V loňském roce zahájil Progresus velkou marketingovou ofenzivu. Zároveň ale vládla po celý rok složitá ekonomická situace a vysoká inflace. Jak se to vše projevilo na hospodářských výsledcích RD Rýmařov?
Lukáš Zrůst: Mysleli jsme si, že po náročném covidovém roce 2021 nás bude čekat nový restart. Jenže přišla válka na Ukrajině, dvacetiprocentní inflace a extrémní ceny energií. I přesto musím ale rok 2022 z pozice majitele RD Rýmařov hodnotit velmi pozitivně. Naše tržby přesáhly 1,2 miliardy korun, zvýšili jsme tržní podíl a expandovali. Navíc se nám daří rozvíjet dlouhodobé strategické plány fabriky, o kterých budeme v průběhu letošního roku ještě určitě mluvit.
Jiří Buchal: Skupina Progresus převzala firmu RD Rýmařov v roce 2021 a rok 2022 byl prvním celým rokem pod mým vedením. Jak bývá u takových akvizic běžné, během prvního roku je třeba trochu uklidit – předělat strategii, investovat do nových projektů a designů, rozvoje či marketingu. Také se některé projekty odepsaly, takže to byl takový rok obrody. Během loňského roku jsme firmu zvedli v počtu postavených domů o třicet procent a obratově o čtyřicet procent.
Museli jste kvůli náročným ekonomickým podmínkám a drahým energiím přistoupit k nějakým úsporným opatřením?
JB: Loňský rok byl velice složitý jednak kvůli energiím, jednak kvůli extrémnímu nárůstu cen vstupních materiálů. Dnes už můžu říct, že jsme se s oběma faktory vyrovnali dobře. Co se týče energií, masivně jsme investovali do úspor. Stavíme fotovoltaickou elektrárnu, vyměnili jsme svítidla, zbavili se některých spotřebičů, důsledně měříme a monitorujeme spotřebu plynu a elektřiny, začali jsme spotřebu řídit. U plynu jsme spotřebu srazili na méně než polovinu, u elektřiny jsme asi na sedmdesáti procentech. Přesto jsme vyrobili o třicet procent domů více.
Jakými konkrétními opatřeními jste spotřebu energie snížili?
LZ: S negativními faktory se Jirka (Jiří Buchal – pozn. aut.) popral velmi dobře. Například místo vytápění celé haly vymyslel systém menších izolovaných pracovišť, kde se topilo, a ve zbytku haly, kde to nebylo třeba, se netopilo. Podobných řešení tam bylo víc. Je však třeba říct, že problém nebyl jen s vysokými cenami energií. Více nás v plánované expanzi zabrzdily sazby hypoték.
Dá se odhadnout, o kolik prodaných domů vás růst sazeb hypoték připravil?
LZ: Vyrostli jsme počtem domů i obratem, vrátili se na zdravou marži, ale nebýt nárazu u hypoték, mohli jsme vyrůst víc. Ten efekt je rozmělněný v čase, ale rozhodně bylo cítit, že lidi mají zájem obrovský. Nicméně na úvěr buď nedosáhnou, nebo je pro ně moc drahý.
JB: Kvůli velkému nárůstu cen materiálu jsme museli přecenit některé domy, zefektivnit výstavbu a vzhledem k tomu, že zákazníkům na určitou dobu cenu garantujeme, tak jsme museli s některými i uzavřít různé aktualizační dohody. Díky tomu jsme schopni zdravě růst a generovat zisk.
Zdražovali jste domy hodně?
JB: Dá se hovořit jen o jednotkách procent. Dnes tedy zákazník zaplatí víc, ale s domem dostane výrazně lepší technologie. V ceně je například základová deska, tepelné čerpadlo i fotovoltaická elektrárna na střeše. To jsou věci, které se dnes velice složitě shání. Od nás to mají klienti na klíč, připraveno přesně pro danou stavbu, a dostanou to včas.
LZ: A ještě jsou často překvapeni, že to navýšení cen je tak mírné.
Podíváme-li se na dřevostavby obecně, zvyšuje se jejich podíl na českém stavebním trhu?
LZ: V roce 2020 bylo v Česku postaveno 18 tisíc domů, z toho šestnáct procent byly dřevostavby. Od té doby se ten podíl zvyšoval o 5,5 procenta ročně. Celkově se v Česku na trhu dřevostaveb rodinných domů aktuálně hraje o zhruba čtrnáct miliard korun ročně. V rámci celé EU je to 324 miliard. Pokud k tomu připočteme bytové domy, je to za celou EU 900 miliard korun. A my umíme i byty. Naše bytové domy v České republice i v Rakousku stojí už deset let, takže jsme na to připraveni.
Jak dřevěné rodinné a bytové domy vnímá odborná veřejnost?
JB: Jelikož se angažujeme v několika asociacích, ať dřevařských, či stavařských, mohu říct, že všichni berou Rýmařov jako absolutního lídra, naše stavby považují za kvalitně a efektivně postavené a oceňují i pozáruční servis. Sám jsem byl překvapen, jak dobré jméno na odborném trhu máme, a týká se to jak rodinných, tak bytových dřevostaveb. Naše bytové komplexy stojí kromě tuzemska a Rakouska také v Polsku. Na některé z nich jsem se byl nedávno osobně podívat a lidé jsou spokojení, dobře se jim v těch bytech žije.
Těžištěm ale do budoucna zůstávají rodinné domy?
LZ: Ano, tam je Rýmařov dlouhodobě vyprofilovaný, ale zkušenost s bytovými domy máme více než pozitivní a chtěli bychom tuto část developmentu nadále rozvíjet. Zároveň bychom rádi stejnou vlastní technologii použili i v segmentu kancelářských budov a industriálních staveb. Zvažujeme třeba možnost výstavby větrných elektráren ze dřeva, respektive z CLT panelů, které by byly spolu se soláry součástí našich parků. V Nizozemsku už takové větrníky stojí.
JB: Pokud jde o bytové domy ze dřeva, jsme jedni z mála, kteří s nimi mají dlouhodobou zkušenost. Hodně jsme se toho na nich naučili. To ostatní teprve čeká. Jezdí za námi dvě skupiny developerů. Jedni si chtějí nechat domy postavit od nás, druzí přijedou s partou projektantů a věří si, že to s pomocí subdodávek zvládnou sami. Ty čeká prozření, že to není tak jednoduché. Chce to know-how, které my máme, a to jak v oblasti bytových domů, tak u jiných, větších celků, jako jsou kancelářská centra či výrobní haly. Ovšem to nebyl dříve náš hlavní byznys. Proto u nás vzniká, dá se říci, nová divize, která se bude věnovat těmto segmentům pořádně.
Vidíte v komerční výstavbě větší potenciál než v organickém rozvoji divize rodinných domů?
LZ: Je to součást strategie, ale nechceme jít jen touto cestou. Z hlediska marží mohu otevřeně říct, že je to zajímavější cesta. Do tohoto segmentu nyní vstupují velcí hráči se silnou značkou, což nám dělá skvělou službu, protože celý segment získá na důvěře a my víme, že stavět umíme dobře.
Co považujete za největší brzdu prodejů dřevostaveb v Česku kromě již zmíněného zdražení hypoték?
LZ: Byla to legislativa. Ta se uvolňuje. Teď to jsou materiály a hypotéky, ale to je dočasná věc. Energetika je problém z pohledu výroby, ale z pohledu odbytu jsou vysoké ceny energie naopak výhoda, protože naše domy jsou energeticky velmi nenáročné. A pak je tu jeden měkký faktor, a to je přetrvávající nedůvěra v tento typ staveb. I tady ovšem vidíme zlepšení. Jednak naše realizace hovoří samy za sebe, jednak je tu zmíněný vstup velkých developerů a pomáhá nám také silný trend ESG.
Jak se vyvíjí poptávka po dřevostavbách v západní Evropě?
JB: Když předloni začala stoupat v Česku inflace, dalo se tušit, že zdejší trh zpomalí. Takže jsme se zaměřili na zahraničí, kde inflace nebyla taková. Zejména na Rakousko, Německo a nově Švýcarsko, což jsou trhy, kde mají dřevostavby silnou tradici. Sám ve Švýcarsku obvykle bydlím v hotelu provozovaném ve 250 let staré dřevostavbě. Nám hraje do karet, že je tam velmi drahá lidská práce, takže je tam snaha maximum vyrobit v hale, prefabrikovat, a na samotné stavbě strávit minimum času. Umíme vše potřebné vyrobit v Česku, za rozumné peníze to přepravit na západní trh, tam to smontovat a stále jsme pod náklady, za něž by se dům stavěl v Německu nebo ve Švýcarsku.
Byla cesta na švýcarský trh snadná?
LZ: To byl Jirkův nápad a také si to celé odpracoval.
JB: Jde o hodně tradiční a hodně stabilní trh. Díky tomu jsou tam i relativně stabilní marže. Nebyla tam taková inflace a máme tam dobrého partnera. Založili jsme vlastní pobočku, splňujeme všechny legislativní požadavky, řadu věcí realizujeme s místními firmami, které nám zase pomáhají se stavebním řízením. Takže vznikla taková komunita a daří se nám růst. Letos tam budeme stavět dvacet domů, příští rok už dvakrát tolik.
LZ: Jak ve Švýcarsku, tak v Německu je RD Rýmařov kromě vlastní výstavby také dodavatelem domů dominantním hráčům na tamních trzích dřevostaveb, což vyžadovalo spoustu práce.
JB: Dnes jsme začali stavět testovací dům pro významného německého partnera. Je to náročné, jsou tu čtyři lidi z Německa, kteří hlídají každý proces včetně souladu s certifikací pro německý trh, kterou jsme si museli udělat. Jsou spokojení, ale pro nás to znamená například práci s novým softwarem a investice do posílení projektantské části. Čerstvá informace je, že budeme v německém Mannheimu otevírat vzorový dům, kde budeme mít vlastní obchodní zastoupení. A o podobném vzorovém centru nyní jednáme i ve Švýcarsku.
Plánujete spíše expanzi do dalších zemí, nebo posilování podílu na trzích, kde již působíte?
LZ: Mě zajímá naplnění naší vize, a tou je dosáhnout jednoprocentního podílu na trhu EU. Na Jirkovi je vybrat země, kde to bude možné realizovat.
JB: Člověk je z principu tvorem líným. Takže když už věnuje nějakou energii tomu vstoupit na nějaký trh, chce ho samozřejmě spíše vytěžit, než by šel někam jinam a tam opakoval znovu všechny náročné procedury. Takže mým cílem je rozvoj aktivit v Německu a Švýcarsku. V Německu bychom chtěli být v příštím roce na počtu 200 domů. V Rakousku je růst pomalejší. Ale minulý týden jsme vezli dům do Belgie, před třemi týdny do Anglie, takže máme i tyto první vlaštovky, kterými testujeme nové trhy. Vědí o nás i v Chorvatsku, Srbsku, Makedonii.
U rodinných domů jste schopni nabídnout jak katalogové stavby, tak individualizované pro bohatší klientelu. Na který segment se více soustředíte?
JB: Dnes jsou do značné míry individualizované všechny naše stavby. Typický průběh je, že přijdou zákazníci, prohlédnou si katalog, něco si vyberou a dodají: „Tady by se nám líbilo mít šatnu, ložnici tady, zvětšit obývák…“ Takže dnes osmdesát procent tvoří takto individualizovaná výroba. Máme tedy nabídku typových domů, ale díky týmu zkušených inženýrů a projektantů jsme velmi flexibilní. Z těch osmdesáti procent pak malou část, zhruba desetinu, tvoří opravdu domy individuální za desítky milionů. A je tu ještě jeden rozměr individualizace. Chodí za námi klienti se studiemi na rodinné domy, které nakreslili projektanti bez zkušeností s dřevostavbami. My takový projekt překreslíme a klient získá stejně velký dům, ale s výrazně vyšší užitnou podlahovou plochou, protože naše příčky a stěny jsou při zachování všech vlastností tenčí. Toho využívají i developeři, kteří mohou pak vykázat více metrů užitné plochy na stejné zastavěné ploše.
Za jak dlouho od podpisu smlouvy se nový majitel stěhuje do hotového domu?
JB: Podobně se ptá hodně lidí. Počítám-li s tím, že máte pozemek a vyberete si typový dům, za měsíc a půl máte od nás podklady na stavební povolení. V případě nějakých změn projektu to zabere tři měsíce. Od dubna budeme po celé republice vyřizovat stavební povolení i interně. V Česku jsme postavili přes 26 tisíc domů, takže naši dokumentaci zná většina stavebních úřadů. Řízení běží měsíc až měsíc a půl. Jakmile máme povolení, zaplánujeme váš dům do výroby, což zabere dva a půl měsíce. Poté u vás na pozemku zastaví jeřáby a kamiony a za tři dny máte dům pod střechou. Zbývající práce zaberou další dva až tři týdny a můžete bydlet. Celý proces tedy zabere šest měsíců.
Jaké jsou cíle RD Rýmařov pro letošní a příští rok?
JB: Pro nás je podstatné, že v situaci, kdy si všichni okolo stěžují, že nemají co stavět, my máme plno. Letos očekávám nárůst objemu o patnáct až dvacet procent, důležité ale je, že bude posilovat náš tržní podíl. Jestliže počet postavených dřevostaveb v Česku letos meziročně klesne z 2800 na 1500, může se náš tržní podíl i zdvojnásobit. A do dvou let můžeme zdvojnásobit i obrat.
LZ: Rosteme obratově, rostou nám marže a ukusujeme větší tržní podíl. To je přesně náš cíl a navzdory složité době, která teď na stavebním trhu panuje, se nám tento cíl daří naplňovat.
Jaké jsou strategické cíle do roku 2030?
LZ: Naše meta je dosáhnout a překonat obrat deset miliard korun. Vzhledem k velikosti celoevropského trhu, na který s RD Rýmařov míříme, to není vůbec nereálná meta.
JB: Máme k tomu i odpovídající plán. Svůj certifikovaný stavební systém budeme dodávat ostatním stavebním firmám s tím, že jsme schopni realizaci předat v jakékoli fázi stavby. Máme i další konkurenční výhody, jako třeba certifikaci na požární odolnost dřevostaveb. Další obrovské téma je uhlíková stopa ve stavebnictví, brzy budeme muset dělat ESG výkazy, a tady máme zase výhodu, třeba pokud jde o přístup k financování. Už teď se ví, že za pár let bude absolutní nedostatek kapacit na výrobu dřevostaveb. Když k nám přijede někdo z Evropy a vidí rozsah a velikost naší výroby, většinou slyšíme, že něco takového už v Evropě těžko půjde postavit. A my jsme připraveni evropský trh obsloužit.
Velkým tématem dneška je také digitalizace a automatizace výroby. Jak to v tomto ohledu vypadá v RD Rýmařov?
LZ: Jedním z pilířů naší strategie je provozní dokonalost. Je to extrémně důležité téma, sledujeme možnosti a líbí se nám jedna technologie ABB, takže teď pracujeme na projektu, jak by implementace digitalizace od A do Z mohla vypadat. Zároveň to ale není jediná varianta, scénářů je více.
JB: Mám s těmito projekty spojen jeden otazník, a to je obava o dostatek kvalifikovaného personálu, který by byl schopen takovou hi-tech výrobu obsloužit. Obzvlášť v našem regionu. Už teď je takových lidí nedostatek, protože je vysál automobilový průmysl. Zatím tedy jdeme cestou postupných kroků, loni jsme v technologiích proinvestovali 45 milionů korun, letos to bude dalších 30 až 40 milionů.
V jednom z předchozích rozhovorů zaznělo, že cílem RD Rýmařov je také stát se soběstačným v dodávkách dřeva. Podařilo se to?
JB: To bychom museli vlastnit tisíce hektarů lesa – a tak to není. Pomáháme s výsadbou, ale soběstační nejsme. Nicméně k lesnímu hospodářství je třeba říct, že dřevní hmoty v Česku dlouhodobě přibývá. A aby lesní hospodářství prosperovalo, musí se o lesy někdo starat a být za to zaplacen. A zaplacen bude tím lépe, čím vyšší přidanou hodnotu bude mít výroba, na niž se to dřevo použije. Taková je třeba naše výroba, na rozdíl od pokácení stromů a vývozu kulatiny.
LZ: Soběstačnost je jednou ze strategických vizí RD Rýmařov a celé skupiny Progresus. Pracujeme na tom, ale jedná se o dlouhodobé projekty, jejichž výsledky uvidíme až v delším časovém horizontu.
Lukáš Zrůst
V roce 2021 spolu s Lukášem Foralem založil a vede skupinu Progresus Invest Holding. Jako insolvenční právník má za sebou desítky úspěšně dokončených insolvenčních řízení. Řídil také tři restrukturalizace podniků, z nichž největší měl roční obrat přes tři miliardy korun. Prošel řadu vrcholných manažerských pozic. V roce 2019 vedl podniky s obratem přesahujícím pět miliard korun a zaměstnávající přes 3000 zaměstnanců.
Jiří Buchal
Zkušený manažer se zaměřením na krizový management výrobních podniků. V současné době vede výrobní závod RD Rýmařov a řídí nově vznikající energetickou divizi RD Energy zaměřující se na obnovitelné zdroje. Je místopředsedou představenstva Marina Lipno, družstvo. V minulosti působil jako finanční ředitel ve skupině RSJ a na vysokých manažerských pozicích v bankách HSBC a Citibank. Než se ujal expanze jedničky na trhu dřevostaveb RD Rýmařov, řídil jako krizový manažer sklárny Crystalite Bohemia ve Světlé nad Sázavou a v Květné.
