vyrobit. Dozvěděli se ale, že na Slovensku existuje jedna šílená malá firma, která dokáže jejich problémy vyřešit. Takže celé naše portfolio tvořily jen problémové výrobky. Všechny běžné projekty dostávali konkurenti ze západní Evropy.
Desetina vašich zaměstnanců pracuje ve výzkumu a vývoji. Spolupracujete i s vědci z akademické sféry?
Ano, ale musím přiznat, že s čistě vědeckými organizacemi spolupracujeme málo. Důvodů je několik. Máme ve firmě jiné tempo a nasazení. Zákazníci po nás všechno chtějí hned. Na mnohaleté výzkumy bez jasné aplikace nezůstává čas. Nevyvíjíme nic, co nemáme od zákazníka objednané a zaplacené. A když zákazník zaplatí, tak na nás vyvíjí takový časový tlak, jaký akademická sféra neunese.
Je takový vývoj pro zákazníka běžný proces, nebo je častější, že zákazník přijde sám rovnou s jasně definovanými požadavky a dokumentací, podle níž jen součástky vyrobíte?
Dokumentaci, co a jak máme vyrobit, nám zákazník nedá nikdy. Maximálně od něj dostaneme výkres hotového výrobku, pokud se na nás obrací, když ho u konkurence odmítli. Zbytek je na nás.
V posledních letech jste hodně investovali do robotizace a digitalizace výroby. V čem vám technologie Průmyslu 4.0 nejvíce pomáhají?
Prášková metalurgie je neoddělitelnou součástí Průmyslu 4.0. Umíme během vývoje softwarově vymyslet materiál, vymodelovat tvar, nasimulovat procesy výroby až po hotový produkt. Ve firmě robotizaci nasazujeme také v oblasti účetnictví, nákupu nebo odbytu. Je to nekonečný proces. O efektu digitalizace svědčí i to, že za posledních několik let jsme zdvojnásobili tržby, přitom počet zaměstnanců zůstal stejný.
Své výrobky standardně děláte ve velkých sériích. Je i díky využití digitálních technologií větší prostor pro větší individualizaci výrobků směrem k menším sériím?
Ne, naše technologie jsou stavěné na série nejméně deseti tisíc výrobků. Nastavení všech strojů, spuštění výroby a její správné ukončení vyžaduje velký objem práce našeho technického oddělení. Kdybychom vyráběli série ve stovkách nebo několika málo tisících kusech, bylo by nutné desítky hodin práce našich techniků fakturovat zákazníkům. Tím bychom ale přišli o výhodu práškové metalurgie.
Na Slovensko jste přišli v roce 1996. Růst měřený objemem tržeb a zisku jste ale výrazně zrychlili až po roce 2010. Co se stalo hlavním impulsem pro tento rychlý růst?
Krize v letech 2008 a 2009. Jsem za ni velmi vděčný. V letech, které jí předcházely, jsme neměli dostatečnou výrobní kapacitu. Naše stroje stojí miliony eur a banky nám jejich nákup nechtěly financovat. Když přišla krize, výrobci strojů zůstali bez zakázek, dokonce jim zůstaly některé už vyrobené stroje na skladě. Přesvědčil jsem je, aby nám je prodali na splátky. Koupili jsme také všechny budovy, kde dnes sídlíme. Vzali jsme si úvěry, jejichž výše byla třikrát větší než naše tržby, a výrobní halu jsme sami dokončili a instalovali do ní nové stroje. Bylo to obrovské riziko. Když jsem smlouvy podepisoval, třásly se mi ruce. Riskli jsme to a z malé garáže jsme vybudovali solidní evropskou firmu.
Jak vám v rozvoji pomohlo, že jste v roce 2016 pustili do firmy další investory?
Potýkali jsme se tehdy s tím, že všechny banky nám omezovaly financování. Takže jsme nekupovali přesně ty stroje, které bychom ideálně potřebovali, ale jen takové, které nám banky byly ochotné zafinancovat. Když jsme navázali partnerství s Versute Investments a přijali investory z fondu BHS Private equity a z fondu Limerock sponzorovaného Evropskou investiční bankou, těžili jsme ze vzájemné důvěry. Investoři nám důvěřovali a dali nám peníze, které jsme mohli nejlepším možným způsobem použít na rozvoj firmy.
Tato důvěra a spolupráce se nám vzájemně vyplatily, jsme stále spolu. Za tu dobu se hodnota firmy znásobila, a navíc jsme spolu vstoupili na burzu. Společnost Versute Investments navíc jako hlavní poradce organizovala celý vstup na burzu a podílela se také společnost BH Securities.
Netajíte se úmyslem vstoupit i na hlavní trh Pražské burzy. Už víte, kdy to bude? Co si od tohoto kroku slibujete?
Ještě dokončujeme investice z peněz, které jsme získali primárním úpisem na pražském trhu Start. Osobně bych na hlavní trh vstoupil klidně už letos, ale musíme dokončit vše, co jsme měli naplánováno. Pak budu chtít vidět jasně vyčíslený přínos v penězích. Následně se rozhodneme. Cílem není vstoupit na hlavní trh co nejdříve, ale aby to byl efektivní krok.
Proč by si investoři měli koupit vaše akcie?
Zde dvou důvodů. Působíme ve velmi progresivním odvětví. Technologie práškové metalurgie umožňuje extrémně rychlý přesun od nápadu k hotovému výrobku. Je to technologie budoucnosti. Patří do ní i dnes tak populární 3D tisk. Navíc pracujeme jen na dlouhodobých projektech a jen s velkými zákazníky. Když dnes připravujeme cenovou kalkulaci na nový projekt, většinou se týká nové generace výrobků, jejichž výroba naběhne v letech 2024 a 2025 a poběží sedm až deset let. Dalších deset let se budou vyrábět náhradní díly za navýšené ceny. Pro zajímavost, dodnes děláme náš vůbec první výrobek. To je už 27 let, co jsme s ním na trhu, a nic ho nedokáže nahradit. Do firmy investovala také moje rodina a rodiny našich zaměstnanců část svých úspor, protože všichni věříme v její budoucnost.
Artur Gevorkyan
Je zakladatelem, majoritním vlastníkem a předsedou představenstva společnosti Gevorkyan, a. s., světového inovátora a globálního lídra v oblasti práškové metalurgie, který je na trhu již více než 25 let a dodává do více než třiceti zemí světa. Vystudoval letecké inženýrství. K práškové metalurgii ho přivedl otec, který stál u základů tohoto oboru v rodné Arménii.
