Proč jste se v Colliers rozhodli spojit vedení oddělení Workplace Advisory a Office Agency?
Jana Vlková: Propojení obou oblastí je dnes standardem. Většina klientů kromě toho, že hledá kancelář, také řeší, jak v kanceláři budou zaměstnanci sedět, jak ji budou využívat, jak má vypadat. Synergie mezi odděleními se během posledních let zvětšovaly. Klienti díky tomu, že vše řeší v rámci jednoho balíku, získávali velkou přidanou hodnotu. Nemusí hledat nejdříve kanceláře a pak někoho, kdo jim poradí s pracovním prostředím, a poté někoho dalšího, kdo to pro ně postaví. Propojení dává mnohem větší smysl, protože celá služba je pro klienta rychlejší, efektivnější a celkově je komunikace k takovému komplexnímu projektu snazší. Vidíme, že tímto směrem jde v postcovidové době celý trh.
Mění se pohled firem na hybridní způsob práce?
Jana Beeby: Před pěti lety byla možnost vzdálené či hybridní práce brána jako benefit. Dnes je to standard. Potvrzují to nejen firmy, ale i kandidáti. Všichni s ní počítají jako s normální součástí pracovního prostředí. Co se stále vyvíjí, je rozdělení práce mezi kancelář a vzdálenou práci. Firmy bojují s tím, proč a jak zaměstnance dostávat do kanceláře. Zda to má pro firmu zásadní význam, nebo ne. Dnes už se nacházíme v nějakém standardním režimu, kdy by lidé do kanceláří měli chodit, ale přitom se obsazenost prostor pohybuje kolem třiceti procent. Velkým tématem tedy je, jakou roli kanceláři v celém pracovním prostředí přiřadit.
Mohou se do budoucna stát kanceláře pro firmy zcela nepotřebnými?
JV: Některé firmy přešly úplně na vzdálenou práci a dokážou tak fungovat, ale velká většina firem, osmdesát až devadesát procent, považuje kancelář za základ firemního prostředí. A realita je taková, že firmy potřebují kanceláře pro udržení kultury a komunikace. Alespoň základní sounáležitost zaměstnance s firmou se tvoří přes fyzické prostředí, do kterého dochází. Takže rozhodně to v současné době není tak, že by bylo velké množství prázdných kanceláří. Firmy dnes postupně přehodnocují, jak s kancelářskými prostory naložit a lépe je využít. Už pochopily, že ve většině případů se kanceláří zbavit nemohou.
Týká se to i moderních oborů, jako je třeba IT?
JV: Nemyslím si, že se IT firmy odlišují, ačkoliv jejich zaměstnanci jsou schopni pracovat odkudkoliv. S covidovým lockdownem a prací z domova spousta lidí opustila své pronajaté byty ve velkých městech, odstěhovala se do regionů, kde část z nich zapustila kořeny. Firmy těmto lidem umožňují pokračovat v práci z domova, ale přesto si potřebují držet kanceláře, protože nabírají hodně nových lidí. Potřebují je školit, poskytnout jim prostředí, kde se sžijí s firemní kulturou, což online a na dálku není dost dobře možné.
JB: Role kanceláře je přesně v tom, že je třeba mít prostor pro předávání know-how a setkávání, kam manažer může svolat svůj tým. I když bude mít tři lidi připojené z domova a pět bude na místě v kanceláři. Nedá se ani říct, že většina IT zaměstnanců pracuje z domova. Nemalá část nemá doma vhodné zázemí, nemohou se soustředit, nemají doma dostatečné technické vybavení, vyhovuje jim kolektiv a podobně.
Některé prostory dnes ve firmách zejí prázdnotou, jídelny, fitka či relax zóny. Jaká je jejich budoucnost?
JB: Záleží na velikosti firmy. Pro velké organizace s několika sty či tisíci zaměstnanci má fitko v kanceláři pořád smysl, protože se najde dost jedinců, kteří ho využijí. U firmy o sto až dvou stech lidech je ta pravděpodobnost mnohem menší a pak nemusí dávat smysl. Například u jedné malé firmy s méně než stovkou lidí jsme prostor pro cvičení, po covidu nevyužívaný, proměnili na zasedací místnost vybavenou pro hybridní práci. Vidíme, že lidé do kanceláří míří primárně za aktivitami, které dělají společně, jako je socializace, brai storming, sdílení informací. Individuální aktivity se lidé naučili dělat mimo kancelář. Další trendy je velice těžké odhadnout s tím, jak se firmy mění a digitalizace postupuje. Nejsme schopni říct, zda, když někdo udělá ve firmě školku nebo fitko, bude takové zařízení mít využití. Je stále nutné ptát se zaměstnanců, co od kanceláří očekávají.
Součástí kancelářských budov jsou i parkoviště. Je o parkovací místa stále takový zájem jako v minulosti?
JV: Poptávka po parkovacích místech ke kancelářským prostorům stále přetrvává. Ačkoli bych očekávala, že se postupně bude zmenšovat. Snažíme se firmy edukovat, vést je k možnosti nepřidělit parkovací místo jednomu zaměstnanci, ale naopak stání v garáži ve firmě sdílet. Tím se podstatně navýší využitelnost a kapacita pronajatých parkovacích míst. Některé firmy na to slyší, některé tam ještě nedospěly. V letních měsících se zvyšuje také poptávka po uskladnění jízdních kol a parkování motorek. Dalším trendem jsou elektromobily, jejichž nabíjení ve firemních garážích začíná být velkým tématem.
Hrají dnes při náboru zaměstnanců kanceláře a jejich vybavení velkou roli?
JB: Firmy, které chtějí přilákat a udržet dobré zaměstnance, musí nabídnout jak kvalitní fyzické prostředí kanceláří, tak kvalitní benefity. Zaměstnanecké benefity a prostředí kanceláří jdou dnes ruku v ruce a uchazeči hodně řeší celkovou atmosféru firmy podpořenou kancelářemi a firemní kulturou. I sociální média a firemní komunikace na sítích jsou jedním z důležitých faktorů při rozhodování uchazečů o přijetí nabízené pozice ve firmě. Už na pohovoru vnímají prostředí kanceláří, atmosféru nebo třeba ergonomii pracoviště. Týká se to všech věkových kategorií, ale mladší generace zaměstnanců je k těmto faktorům mnohem vnímavější.
JV: Důležitá je také dobrá dopravní dostupnost a služby v okolí budovy. Nestačí mít jen holou budovu nad stanicí metra. Velkou roli dnes hraje okolí kanceláře, jako je například zeleň, služby, restaurace a obchody v okolí. Kancelář se má pro zaměstnance stát destinací v širokém smyslu slova. Akční rádius je do deseti minut chůze, třeba i kvůli délce obědové pauzy.
Vybírají si tedy uchazeči zaměstnavatele podle pracovního prostředí?
JB: Mladí lidé hledají sobě blízkou komunitu, na design hledí proto, že mají pocit, že komunita tomu vzhledu bude odpovídat. Podíl mladých do třiceti let je menší, tvoří třeba desetinu zaměstnanců. Zaměstnavatelé spíše řeší mezigenerační otázky, protože mají lidi ve věku 25 a také 60 let. Jak jim vyjít vstříc, aby fungovali jako sourodý tým. Někdo má děti a rodinu, někdo je svobodný, do hry vstupuje i diverzita. Cílem je všem vyjít maximálně vstříc.
Odlišuje se Česko nějak v přístupu ke kancelářím od západní Evropy?
JV: Zatímco u nás se ještě drží uzavřené kanceláře, a především manažeři se jich nechtějí vzdát, tak třeba v Londýně se už dnes považuje za téměř neakceptovatelné, když má někdo uzavřenou kancelář. Manažeři většinou sedí s řadovými zaměstnanci, aby byli a ukázali, že jsou součástí týmu. Během covidu si lidé viděli do domácností, hierarchická struktura firmy se zploštila a kolegové se sobě navzájem zlidštili. Takže i to přispělo v mnoha ohledech k větší rovnoprávnosti mezi nadřízenými a podřízenými. Bavíme se téměř výhradně o soukromé sféře. Nemáme v posledních dvou letech zkušenost s úřadem, který by byl ochotný přejít na koncept otevřených kanceláří. Technologicky i designově prostory státních institucí zůstávají pozadu a využití kanceláří není na úrovni soukromého sektoru, stále je co dohánět.
Pozorujete v Česku nějaký aktuální trend v designu kanceláří?
JB: Trendem je, aby zaměstnanec měl pocit, že nesedí jen v neinspirativní šedé kanceláři. I díky našemu poradenství se více řeší barvy či akustika. To výrazně dotváří komfort prostředí. Aktuálně jsou tématem například polohovatelné pracovní stoly. Do kanceláří ano, či ne, a pokud ano, tak pro všechny zaměstnance, nebo jen částečně. Stojí dvojnásobek toho, co standardní typ, takže pro firmy jde o zásadní rozhodnutí, zda do jejich pořízení investovat. Pro představu, jeden metr čtvereční moderního kancelářského prostoru, nového, ergonomického, designově atraktivního a technologicky vybaveného dnes stojí kolem dvaceti tisíc korun a více. Firma tedy očekává, že takovou investici budou nakonec zaměstnanci využívat a ocení ji.
Kam se posunou kancelářské prostory v horizontu deseti let?
JV: Během nadcházejícího desetiletí bude design kanceláří hodně využívat vybavení, které není spojené s budovou a dokáže se rychle přizpůsobit tomu, jak se mění velikosti týmů a fungování firmy. Jde o řešení, která nejsou dodávána klasickými stavebními firmami, jsou snadno rozložitelná a přemístitelná. Už nejde jen o skleněné příčky v rámech, ale přemístitelné telefonní budky či minizasedačky. Dalším trendem je autentický design kanceláří, kvalitní vnitřní vybavení a zeleň, aby vnitřní prostředí kanceláří bylo z hlediska wellbeingu co nejlepší. Technologické firmy už dnes pracují s novým setupem a vybavením zasedacích místností, které podporují hybridní práci tak, aby zážitek ze schůzky byl srovnatelný mimo kancelář i v kanceláři. A nelze pominout ani koncept práce ve virtuálním světě, od meetingů přes sdílení informací až po společnou práci v jedné virtuální místnosti. To vše má zásadní dopad na roli kanceláře, na její vybavení a využití. Nicméně uvidíme, do jaké míry budou tyto nové technologické možnosti využívané a uvedené do praxe.
Jana Vlková
V Colliers pracuje od roku 2012. Od roku 2019 působí v roli ředitelky oddělení Workplace Advisory. Od letošního léta řídí jak oddělení Workplace Advisory, tak Office Agency. Je zodpovědná za oblast služeb pro kancelářské nájemce včetně poradenství pro pracovní prostředí.
Jana Beeby
S roční přestávkou působí v Colliers od roku 2014. Nejprve jako specialista průzkumu trhu a marketingu, od roku 2016 jako konzultantka v týmu Office Agency a nejnověji jako konzultantka v oddělení Workplace Advisory.
