Fondy kvalifikovaných investorů jsou určeny pro investice nad milion korun. Kolik obvykle investují vaši klienti?
Máme dnes zhruba tři tisíce kvalifikovaných investorů, jejichž průměrná výše investice činí něco přes dva miliony korun. Právě loňský rok byl pro nás z hlediska nových klientů velmi úspěšný. A byl to i rok mnoha změn.
V jakém smyslu?
Založili jsme zhruba dvacet nových fondů, což je podobný počet jako o rok dříve. Velmi rychle nám roste fundraising, což v našem pojetí znamená fondy, které aktivně hledají externí kapitál. Kromě toho se Avant loni v létě přestěhoval ze svého dosavadního sídla v Karlíně na Pankrác, což souvisí se změnou vlastnické struktury.
A také s vaším jmenováním předsedou představenstva a výkonným ředitelem Avantu?
Pavel Doležal, předchozí jediný vlastník Avantu, prodal většinu investičních akcií fondu Avant Group Sicav ovládajícího společnost Avant finanční skupině RN Solutions. Tu vlastní z 95 procent Marek Unčovský, s nímž spolupracuji již třetím rokem a který se stal majoritním vlastníkem Avantu. A protože Marek svůj byznys organizuje z pankrácké budovy City Tower, bylo logické, že se do ní přesune i Avant.
Promítla se změna vlastníka do strategie společnosti?
Základní strategie se nemění. Avant je firma, která si za poslední tři až čtyři roky prošla velmi rychlým obchodním růstem. Pokud to budeme ilustrovat na počtu zaměstnanců, měli jsme na konci roku 2021 oproti stavu na začátku roku 2020 o polovinu víc lidí, 70 namísto 45. A to v době covidu.
Souvisí to s přebytkem kapitálu, který se v ekonomice vyskytuje?
Spíše se změnou uvažování českých podnikatelů. Do jejich povědomí stále více proniká fakt, že existují fondy kvalifikovaných investorů, které mohou využít k rozvinutí svého byznysu včetně expanze po Česku i do zahraničí. Avant má dva typy klientů. Investory, kteří do fondů otevřených pro externí kapitál vkládají své prostředky, a zakladatele vlastních fondů kvalifikovaných investorů, kteří ve svém podnikání dorostli určité velikosti a častěji než dříve docházejí k závěru, že by se jim fondová struktura mohla hodit, aby získali další kapitál. Ten jim může přitéct právě přes investory prvního typu tím, že pro ně vytvoří nabídku investičních akcií.
Fondy kvalifikovaných investorů ovšem na trhu existují již nejméně patnáct let.
Není to novinka, ale v posledních třech až čtyřech letech vidíme rostoucí zájem podnikatelů o těchto věcech uvažovat. Navíc zatímco před pěti až sedmi lety se nově založené fondy týkaly z valné většiny realitního sektoru, ať šlo o komerční nemovitosti, či rezidenční projekty, v posledních třech letech je zaměření fondů daleko pestřejší. Zakládáme fondy, které se věnují například energetice, private equity od malých po střední strojírenské společnosti, a v nabídce máme i fond pro investice do vodního hospodářství v oblasti odpadních vod. Což dokládá, že tento nástroj začíná být poptáván napříč celou ekonomikou.
Zvýšil se zájem o investice do fondů kvůli rostoucí inflaci?
Ve druhém pololetí loňského roku jsme vnímali podstatně větší zájem o investice do našich fondů než v prvním pololetí. Skoro bych řekl, že druhá polovina roku bylo dvakrát tak silnější než první, což se časově shoduje s obdobím, kdy se inflace začala viditelně zvyšovat a média o ní referovat. Má to jednoduché vysvětlení. Český střadatel je v porovnání s ostatními evropskými zeměmi velmi konzervativní a drží velké množství osobního portfolia na bankovních účtech navzdory tomu, že mu nenesou téměř nic. Což při dvouprocentní inflaci možná tolik nebolelo, ale v případě jejího pětinásobku začala řada lidí hledat investiční alternativy. A část z nich se rozhodla pro fond kvalifikovaných investorů.
Od kvalifikovaných investorů by se dal čekat aktivnější přístup k investování. Není překvapivé, že se rozhodli až s rostoucí inflací?
Zní to logicky, ale současně vidím, co nám to udělalo na podzim loňského roku, kdy byl příliv investic doslova enormní. Máme zhruba třicet fondů, které aktivně hledají externí kapitál, a loni se do nich nainvestovalo 2,1 miliardy korun, z toho dvě třetiny přitekly v druhém pololetí.
Které typy fondů měly největší výnos?
Velmi dobře se loni dařilo akciovým fondům, podobně jako akciovým trhům. Například jeden z našich fondů dosáhl pro externí investory zhodnocení 22 procent, což je vynikající výsledek. Letos může být situace složitější kvůli geopolitickým rizikům (pozn. red. – rozhovor se uskutečnil před vypuknutím bojů na Ukrajině). Obecně dobře se loni vedlo také nemovitostním fondům.
O nemovitostech se dlouhodobě mluví jako o investici s velkou stabilitou. Co je na tomto poli hitem?
V posledních dvou třech letech to byly klasicky byty v Praze a Brně a postupně i v krajských a větších okresních městech. Druhou množinou nejžádanějších realitních projektů jsou skladovací prostory a logistická centra a na třetím místě rekreační nemovitosti v Krkonoších či na Šumavě, tedy blízko hranic s koupěschopnou poptávkou i ze zahraničí.
Akcie letos v lednu prošly na americké burze velkým zemětřesením. Jaký vliv mají takové výkyvy na vaše fondy?
Pokud se bavíme o fondech s investicemi do cenných papírů nebo i výhradně do akcií, platí, že když se pohne celý trh, jako tomu bylo v lednu, je to znát i u nás. Tady ovšem přichází výhoda toho, že se zaměřujeme na kvalifikované a tím pádem zkušenější investory, kteří nejsou stejní jako standardní retailoví investoři. Riziko, že se budou chovat stádně a v panice vyprodávat portfolio, když jdou trhy dolů, je podstatně nižší. V našem segmentu jsou propady trhů vnímány spíš jako příležitost k doinvesticím a dokupům než jako důvod uzavírat pozice a vyprodávat.
Změnila se u českých investorů v posledních letech ochota k rizikovějším investicím?
V posledních letech, a nejsou to jen dva tři roky nazpět, jsme na finančních trzích doma i globálně viděli někdy až zoufalý hlad po výnose zvaný hunt for yield. Byl dán kombinací téměř nulových úrokových sazeb u standardních finančních nástrojů a přebytku likvidních prostředků. To na trzích vedlo k tomu, že pokud se investor nechtěl smířit s téměř nulovým nebo velmi nízkým výnosem, rostla jeho ochota akceptovat větší riziko. Důkazem tohoto trendu i v českých finančních podmínkách byl v posledních pěti letech výskyt různých emisí dluhopisů nebo jiných investičních produktů, které mnohdy nedopadly dobře. Lidé prostě akceptovali větší riziko nebo mu zpočátku nevěnovali tolik pozornosti.
Jak je to s rizikovostí fondů kvalifikovaných investorů?
V první řadě je třeba říct, že fondy jsou regulovaným byznysem podle zákona o investičních společnostech a investičních fondech, přičemž ochrana investorů má hned několik vrstev, počínaje depozitářem přes externího auditora, investiční společnost až po ČNB. Vždy se snažíme zakladatelům fondů vysvětlit, že vstupují do regulovaného byznysu, což je trochu složitější než to, na co byli při podnikání dosud zvyklí. Na druhou stranu to má své výhody a ta největší podle mě souvisí s možností získávat kapitál od dalších spoluakcionářů a tím pádem své podnikání škálovat. Výhodou jsou ale samozřejmě i benefity v daňové oblasti.
Pokud projekt, který fond spravuje, nevyjde, kdo nese riziko?
Držitelé investičních akcií. Před několika lety Avant přišel s nápadem vydávat k jednomu fondu více tříd investičních akcií. Typický model vypadá tak, že zakladatelé fondu, kteří do něj reálně vložili své podnikání, ať už developerský projekt, nebo výrobní závod, mají investiční akcie takzvané výkonnostní. Ty svou hodnotou garantují zhodnocení investičních akcií externích spoluakcionářů, kteří do fondu vkládají prostředky kvůli možnosti zajímavé investice. Právě třída investičních akcií externích akcionářů je první na řadě při rozdělování zisku a až poslední při případném rozdělování ztráty. Tento model nicméně neplatí u všech fondů.
Co byste doporučil investorovi, který s vámi začíná?
Platí tu stejné zákonitosti jako u retailového investora. Základem je diverzifikace, která radí nedávat všechny vejce do jednoho košíku. Mimochodem k tomu máme v Avantu speciální nástroj zvaný Avant Flex, umožňující minimální částku jednoho milionu korun, kterou zákon požaduje pro investice do fondů kvalifikovaných investorů, rozložit až do deseti fondů. Tím pádem si může investor namíchat své osobní portfolio složené například z nemovitostí, private equity nebo cenných papírů. Postupně si tohoto produktu všimla i naše konkurence, která ho zkopírovala. Je to důkaz, že to Avant vymyslel dobře.
Jdete s dobou i v případě digitalizace, která se přinejmenším v retailovém investování stává silným trendem?
Aktuálně na tom pracujeme a věřím, že to do konce roku dotáhneme do úspěšného konce tak, abychom z pohledu investora byli schopni provést jeho plně digitální onboarding. Což znamená, že v případě zájmu o naše služby bude schopen celou investici vyřídit sám ze svého počítače. Byť si myslíme, že hlavní investorský kanál bude i nadále přes finanční poradce. Co se týče zakladatelů fondů, bude mít v jejich případě nezastupitelnou roli stále osobní setkání, abychom byli před založením fondu schopni dobře pochopit jejich byznys model. Celkově nám však digitalizace pomůže zejména tím, že zlepšíme naše interní procesy, což nám ušetří spoustu energie, času a my pak zvládneme obsloužit více fondů.
V čem spočívá vaše nová služba Avant Advisory?
Rozvíjíme tento koncept od loňského podzimu. Kombinuje interní i externí know-how, zaměřené například na právo, daňové poradenství, pojišťovací služby ve smyslu korporátního pojištění, marketing, komunikaci a další. Chceme umět pomoci našim klientům při získávání kapitálu, a to třeba i formou mezaninového financování. Cílem je nacházet společně s našimi klienty další podnikatelské příležitosti a napomáhat s jejich realizací. Za tímto účelem jsme se spojili s kvalitními externími partnery v jednotlivých odborných oblastech.
Vladimír Bezděk (47)
Má více než dvacetiletou praxi ve finančních institucích, zejména v pojišťovnictví, investicích a bankovnictví. Nejdříve působil devět let v České národní bance. Následně ve funkci ředitele a předsedy představenstva vedl pojišťovnu Aegon, slovenskou Generali pojišťovnu, Penzijní společnost České pojišťovny a ČSOB Pojišťovnu. Od června 2020 působí v dozorčí radě AVANT a od července 2021 z pozice předsedy představenstva zodpovídá za řízení a rozvoj společnosti.
