Pamatujete si na své první hodinky?
Samozřejmě, dostala jsem je kdysi od manžela. Jsou to Cartier Tank Française, dodnes je mám a stále je nosím.
Jak jste se dostala k hodinkám coby předmětu podnikání?
V roce 1996 jsme s manželem přijali nabídku zastupovat na českém trhu značku Montblanc. Začali jsme jezdit na prestižní výstavu SIHH do Ženevy, kde nám byly každoročně prezentovány novinky, a protože Montblanc patří do skupiny Richemont, byly tam k vidění i hodinky od značek jako Cartier, Piaget, IWC a dalších. Hodinařina mě fascinovala, spojuje v sobě tradici a řemeslnou zručnost. Hodinky lidem navíc slouží jako úložka peněz, je to dobrá investice, takže jsem v oboru viděla potenciál. V Česku jsme sice nebyli prvním prodejcem luxusních hodinek, ale díky tomu, jaké značky zastupujeme, jsme se za dvacet let stali lídrem v oboru.
Carollinum jste založila před více než dvaceti lety, které milníky pro vás a pro firmu byly za tu dobu nejzásadnější?
Jako milník vnímám rok 2002, kdy jsme otevřeli butik v Pařížské ulici. Bylo to pro mě z osobního pohledu velmi náročné období, nedlouho před otevřením mi zemřel manžel. Práce mi tehdy dodávala sílu. Jenže místo toho, abychom rozjeli byznys, kvůli němuž jsem se hodně zadlužila, zažívali jsme samé peripetie. Vykradli nás, přišly povodně… Vše jsme ale nakonec zvládli, a možná nás to ještě víc stmelilo a nabudilo. Už za dva roky od otevření se nám podařilo získat šestnáct významných hodinářských značek. Klíčové bylo zastoupení Rolex, které jsme dostali v roce 2004, a o rok později přišel Patek Philippe, což vygradovalo tím, že jsme se mohli stát provozovatelem monobrandových butiků těchto dvou švýcarských značek.
Jak náročné bylo získat zastoupení Patek Philippe? Jak dlouho trvalo vyjednávání a co v něm rozhodlo?
Byli jsme trpěliví. Jezdili jsme několik let na veletrh do Basileje, kde jsme měli pravidelně smluvenou schůzku s vedením značky. Prezentovali jsme jim naše výsledky a snažili jsme se ukázat, že náš byznys stojí na pevných základech. Protistrana se o našich tvrzeních přesvědčovala po svém: monitorovali nás, pravidelně dělali mystery shopping. Pro získání zastoupení Patek Philippe nicméně pomohlo, že jsme už měli v portfoliu Rolex. Tito dva velikáni se totiž navzájem uctívají, a to i přesto, že jsou si konkurencí.
Jak se proměnily potřeby a požadavky zákazníků během dvou dekád existence Carollina?
Dnes se zákazníci o hodinky mnohem víc zajímají, jejich informovanost neuvěřitelně roste. Proto se nám, myslím, daří prodávat také více hodinek s komplikacemi. Praha je dnes na úrovni velkých evropských metropolí a zákazníci si u nás můžou koupit to, co v Paříži nebo Londýně.
Jakou část vašeho zákaznického portfolia představují vracející se klienti? Jsou spíše věrni konkrétní značce, nebo sbírají různé brandy?
Zákazníci se k nám vrací a v průběhu času kupují různé hodinky. Většinou se od levnějších modelů propracovávají k dražším, komplikovanějším kusům. Začnou třeba se značkou Breitling nebo IWC a postupují k Rolex a Patek Philippe. Je to dáno tím, že se vzdělávají, najdou v hodinkách zalíbení, někteří v nich objeví investiční potenciál. Naším cílem je nabídnout také cenově dostupné značky, jako třeba Hamilton a Mido, a nadchnout pro hodinky i mladou generaci.
Vnímáte na českém trhu nějakou anomálii? Například výjimečnou náklonnost k nějaké konkrétní značce, kterou byste označila za čistě lokální fenomén?
Z námi zastupovaných značek mají velmi dobrou startovací pozici IWC, TAG Heuer nebo Breitling, které se do Československa vozily za první republiky a daly se v omezené míře sehnat i za socialismu. Lidé je díky tomu vnímají v silném spojení s kvalitou. Setkáváme se s tím, že exempláře těchto značek mají klienti již ve sbírce po otci či dědečkovi a rádi by si pořídili nové. Výsostné postavení mají hodinky Rolex, ty se však staly fenoménem napříč zeměmi a kontinenty.
Dovážíte do České republiky značku Mido, která je mimořádně oblíbená na hispánských trzích, nicméně v Česku nemá silnou tradici. Jak náročné je vybudovat u klientů vztah k nové značce?
Dnes už má Carollinum na trhu takovou sílu, že si dovolíme zastupovat třeba právě i méně známou značku. Je to pro nás výzva. Když víme, že se daný brand dobře prodává na jiných trzích, nebojíme se jej nabídnout i českým zákazníkům. Ovšem každá nová značka vyžaduje spoustu práce. Mido zastupujeme velkoobchodně dva roky a dnes tyto hodinky koupíte už na devíti místech v České republice. Jde o kvalitní produkty, hodinky jsou osazené automatickými mechanickými strojky, a cena přitom začíná už na patnácti tisících. V budoucnu budeme pracovat na tom, abychom Mido ještě zatraktivnili třeba prostřednictvím spojení se zajímavými ambasadory.
Jak se stavíte k investičním nákupům hodinek?
Hodinky jsou podle mě nejlepší investicí, přirovnala bych je k investičním obrazům. Jejich potenciál se jasně ukazuje v období ekonomických krizí, s tím již máme zkušenost. Některé hodinářské značky fungují už stovky let a hodinky se dědí z generace na generaci, jsou navíc snadno přenositelné, vezmete si je s sebou kamkoliv. Uložit do nich peníze dává jednoduše smysl.
Zastupujete přední hodinářské značky, nepřemýšlela jste někdy nad založením vlastního brandu? U hodinek je to samozřejmě velice náročné, ale třeba na poli šperků by se tímto směrem dalo uvažovat.
Šperky pod vlastní značkou Carollinum jsme nabízeli, ale byli to právě naši stálí zákazníci, kteří nás vyprofilovali v čistokrevné hodináře.
Hodinky jsou často považovány především za pánskou záležitost. Vyvíjí se v čase zájem žen o kvalitní hodinky?
Ano, ale velmi pomalu. Ženy představují v současné době na českém hodinářském trhu pouze pět procent zákazníků a my bychom se na ně v budoucnu rádi zaměřili. V Česku je mnoho úspěšných žen a na nás je, abychom je pro horologii nadchli a vysvětlili jim, že kvalitní mechanické hodinky jsou symbolem kredibility, prosperity a do jisté míry i společenského statusu.
Jak náročné je udržet si prostory na značkami extrémně žádané Pařížské ulici?
Je to nesmírně těžké, ale Carollinum zvolilo strategii pronájmů od soukromých vlastníků domů. Máme s nimi dlouhodobé korektní vztahy, a proto se nebojíme nenadálých změn. Naproti tomu získat prostory od Městské části Prahy 1 je mnohem komplikovanější, třeba kvůli podmínkám výběrových řízení.
Proměnila z vašeho pohledu podnikatelky pandemie a s ní spojená situace uplynulých měsíců hodinářský trh? Jakou setrvačnost má zpoždění dodávek, výroby i rušení veletrhů? Zaznamenala jste změny v chování zákazníků či obchodních partnerů?
Tento rok byl rozhodně jiný, než jsme zvyklí. Hodinky jsme nevybírali na veletrzích, ale online, objednávky jsme dělali po e-mailu a telefonu. Naše klíčové značky Rolex a Patek Philippe představily novinky se zpožděním, ale u těchto partnerů naštěstí k žádným výrazným změnám nedošlo, poptávka po jejich produkci kontinuálně roste. U ostatních brandů vnímáme menší komplikace v dodávkách a snížilo se i množství představených a vyrobených novinek, nicméně nejde o nic dramatického. Věříme, že už na podzim bude dostupných hodně nových referencí a příští rok bude situace lepší.
Jak vypadá vaše současná osobní sbírka hodinek?
Rozšiřuje se a neustále roste, pořád mě baví ji budovat. Těším se na okamžik, kdy budu mít víc času, abych si všechny svoje hodinky znovu důkladně prohlédla a pokochala se jimi. Taky věřím, že časem najdeme místo a prostor, kde je budeme schopni prezentovat a uvidí je i naši klienti, potažmo všichni milovníci hodinek.
Carollinum je rodinný podnik, předala byste jej v budoucnu ráda svým dětem?
Mám to v plánu, ale po zkušenostech mých přátel, majitelů jiných velkých rodinných firem, vím, že ne vždy všechno, co si s dětmi naplánujete, stoprocentně vyjde. Já firmu zatím neopouštím, takže se ještě uvidí, co nám budoucnost nachystá.
