Dřevostavbami se zabýváte od založení ateliéru Prodesi. Jak z pohledu architekta vnímáte dřevo ve srovnání s jinými materiály?
Pro dřevo mluví několik pragmatických důvodů a k nim se přidává ještě emoce. Je to měkký, příjemný, přírodní materiál. Zásadní argument je obnovitelnost, protože les neustále dorůstá. Je to snad jediná stavební surovina, která se takto obnovuje. Výhoda také je, že se do staveb ukládá ve dřevě zachycený oxid uhličitý. Navíc dřevo se dá dobře opracovat, máme dnes také moderní technologie, kterými umíme dřevo slepit nebo jinak spojit, a vytvořit tak dlouhé nosníky nebo křížem lepené panely (CLT). Je to průsečík přírodní technologie a high-tech.
V čem spočívá tento high-tech prvek?
Ve výrobnách křížem lepených desek na jedné straně vstupuje jen hrubě naformátované řezivo, kde se ho ujmou roboti, obráběcí stroje, CNC stroje, které desky slepí, vymodelují a vyřežou přesně tak, jak to na počítači navrhneme. Na konci tak máme elementy, které na stavbě během pár hodin nebo dní smontujeme, a máme hrubou stavbu.
Umožňuje vám dřevo jako architektovi dělat dům jinak?
Jako architekt musíte dřevo respektovat. Každý materiál umí něco jiného. Třeba beton vypadá se dřevem dobře, takže dost často tyto materiály kombinujeme. Co dokážete udělat z betonu, to uděláte i z CLT panelu. Tyto technologie nám umožňují tvarovat architekturu jiným způsobem, protože z CLT desky vyřežete tvar, jaký potřebujete. Můžeme udělat dřevo uvnitř pohledové, což je trend, který razíme. Dřevo totiž má i určitou terapeutickou funkci, lidé se v jeho blízkosti cítí dobře, podporuje soustředění, podporuje zdraví.
Dají se ze dřeva postavit i velké veřejné budovy?
Shodou okolností dánské architektonické studio BIG, které vyhrálo s návrhem nové pražské filharmonie, získalo zakázku na nový letištní terminál v Curychu, který bude kompletně ze dřeva. Určitě by šel udělat i z oceli, ale dřevo té stavbě dá jinou atmosféru. Architektka Zaha Hadid vytvořila ze dřeva stadion. Olympijský stadion od Kengo Kumy v Tokiu je částečně také postavený ze dřeva.
Pevností se dřevěné materiály vyrovnají třeba oceli nebo betonu?
V některých parametrech je i předčí. Přitom řadu vlastností dřeva pořád naplno nevyužíváme, protože nejsou dostatečně otestované při použití ve velkých budovách. V Česku legislativa říká, že dřevostavba nesmí být vyšší než dvanáct metrů požární výšky. Dlouhodobě se pracuje na změně této normy, abychom se dostali na úroveň vyspělých států, kde se mohou stavět čistě ze dřeva budovy vysoké 22 až 25 metrů. To už je osm nebo devět pater.
České omezení vyplývá z obavy o požární bezpečnost?
Ano, jenže to je norma z 50. let, která vůbec nezohledňuje moderní technologie. Dnešní dřevěné profily mají lepší požární odolnost než ocel.
Nejvyšší dřevěná budova v Norsku má osmdesát metrů, plánují se stometrové mrakodrapy. Jak vysoké budovy se dají ze dřeva stavět?
U těch mrakodrapů je to spíš dobré PR. My tady nepotřebujeme stavět tak vysoké budovy. Pro nás je zásadní, aby padlo omezení na výšku budovy ve čtyřech pěti patrech. A abychom se posunuli ke stavbám sedmi či osmi pater, což jsou běžné budovy. Technologie, inženýry i dodavatele na to u nás máme připravené.
Výšková budova ze dřeva se staví podobně jako z betonu, tedy je to skelet z trámů a CLT desek, na kterém je fasáda a uvnitř dřevěné příčky?
Kdyby to byla administrativní budova, tak bude v principu konstrukčně vypadat podobně jako zděná stavba. Místo betonového skeletu by byl dřevěný. Na sloupech budou stropy z CLT desek místo těch betonových. U bytových domů bychom použili stěnové systémy. Výhodou dřeva je, že když se doplní o sádrokartonovou předstěnu, tak má velmi dobré akustické vlastnosti. U některých projektů pracujeme i s prostorovou modulací, kdy si necháme vyrobit jednotlivé moduly a z nich se pak budova během velmi krátké doby sestaví.
Modularita je hodně skloňovanou výhodou dřevostaveb, kdy se jednotlivé moduly pro stavbu vyrobí někde v továrně. Do jaké míry se z takových modulů dají postavit architektonicky zajímavé domy?
Prefabrikace samozřejmě snižuje pracnost a náklady na staveništi. U velkých projektů, například administrativních budov, je pohled na prefabrikaci jiný. Když máte velkou budovu, tak zvažujete, jak ji udělat optimálně a s flexibilní vnitřní dispozicí v jakékoliv technologii. Takže ji jednoduše rozdělíte na různé moduly, které pak můžete vyrobit efektivněji a budovu z nich složíte. Stejně se dělají i fasády na dnešní administrativní budovy. Samotná prefabrikace architekta neomezuje. Pražský tančící dům je také postavený z předem vyrobených dílů a na originalitě architektury to nic neubralo.
Za jak dlouho se dá postavit dřevěný rodinný dům?
Hrubá konstrukce vyroste za dva až tři dny. Pokud bude poskládaný z prefabrikovaných dílů, kde budou už okna a fasáda, tak za pět až šest týdnů máte dům na klíč. U větších staveb jsme schopni za týden postavit jedno patro činžovního domu. Už chystáme projekty, u nichž víme, že během čtyř týdnů jsme schopni mít hrubou stavbu čtyřpodlažního domu.
Co s ekonomikou dřevostaveb udělal růst ceny dřeva v posledních dvou letech?
Zdražení naštěstí netrvalo moc dlouho a už jsme zase s cenami níž. Nespadly úplně na stejnou úroveň jako před zdražením, ale už jsou na rozumné úrovni. Skoro bych řekl, že před covidem bylo dřevo neúměrně levné. Takže cena jen dohnala kupní sílu. Je ale pravda, že jsme kvůli zdražení dřeva přišli o několik zakázek, protože zákazníci by stavbu finančně neutáhli.
Je dřevostavba levnější než zděný dům?
Dřevo není v principu levný materiál, ale není ani výrazně dražší než materiály pro zděné domy. Musí se s ním správně zacházet. Kdybyste stavěl administrativní budovu nebo bytový dům ze dřeva, tak se dostanete aktuálně v nákladech možná o pět nebo deset procent výš než u zděné budovy, ale získáte prémii v podobě udržitelnosti, atmosféry, rychlejší výstavby, což je také důležité. S přibývajícími realizacemi se ceny různých byť nových technologií přibližují a dřevo není výjimkou.
V Česku máme hodně lesů, ale spousta dřeva se bez přidané hodnoty vyveze do zahraničí. Vy stavíte z českého dřeva?
Z velké části. Nemáme ale doktrínu, že bychom dohledávali původ veškerého dřeva na našich stavbách. Je pravda, že v českých výrobnách se zpracovávalo dřevo z Ukrajiny a dalších východoevropských zemí a české dřevo končilo v Rakousku nebo v Německu. Nicméně v Česku je dost domácího dřeva, aby se z něj dalo stavět více než dnes. Je dobře, že už zde vzniká více výrobních kapacit, které umí dřevo zpracovat. Stora Enso, což je velký světový hráč, bude spouštět vysokokapacitní linku na výrobu CLT panelů. A další firmy podobné investice chystají. Jsou to jak nadnárodní, tak i české velké i střední firmy, které z českého dřeva dokážou vyrobit sofistikovaný výrobek.
V Česku se podíl dřevostaveb na nových rodinných domech pohybuje kolem dvaceti procent. Je prostor stavět ze dřeva více?
Dvacet procent je fantastické číslo. Když jsme začínali před dvaceti lety, tak to bylo necelé procento.V německy mluvících zemích je tento podíl kolem čtyřiceti procent. Takže prostor pro růst existuje. Ten ale nebude skokový. Když za deset let budeme na třiceti procentech, tak to bude dobré.
U klasické stavby v průběhu celého životního cyklu vzniká zhruba osmdesát procent CO2 až při provozu domu. Jak z tohoto pohledu vychází dřevostavba?
To, že samotná stavba dřevěné budovy má výrazně nižší uhlíkovou stopu, je významné a neměli bychom to opomíjet. V provozu mají dřevostavby určité výhody z pohledu nízkoenergetických technologií. Ale už neplatí, že zděný dům se nedá udělat nízkoenergeticky. Není pravda, že jenom dřevostavba může být pasivní dům. Rozdíl je v tom, že stěny u dřevostavby nebudou tak široké, takže dostanete větší podlahovou plochu. I dřevostavbu ale musíte zateplit, musíte pracovat se solárními zisky, snažíte se o kompaktní tvar, pracujete se stíněním. Tím vším dosahujete lepších energetických parametrů.
Musí se v dřevostavbě pracovat jinak s vytápěním, když dřevo neakumuluje teplo tolik jako cihly nebo beton?
Pamatuji si dobu, kdy se dřevostavbám vytýkalo, že neakumulují teplo. Ale přitom to nedává úplně smysl. Dnes máte sofistikované způsoby vytápění a regulace a díky nim v dřevostavbě energii na topení mnohem efektivněji využíváte. Nemusíte vyhřívat stěny. Místnost vytopíte rychle. Ona sice po vypnutí topení relativně rychle vychladne, ale není to tak, že během pár minut vám bude zima. Významný efekt má ale dřevostavba v létě. Když zapadne slunce, tak se klima uvnitř rychle vrátí na příjemnou úroveň. To znamená, že v dřevostavbě nepotřebujete klimatizaci nebo ji můžete mít s mnohem nižším výkonem.
Mohly by dřevostavby pomoci ve městech, aby se omezovaly tepelné ostrovy, které obyvatelům znepříjemňují život?
Tím, že nemáte klimatizaci nebo ji máte menší, tak nepřispíváte tolik k ohřívání venkovního vzduchu. Fasády dřevěných domů nesálají tolik tepla. Takže když máte čtvrť z dřevostaveb a jsou tam stromy, je tamní klima výrazně příjemnější. S tím u různých projektů také pracujeme.
S provozem domu souvisí i údržba. Jak náročná nebo nákladná je údržba dřevěného domu?
Stejně jako u jiné fasády, tak i u té dřevěné musíte po 25 nebo 30 letech určitý zásah udělat. Co se týče samotné konstrukce, tak o tu nemusíte nijak zvlášť pečovat. Snad jen obnovit jednou za čas povrchovou úpravu, pokud je pohledová. Životnost dobře navržené a zabudované konstrukce je stovky let.
Dřevo na fasádě ale zešedne mnohem dřív. Není to jeho slabá stránka, že dům vypadá jako nový jen několik let?
To je dáno tím, že jde o přírodní materiál. Není to chyba. Řada klientů naopak tuto vlastnost u rodinných domů vyhledává. Jiná situace je třeba u korporátních klientů, kteří nechtějí, aby to vypadalo, že sídlí v neudržované budově. Existují speciální nátěry, třeba na bázi nanotechnologií, které zachovají původní barvu dřeva. Pak jsou i další možnosti. Hodně se používá opalované dřevo. Tam po pěti nebo šesti letech dům pořád vypadá jako na začátku. Dá se pracovat i s kombinací, kdy exponovaná místa mají klasickou omítkovou fasádu, a místa, která jsou více chráněná, jsou obložená dřevem.
Na jakých nejzajímavějších projektech teď pracujete?
Osobně jsem se posunul od rodinných domů k větším projektům. Teď připravujeme několik bytových domů, děláme na sídlech firem, administrativních budovách či škole. Máme příjemné portfolio z různých typů staveb. V Podkrkonoší budeme stavět průmyslovou stavbu včetně skladových prostor ze dřeva pro firmu, která se hlásí k ekologii a chce pro zaměstnance příjemné pracovní prostředí. Na Slovensku děláme velkou administrativní budovu pro veřejného investora, což je velká výzva.
Je něco, co byste si jako architekt chtěl jednou ze dřeva postavit?
Určitě nějakou výraznou veřejnou budovu. Ale lákají mě i industriální a administrativní budovy, i když to vypadá, že to jsou běžné stavby. Láká mě jít na hranu možností té technologie. Když posloucháte statiky, experty na požární bezpečnost, techniky a jejich argumenty a zapracujete je jako architekt do projektů, tak zjistíte, že tyto hranice jsou mnohem dál, než se původně zdálo.
Pavel Horák (43)
Patří mezi přední propagátory moderních dřevostaveb v České republice. Se dřevem jako hlavním stavebním materiálem pracuje již přes dvacet let. Po absolvování Fakulty architektury ČVUT v Praze spolu s architektem Václavek Zahradníčkem založili ateliér PRODESI, který se věnuje výhradně dřevostavbám, a později sesterskou společnost DOMESI, která tyto stavby realizuje.
